Ústavní soud zrušil takzvanou druhou restituční tečku, stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů.

Tento článek je více než rok starý.

Brno 10:16 27. 6. 2018 (Aktualizováno: 10:34 27. 6. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Soud sporná ustanovení novely několika zákonů zrušil s platností ke konci letošního června. V jednomyslně přijatém nálezu uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů.

Náhrada za pozemky, které není možné restituentům vydat, musí být přiměřená, rozhodl Ústavní soud

Číst článek

Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři zastoupení Tomášem Grulichem. Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.

„Tato novela zákona o půdě tedy představuje pouze snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat,“ stálo v senátorském podnětu.

Podle ústavních soudců by podobná právní úprava připadala v úvahu v situaci, kdy státu zcela „dojdou“ vhodné náhradní pozemky. „ÚS nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky,“ konstatoval soud.

S druhou restituční tečkou nesouhlasil ani Spolek pro ochranu zájmů restituentů. Podle ÚS není smyslem dnešního nálezu „jednou provždy“ možnost restituční tečky vyloučit. Musela by však více brát v úvahu legitimní očekávání restituentů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít