Řidiči se zřejmě dočkají pevného sazebníku pokut, píše MfD
Mladá fronta Dnes zjistila, že policejní prezident Vladislav Husák plánuje zavedení pevného sazebníku pokut za dopravní přestupky. Historicky první kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu v České národní bance podle časopisu Týden odhalila pochybení v účetnictví. Nově budovaná profesionální armáda dostane méně peněz, informují Hospodářské noviny. Právo píše o tom, že ochránci přírody přistupují k současné panice kolem ptačí chřipky s chladnou hlavou.
Policejní prezident Vladislav Husák chce prosadit, aby pro řidiče platil pevný sazebník pokut za dopravní přestupky. Současný stav, kdy v systému pokut existuje jistá vůle, podle něj vytváří prostor pro korupci. Informuje o tom dnešní Mladá fronta Dnes. "V průběhu první poloviny příštího roku budeme pracovat na jeho formě sazebníku, takže můžeme předpokládat, že v druhé polovině roku už vejde v platnost, řekl policejní prezident deníku, s tím, že není možné, aby lidé "smlouvali" s policisty o výši pokuty."
"Chceme zavést pevnější systém, kde bude stále jistá vůle ohledně výše pokuty, ale bude mnohem užší než dříve." Kolik řidiči zaplatí za konkrétní přestupek a jestli v sazebníku bude uvedena vždy jedna cifra nebo nějaké cenové rozpětí zatím není jasné. Ceník pokut by měl začít podle Mladé fronty Dnes platit zároveň s bodovým systémem. Policejní prezident o něm může rozhodnout sám. Podobný sazebník už platí na Slovensku.
Historicky první kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu v České národní bance odhalila pochybení v účetnictví a v označování majetku a také plýtvání penězi při úhradě diet. Informuje o tom časopis Týden s odvoláním na závěry prověrky, které má k dispozici. ČNB se k dokumentu nechtěla vyjádřit, dokud si ho důkladně neprostuduje. V příštích týdnech bude zprávu NKÚ projednávat sněmovní podvýbor pro kontrolu. Týden připomíná, že politici a centrální banka už léta vedou spor o to, komu patří majetek, který ČNB spravuje. Jednoznačná zákonná úprava chybí. To byla také jedna z výhrad pracovníků NKÚ. Centrální banka se domnívá, že vlastnické právo je na její straně. Některé právní expertizy ale tvrdí, že banka pouze spravuje státní majetek.
Kontroloři bance vytýkají mimo jiné chybějící a málo přesné informace o příjmech a výdajích v jejím rozpočtu. Banka podle nich porušuje zákon o účetnictví, protože některé výdaje časově nesedí. Kontroloři také tvrdí, že centrální banka plýtvá penězi při úhradě diet a stravování zaměstnanců. Chod centrální banky vyjde ročně téměř na 1,8 miliardy korun. Nejvíce spolknou mzdy a poplatky za režii, uvedl týdeník. Bankéři mají podle časopisu také nepořádek v označování hmotného majetku a při jeho vyřazování přepisují data. Vypůjčená umělecká díla zhruba za jeden milion korun, která zdobí interiéry, v rozvaze zcela chybějí. Banka například zahrnula do rozpočtu roku 2004 výdaje 156 milionů korun, které byly uskutečněny až v roce 2005. V tomto případě jde o každoroční evergreen v řádu stovek milionů, píše Týden.
Nově budovaná profesionální armáda dostane méně peněz, než kolik jí původně naslibovali politici. Hospodářské noviny upozorňují, že v návrhu státního rozpočtu na příští rok, se počítá s tím, že vojáci budou v roce 2006 hospodařit s celkovou sumou 55,7 miliardy korun. To je o více než dvě miliardy méně, než předpokládal plán přechodu na plně profesionální armádu schválený vládou v roce 2003. V dalších letech má být pokles oproti původním představám ještě větší. Příští rok je přitom pro vojsko jedním z významných mezníků.
Na jeho konci mají být vybrané jednotky připravené splnit bojové úkoly kdekoli na světě. Fakt, že český stát vynakládá na armádu méně peněz, se nelíbí Severoatlantické alianci. Kritizují ho i opoziční občanští demokraté. Stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas dokonce pochybuje o tom, že se vojákům podaří splnit všechny plánované kroky reformy. Náměstek ministra obrany Pavel Štalmach ale stále věří, že méně peněz postup vojenské reformy neohrozí. "Budeme se s tím muset vyrovnat," řekl Hospodářským novinám.
S chladnou hlavou přistupují k současné panice kolem ptačí chřipky ochránci přírody. Uvádí to dnešní Právo a ukazuje příklad Chráněné krajinné oblasti Pálava na jižní Moravě. Nové Mlýny figurují ve schématech hrozby šíření ptačí chřipky jako jeden z kritických bodů na českém území. Prostřední z trojice nádrží je určena výhradně jako ptačí rezervace a je oblíbenou zastávkou stěhovavých ptáků.
Vedoucí pálavských ochranářů Jiří Matuška listu řekl, že zatím nepřijali žádná mimořádná opatření. Podle odborníků existuje nejméně 144 kmenů ptačí chřipky. U volně žijících ptáků se vyskytují jen v nízkých hladinách. Ornitologové tvrdí, že riziko nákazy od divoce žijícího ptactva je zcela zanedbatelné. Ještě nižší bude, pokud se lidé vyhnou kontaktu s nemocným nebo uhynulým opeřencem, uzavírá Právo.
