Riziko předčasného úmrtí se v 90. letech a na přelomu tisíciletí v Česku snížilo nejvýrazněji ze zemí Evropské unie. Naše republika měla nejlepší výsledky nejen mezi desítkou nových členských států, ale i ve srovnání se zeměmi bývalé patnáctky. Vyplývá to z výsledků projektu, který se zaměřuje na nerovnosti ve zdraví a na snižování předčasné úmrtnosti.

Tento článek je více než rok starý.

22:05 10. července 2008 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Projekt pořádá Polsko, které ho spolu s EU i platí. V pořadu Radiofórum hledala důvody českého prvenství Ivana Holcátová z Ústavu hygieny a epidemiologie Všeobecné fakultní nemocnice, která se na shrnutí českých výsledků podílela:

"Neznáme všechny faktory, které se na tom podílejí, ale vzhledem k tomu, že u mužů, kde předčasná úmrtnost poklesla nejvíce, se to týká především onemocnění srdce a cév, jedním z významných rizikových faktorů je kouření, a to ve stejné době u mužů také pokleslo. Dále byly zaznamenány určité změny ve stravování, ale samozřejmě musíme zdůraznit obrovský pokrok, který udělala klinická medicína," uvedla Holcátová.

Podle autorů české části projektu se rozdíly ve zdraví v Česku a ve starých zemích EU stírají rychleji než v ostatních postkomunistických státech. I přes největší pokrok je u nás ale stále hrozba, že člověk zemře před 64. narozeninami, vyšší než v patnácti starých zemích Unie. V roce 2002 mohl předčasně zemřít každý čtvrtý Čech a každá devátá Češka. Ve starých státech EU to byl v průměru každý šestý muž a každá dvanáctá žena.

Martin Hromádka, Libor Procházka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít