Riziko pro volby? Vyhostili jsme ruské diplomaty, může se něco stát, tvrdí šéf komise pro hybridní hrozby

České instituce se připravují na útoky dezinformátorů kvůli volbám do sněmovny. Radiožurnálu to řekl předseda stálé komise pro hybridní hrozby Robert Králíček (ANO). Úředníci se budou školit, zintenzivní se i monitoring dezinformací. Podle Králíčka musí do budoucna vzniknout pozice státního tajemníka při Úřadu vlády, který by boj proti hybridním hrozbám koordinoval napříč resorty a úřady. Do podzimních voleb se ale podle Králíčka změna nestihne.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle Roberta Králíčka (ANO) se musí Česko připravit na zabezpečení podzimních voleb. ilustrační foto | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na stálé komisi pro hybridní hrozby jste řešili odolnost proti možnému zásahu do voleb, co si pod tím představit?
My jsme na stálé komisi pro hybridní hrozby chtěli vědět od kompetentních organizací, jak jsou připraveny na nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Měli jsme tam zástupce ministerstva vnitra, odboru voleb, předsedu Českého statistického úřadu. Byl tam přítomen plukovník (Jiří) Mazánek z NCOZ (šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu – pozn. red.), byli tam i kolegové z NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost – pozn. red.), pan doktor (Benedikt) Vangeli z Centra proti terorismu a hybridním hrozbám a samozřejmě pan podplukovník (Petr) Matouš z Úřadu vlády.

Z toho jednání jsem nabyl pocit, a byl jsem ujištěn, že je takřka minimální šance, že by někdo hacknul volby a změnil výsledky. To znamená, že technicky jsme na to připraveni velmi dobře, odolávat kybernetickým útokům. Ale samozřejmě největší riziko, to jsme se shodli, vidíme v dehonestaci voleb, zpochybňování voleb a riziku velkých dezinformačních kampaní.

Analytik Šlerka: Šiřitelé konspirací mají pocit, že ví víc než ostatní. A mají potřebu vám to sdělit

Číst článek

Jak se to bude řešit? Jak se bránit?
Tady velkou a klíčovou roli hraje pracovní skupina při bezpečnostní radě státu pana podplukovníka Petra Matouše, který je i poradcem premiéra v oblasti bezpečnosti. Tady musí Česká republika, nejen tato vláda, ale i budoucí vlády, vytvořit strategickou komunikaci a koordinační orgán, který bude bojovat právě s dezinformacemi. Dezinformace jsou dnes fenoménem, zažili jsme je v době covidu a ještě je zažíváme v souvislosti s očkováním.

Tady musím říct, že určitě máme velké rezervy. Ministerstvo zdravotnictví musí velmi zabrat. Obecně musíme vytvořit systém, který by strategickou komunikaci řídil. Já se domnívám, že příští vláda musí mít v programovém prohlášení i zřízení pozice jakéhosi státního tajemníka pro bezpečnost, který by byl se svým týmem pověřen právě koordinací strategické komunikace, případně bojem proti dezinformačním kampaním. Řídil by jednotlivé organizace.

Dokážu si to představit třeba teď v době nastávajících voleb, tak by na Úřadu vlády seděl nějaký státní tajemník se svým týmem a komunikoval by s NCOZ, BIS, ministerstvem vnitra, NÚKIB, Statistickým úřadem, CTHH a koordinoval by tyto aktivity. Každá z těchto organizací se totiž nějakým způsobem podílí na zajištění chodu voleb, technického i organizačního.

Změna zákonů

Jaké dezinformační kampaně máme před volbami čekat?
Dokážu si představit dezinformační kampaň, že někdo ty lístky nedostal, že je někdo dostal špatně, pozdě. V obci XY nedostali lístky nebo je házeli po dvou, předvyplněné a tak dále. Bude i na nás politicích, abychom se v tomto snažili spolupracovat a vyvraceli tyto kampaně. Tady je potřeba občany informovat, že lístky budou i ve volebních místnostech k dispozici, že kandidátky budou na webu ministerstva vnitra. Tady nesmí vláda – a my jsme přijali usnesení, kde k tomu vládu vyzýváme – podcenit komunikaci směrem k občanům. Tím zabráníme šíření dezinformací.

Chodí mi dezinformace o vakcínách, ale nikdy ne o Sputniku V, naznačuje biochemik Konvalinka

Číst článek

Mluvil jste o tom v budoucím čase, to znamená, že dnes žádná taková strategická komunikace nebo státní tajemník neexistuje. Stihne se to do podzimních voleb?
Já se nedomnívám, že by se ten proces dokázal nastavit do těchto voleb. Tam musí podle mě dojít i ke změně zákonů. Pokud chcete ustanovit koordinační orgán, tak je otázka, jak to vychází legislativně. Sněmovně zbývá pár řádných schůzí a myslím, že do voleb nejsme schopni přijmout jakoukoli další právní úpravu. Ale už teď funguje komunikace pracovní hybridní skupiny pana Matouše s jednotlivými složkami. Snaží se v rámci možností koordinovat a komunikovat tyto činnosti.

Takže jak zajistíte, aby podzimní volby neohrožovaly dezinformační kampaně?
Tam vznikne, já si to alespoň umím představit, že by veřejnoprávní média vysílala nějaké spoty, aby byli občani informováni. Myslím, že ministerstvo vnitra bude mít kampaň směrem k volbám. Dovedu si představit, že se zapojí i ministerstvo obrany, které má hybridní hrozby na starost. Takže bude kampaň, která bude občany informovat, jak budou volby probíhat, kde můžou dostat informace. Určitě se plánují cvičení, ministerstvo vnitra plánuje i proškolování volebních komisí.

Čekáte, že hrozí reálné riziko?
Vzhledem k tomu, že jsme teď vyhostili poměrně hodně ruských diplomatů a byla to velmi razantní akce směrem k Ruské federaci, tak se asi může něco stát. Můžeme očekávat ledacos. Z minulosti víme, že se některé země snažily, ať už to byla Ruská federace, Čína, ovlivnit volby v některých zemích, například v USA. Tak si myslím, že bychom na to měli být připraveni.

Riziko útoku hackerů v Česku je podle kyberúřadu vyšší. Pozor má dát vládní sektor i významné firmy

Číst článek

Kdo všechno dezinformační prostředí v Česku monitoruje?
Určitý monitoring má na starost právě Centrum terorismu a hybridních hrozeb při ministerstvu vnitra. Myslím si, že i některé složky NCOZ budou nějakým způsobem situaci monitorovat, stejně tak BIS. Takže si myslím, že bezpečnostní složky monitoring dělají a dělat budou a vše se zintenzivní s příchodem voleb. Není to podceněno a jsme si vědomi nových hrozeb tohoto typu.

Už jste zaznamenali nějaké dezinformační kampaně, které se týkají voleb?
Jediné, co jsem zaznamenal, tak že panu Lubomíru Volnému smazali účet na facebooku kvůli šíření dezinformací. Jinak jsem žádnou zprávu, která by se týkala i voleb, nezaznamenal. Nebo alespoň já o tom nevím, nikdo to nezmiňoval.

Nadresortní agenda

Bude se Česko v obraně voleb inspirovat i v zahraničí?
Ano. Pracovní skupina při bezpečnostní radě státu a ministerstvo obrany budou mít workshop, kde se budou inspirovat z Británie a Finska. Budou tam „lessons learned“, tedy nějaké ponaučení ze zahraničí. Netřeba vymýšlet něco, co už vymyšleno je. Je třeba naopak využívat to, co už bylo v zahraničí. Myslím, že Finsko a Británie jsou poměrně napřed v této oblasti hybridních hrozeb. Určitě se budeme inspirovat, abychom nemuseli všechno dělat od začátku. Tuším, že právě tyto dva státy mají speciální organizaci, která se tomu věnuje. Předpokládám, že tam zazní, jak to řeší, monitorují, jaké mají systémy.

Pro nás bude důležité načerpat i do budoucna systém, tedy kdo se tomu věnuje, komu podléhá. My máme problematiku hybridních hrozeb při ministerstvu obrany. Teď je otázka, je to správně, je to špatně? Mělo by to být na obraně, vnitru, nebo při Úřadu vlády? I ty systémové věci by se daly načerpat v zahraničí. Osobně si myslím, že by tato agenda měla být při Úřadu vlády, aby to bylo zastřešující, nadresortní.

Kyberúřad nařídil opravu bezpečnostní chyby Microsoftu, kterou zneužívají hackeři

Číst článek

Řešil jste toto téma s předsedou vašeho hnutí, premiérem Andrejem Babišem?
Neměl jsem možnost zatím pana premiéra dohnat, protože on teď má spoustu jiných témat a starostí. Ale pokud spolu budeme hovořit, určitě to bude jedno z témat.

S ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) jste tuto problematiku probíral?
Mluvili jsme o tom s panem náměstkem (Janem) Havránkem, který je za to zodpovědný. Je to téma k odborné diskusi, není to na nějaké rychlé rozhodnutí.

Čekáte, že se dezinformační kampaně budou zaměřovat na dehonestaci voleb, nebo budou útočit i na konkrétní politické strany?
Obojí, může to být zpochybnění výsledků, útoky na jednotlivé strany, zpochybňování volebních komisí, snaha vytvořit chaos. Tam může být spousta dezinformačních kampaní.

Řešili jste v komisi i to, aby dezinformace nešířily i samotné politické strany a politikové?
Tohle jsme neřešili. My v komisi máme, řekl bych, politickou shodu, ale tohle je spíš na těch ostatních, hlavně největších tvářích jednotlivých stran. To ať si pak každý sáhne do svého svědomí a voliči zhodnotí. Můžeme se vzájemně vyzývat, ale to je tak všechno.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme