Rod Walderode má nárok na pozemky na Turnovsku, rozhodl soud. Dědička se o ně pře už 25 let

Okresní soud v Semilech v úterý uznal nárok Karla des Four Walderode na pozemky, zabavené na základě Benešových dekretů. Rozhodl tak v kauze dědičky šlechtického rodu Johanny Kammerlanderové.

Semily Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dědička šlechtické rodiny Walderode Johanna Kammerlanderová přichází 12. září k jednání u Okresního soudu v Semilech | Foto: Radek Petrášek | Zdroj: ČTK

Kauza, která se vrátila před semilský okresní soud, se týká restituce panství Hrubý Rohozec. Tedy zámku, doprovodných staveb a pozemků. 

Kammerlanderová se už pětadvacet let domáhá vrácení rozsáhlého majetku na Turnovsku. Podle soudce Michala Poláka je úterní rozsudek mezitimní a jednotlivými pozemky se bude soud zabývat zvlášť.

„Pokud bude dnešní mezitimní rozsudek potvrzen, pak se bude soud zabývat osudem více než 1400 pozemků, které tvořily součást panství Hrubý Rohozec, a tím, zda jsou tyto pozemky, nebo alespoň některé z nich, způsobilé k vydání právnímu nástupci po Karlu des Four Walderode,“ řekl Radiožurnálu soudce Michal Polák.

Nárok na zámek Hrubý Rohozec bude soud teprve posuzovat. V roce 2011 soud v Semilech nároky Kammerlanderové potvrdil, odvolací soud ale později rozhodnutí zrušil.

Hrubý Rohozec. V současné době jsou interiéry zámku prezentovány v původní podobě ze 30. let 20. století, kdy na zámku bydlel jeho předposlední majitel hrabě Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode | Foto: Profimedia

Majetek nestihl získat zpět

Kammerlanderové zemřelý manžel jako občan německé národnosti přišel o panství na Semilsku, Jablonecku a Liberecku v roce 1946 na základě Benešových dekretů.  V roce 1947 Walderodemu úřady sice československé státní občanství vrátily, zabraný majetek už ale nestihl získat zpět, protože po únoru 1948 emigroval. 

Po sametové revoluci mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo. Některé svědecké výpovědi ale u dřívějších soudů hovořily o jeho spolupráci s nacisty, a proto restituční nárok neuznaly.

Už v dřívějším sporu o pozemky u Železného Brodu v roce 2015 se podle jabloneckého soudce Jaroslava Kneře neprokázalo, že by se Walderode vůči československému státu provinil. Dříve také Nejvyšší soud a následně i Ústavní soud přiřkly Kammerlanderové kus lesa u obce Žďárek na Liberecku.

Tomáš Mařas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme