Opatření proti koronaviru nedodržuje až 40 procent lidí, uvedl Prymula. Řešení vidí v očkování
Nynější opatření nejsou podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly dostatečná ani pro udržení současného stavu epidemie koronaviru. Za špatný nápad považuje zrušení zákazu vycházení. Zásadní je, aby základní nařízení lidé dodržovali. Nelze už přijít s razantnějšími restrikcemi, šlo by spíše o kosmetické úpravy, řekl v neděli v diskusním pořadu televize Prima. Změnit by se podle něj měla i pravidla karantény pro očkované.
Úprava dosavadních vládních nařízení v boji proti koronaviru je ale podle Prymuly možná. Řekl, že lze diskutovat o opatřeních v obchodech nebo ve školách. V nastavení podstatně přísnějšího režimu nevidí cestu. Může jít o změny typu, že se roušky vymění za respirátory.
Opatření ale podle něj neuznává a nedodržuje až 40 procent lidí, což je hlavní problém. Navíc trasování a eRouška mají menší význam, než se předpokládalo. Řešení situace vidí v očkování populace.
Prymula: Učitelé budou při testování ve školách dělat jen evidenci. Teď hledáme vhodnou metodu
Číst článek
Přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Trnka není za současného stavu pro rozvolňování. Diskutovat je podle něj možné o otevření alespoň částí škol za striktního a pravidelného testování žáků.
Upozornil na to, že se nemluví o výrobních podnicích, ve kterých jsou opatření poměrně mírná. Navíc ne všude se kontroluje dodržování opatření. V tomto odvětví je prostor ke zlepšení, dodal.
Některá opatření by vláda podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky mohla revidovat. Nepřipadá mu rozumné, že kvůli uzavřeným provozovnám služeb, se poskytují u klientů doma. Bezpečnější mu připadá režim podle jasných pravidel v provozovnách, řekl.
Karanténa pro naočkované
Do karantény nyní musejí podle metodického pokynu podepsaného hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou i lidé, kteří byli proti koronaviru očkovaní. Prymula o víkendu s Rážovou probíral nová opatření, která přijalo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, označované za světovou autoritu.
„Lidé, kteří jsou kompletně očkováni, to znamená zpravidla 14 dnů po druhé dávce, by měli být bráni jako jedinci, kteří nemusí do karantény,“ uvedl. Platí ale určité výjimky například u lidí, kteří trpí těžkým onemocněním, dodal.
Premiér není v karanténě, protože je očkovaný, tvrdí nemocná šéfka Úřadu vlády. Hygienička nesouhlasí
Číst článek
V Americe podle Prymuly postupují tak, že očkovaní lidé nemusejí do karantény, ale jen po dobu tří měsíců od druhé očkovací dávky. Zatím nejsou další data, dá se tak předpokládat, že i v Česku by zatím platilo tříměsíční osvobození od karantény. Epidemiologická skupina už toto doporučuje, řekl Prymula.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po nákaze vedoucí úřadu vlády Tünde Barthy do karantény nenastoupil. Jedním z důvodů bylo podle Prymuly to, že již podstoupil obě dávky očkování. Z legislativního hlediska do karantény nemusel, protože nosí respirátor třídy FFP2, tvrdí Prymula.
I očkovaný člověk se může podle přednosty Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Trnky nakazit. Zatím ale není prokázáno, že by množství vylučovaného viru bylo tak velké, aby se mohl nakazit někdo další, řekl. Dodal, že je proto rozumné, aby očkovaní lidé byli z karantény vynecháni. Navíc by toto řešení mělo být i motivačním prvkem, aby se lidé očkovat dali.
Očkovaní lidé by měli mít nepochybně mírnější režim také podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky.
Jasně by se měla upřesnit také pravidla pro lidi, kteří nemoc covid-19 prodělali, řekl Prymula. Na úrovni alespoň Evropy by měli mít lidé v elektronické nebo písemné podobě informaci, zda byli nakaženi, testováni či očkováni.
Poslední metodický pokyn, který měl sjednotit postup krajských hygienických stanic při rozhodování o dalším postupu u očkovaných, je z 29. ledna.
