Romští uprchlíci s dvojím občanstvím. Maďarský pas získali před lety, teď je překážkou pro podporu

Před válkou žilo na Ukrajině zhruba 400 tisíc Romů. Po ruské invazi se přibližně čtvrtina z nich rozhodla zemi opustit. Někteří ale mají maďarské pasy a české úřady se obávají, že právě tito lidé by mohli zneužívat dávek, nebo že za jejich příchodem stojí organizovaná činnost. Novinář Tamás Bodoky ale pro iROZHLAS.cz upozornil na to, že politika udělování občanství trvá už dekádu. A postrádá souvislost se současným děním.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Romští uprchlíci byli součástí evakuačních vlaků ze Lvova v polovině března

Romští uprchlíci byli součástí evakuačních vlaků ze Lvova v polovině března | Foto: Fiora Garenzi | Zdroj: Reuters

Na úterní tiskové konferenci ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil problematiku dvojího občanství romských uprchlíků. Přístup k nim se přitom řeší už od začátku války. Kromě ukrajinského totiž někteří mají i maďarské, na papíře tedy nejsou uprchlíky z oblasti mimo schengenský prostor. „Nejlepší je, aby lidé, kteří nemají nárok na pomoc, do Česka nepřijížděli,“ prohlásil ministr.

Předejít tomu chce tím, že budou úředníci kontrolovat, jestli pasy uprchlíků obsahují razítko překročení hranice Evropské unie. Euractiv.com však upozornil na to, že přibližně 20 procent romských uprchlíků z Ukrajiny u sebe nemá žádné doklady.

Kontroly pasů a podpora v naturáliích. Rakušan chce zpřísnit pomoc uprchlíkům

Číst článek

„Spousta Romů na Ukrajině nikdy nebyla uznávána systémem – možná se tam narodila, ale nemají de facto potvrzeno od státu, že existují, nemají žádné občanství. Jsou úplně mimo systém,“ poznamenala k tomu pro iROZHLAS.cz Gwendolyn Albertová, lidskoprávní aktivistka.

Maďarské pasy

Druhým extrémem je pak skupina, která má dvojí občanství – kromě ukrajinského mají také maďarské. Kvůli tomu je pak těmto romským uprchlíkům z Ukrajiny v Maďarsku odpíraná podpora. Doklady přitom dostali kvůli politice strany Fidesz. Zjednodušené řízení bylo zavedeno v roce 2011, stačilo dokázat etnické spříznění s Maďarskem.

„Týkalo se to etnických Maďarů v příhraničních zemích – Rumunska, Srbska, Chorvatska, Slovenska a také Ukrajiny. V podstatě kdekoliv na světě, když můžete dokázat, že máte maďarské předky, máte nárok na maďarský pas,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz Tamás Bodoky, novinář a šéfredaktor maďarského nezávislého webu Atlatszo.hu.

Dodal, že je za tím bezpochyby politický cíl získat více hlasů ve volbách. Příchozí Maďaři totiž volí stranu Viktora Orbána, která jim toto právo umožnila. „Trvá to již dekádu a třeba právě z ukrajinské strany tato politika vyvolala nesouhlas,“ konstatoval Bodoky. Upozornil na to, že proces udělování maďarských pasů probíhal tedy už dávno před válkou.

Podle lidskoprávní aktivistky Albertové by se debata měla ubírat také směrem, kdo je v tomto kontextu uprchlíkem. „To, že mají maďarské pasy a získali je v důsledku snahy a kampaně, kterou dělá Orbánova vláda, neznamená, že tam byli. Dostali je na základě toho, že uměli jazyk, což je normální v Zakarpatské Ukrajině, kde žili (Maďaři tam tvoří významnou menšinu, představují asi osminu obyvatelstva – pozn. red.). Ale oni jsou teď v nejhorší situaci. Pokud opustí Ukrajinu a prchají do Čech, mají maďarské pasy, tak jsou považovaní za občany EU – to znamená, že by mohli mít určité výhody, které lidé ze třetích zemí nemají,“ vysvětlila.

Mnoho takových uprchlíků však podle ní nemá finanční jistotu a nemůže čekat několik měsíců, než je zaregistrují české úřady prostřednictvím unijních mechanismů jako cizince, kteří tu bydlí. „Nejhorší pro ně je, že pokud by odjeli do Maďarska, budou tam považováni za běžné občany a žádné pomoci se jim tam nedostane. Systém na ně nebude pohlížet jako na uprchlíky, kterými ale oni fakticky jsou,“ dodává Albertová.

V souvislosti s romskými uprchlíky, kteří pak přichází do Česka s maďarským pasem, se spekuluje nad tím, jestli se nejedná o tzv. dávkovou turistiku. „Když jsme včera (úterý – pozn. red.) mluvili na setkání s ministerstvem vnitra se zástupci bezpečnostních složek, tak se ukazuje, že se na pozadí toho velmi pravděpodobně děje organizovaná činnost, kdy tyto specifické skupiny sem někdo posílá,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu například hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba.

21:40

Kuba: Definujme, komu pomáhat. Na pozadí příchodu Romů z Ukrajiny může být organizovaná činnost

Číst článek

„Nechápu, na základě čeho to tvrdí a jaký je důkaz,“ zaráží se nicméně lidskoprávní aktivistka. Argumentovat maďarskými pasy je podle ní absurdní. „Přijít sem jim bere spoustu sil a co za lákadlo je 5000 korun?“ ptala se Albertová. Nepopírá, že ke zneužívání systému dochází, pokud se tak ale děje, probíhá to „chytrým způsobem“.

Od začátku května čelí asistenční centrum v Praze na hlavním nádraží náporu uprchlíků, zejména romské etnicity. Většina z nich čeká na vyřízení žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Úřady prověřují, zda nedisponují dvojím občanstvím – do rozhodnutí nemají nárok na ubytování ani stravu. Uprchlíci, které tvoří především ženy a děti, proto přespávají v nádražní hale a často na zemi. Praha nyní podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) uvažuje o vybudování stanového městečka.

„Třeba lidé na hlavním nádraží, to nejsou ti, kteří by cíleně přijeli zneužívat systém. Jsou to uprchlíci, kteří hledají pomoc,“ komentovala Albertová. „Obávám se, že problém je také v tom, že Česko je v období před volbami. Celá solidarita s Ukrajinou je postavena na tom, že to jsou slovanští bratři, ale v romském případě to tak být nemusí,“ zamýšlela se.

Přístup

Situací kolem romských uprchlíků se měla v úterý zabývat Poslanecká sněmovna. Před jednáním zaslali zástupci neziskového sektoru otevřený dopis premiéru Petru Fialovi (ODS), jeho znění zveřejnil server Romea.cz. K bodu se poslanci nedostali, protože byla schůze předčasně ukončena. Členové vlády opustili sál poté, co se podle nich předseda SPD Tomio Okamura vyjadřoval nenávistně vůči uprchlíkům.

Početné romské rodiny z Ukrajiny našly ubytování ve Vyšních Lhotách. ‚Je to často jejich jediná šance‘

Číst článek

Debatu kolem chování vůči romských běženců z Ukrajiny řeší také v Polsku. List The Guardian o tom napsal, že zatímco většina lidí, kteří utíkají před Putinovou válkou, se setkali s pochopením, romským uprchlíkům se nedaří najít domov.

„Romové nejsou přijímáni. Nikdo jim nechce nabídnout pronájem. Neznám nikoho, komu se podařilo usadit v Polsku,“ popsala pro ně Mariam Masudiová z nevládní organizace Salam Lab.

„V prvních dnech války jsme viděli Poláky dělat krásná gesta solidarity s uprchlíky z Ukrajiny,“ řekla Joanna Talewicz-Kwiatkowská, antropoložka z Univerzity Varšava, která je zároveň členkou polských Romů. „Nikdy bych si nepředstavovala, že zde budeme mluvit o diskriminaci nebo dehumanizaci, ale právě to vidíme,“ dodala pro Guardian.

Evropská komise na konci března uvedla, že sleduje situaci romské komunity, ale poznamenala, že krátká zpráva Agentury pro lidská práva (FRA) zdůraznila „obrovskou solidaritu vůči lidem prchajícím z Ukrajiny“ a „nepozorovala žádné diskriminační nebo rasistické činy během terénního výzkumu“.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme