Romština by mohla být volitelným jazykem, chybí ale zájem
Ministerstvo školství přišlo s nápadem učit romštinu na základních a středních školách. Informovaly o tom Lidové noviny. Jazyk by měl být volitelným předmětem a nově by se ji měli učit i neromští žáci nebo učitelé. Důvod ministerstva je jasný, zvýšit povědomí o romské kultuře.
Děti sedmé třídy Základní školy Grafická se nechtějí učit romsky, nepokládají to za důležité. Stejně to vnímají i neromské děti. Na škole už totiž jednou romština jako volitelný předmět byla. Podle vyprávění ředitelky školy Ivany Rosové skončila po devíti hodinách.
„Sehnali jsme lektorku, která měla vystudovanou romistiku na Karlově univerzitě. Nejdříve děti ze zvědavosti šly, ale uběhlo devět hodin a rozpadlo se to. I tak chodilo velmi málo dětí.“
Zájem měli kantoři, kteří se chtěli učit romský jazyk hlavně proto, aby byli blíž romským žákům. Stejně ale romština na škole brzy skončila. Přesto Ivana Rosová nápad ministerstva školství neodsuzuje.
„Je velmi vstřícný a myslím, že je to i projevem určité úcty. Pokud by byl zájem, tak na školách se romština klidně může učit.“
Zájem ale není. Ivana Rosová se před několika týdny ptala rodičů znovu. Chtěla vědět, zda by se romština po čtyřech letech jako předmět ujala. Výsledek byl stejný.
„Když jsem se rodičů ptala, proč nemají zájem, reagovali velmi podobně jako děti ve třídě. Romštinu chápou jako něco, co je jejich, jako něco osobního, důvěrného. Každá invaze zvenku je pro ně nepřístupná ani v tom nevidí perspektivu,“ vysvětlila ředitelka.
Na škole by se nový předmět proto neuplatnil. Navíc by i podle dětí vznikly spory mezi nimi samotnými. „My bychom se všichni pohádali, a to by byla katastrofa,“potvrdil jeden z chlapců.
Diskriminace nebo nezájem
Podle publicisty Josefa Klímy je to, co dělá romským dětem při nástupu do školy problém, čeština a nikoliv romština: "Proto jsou takzvaně diskriminovaní, proto nás v Evropě obviňují, že romské děti diskriminujeme. Ale je diskriminuje sám původ, oni neumějí dost dobře česky. Nepomůže jim výuka romštiny, ale češtiny a možná angličtiny."
V Ozvěnách dne o zavedení výuky romštiny diskutoval publicista Josef Klíma a zástupkyně ministerstva Klára Laurenčíková.
Vrchní ředitelka Sekce speciálních programů ve školství Klára Laurenčíková říká, že nelze srovnávat výuku hlavního jazyka, tedy češtiny s volitelným předmětem - romštinou: "Je samozřejmě nezbytně nutné, aby se romské děti seznamovali s českým jazykem už v předškolním věku. Aby dostali adekvátní podporu v běžných školách."
Česká republika je mimo jiné vázána Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků a Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin. Touto vazbou je dána i povinnost vytvářet ve školách prostředí pro žáky, kteří mají zájem se v těchto menšinových jazycích věnovat, aby tuto možnost měli.
"Romové nemají zájem o to povýšit romštinu na úroveň češtiny. Romové se chtějí prosadit, jít do světa. Dosáhnout stejných životních podmínek jako všichni ostatní," reaguje Josef Klíma.
Rasismus na Facebooku
Na sociální síti Facebook vznikla k problému už skupina, která čítá víc než 60 tisíc členů. Jen od včerejška jich přibylo o víc než deset tisíc. Členové skupiny protestují proti zavádění romštiny na českých základních a středních školách.
Debata na Facebooku vychází z článku, který vyšel v Lidových novinách, ale nebyl zcela komplexně objektivní. Na internetu se nyní objevují i silně xenofobní a rasistické výroky. Z tohoto důvodu by se existencí skupiny mohla zabývat i policie.
