Milion korun za loajalitu. Ředitele ROP Severozápad viní z mlčení o manipulacích s evropskými dotacemi

O milion korun si podle státního zástupce Tomáše Minxe řekl bývalý ředitel úřadu ROP Severozápad Petr Vráblík výměnou za to, že pomlčí, jak se na úřadě manipulovalo s evropskými dotacemi. Také si měl nechat pro sebe informace o falšování hodnocení žádostí o peníze a být diskrétní v tom, že miliardy dostávali jen spříznění žadatelé. Plyne to z obžaloby, kterou před pár týdny dostal Krajský soud v Ústí nad Labem a kterou má Radiožurnál k dispozici.

Ústí nad Labem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ředitel úřadu ROP Severozápad Petr Vráblík | Foto: Iveta Lhotská | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Vráblík je jedním z 27 lidí, kteří jsou obžalovaní ve známé kauze rozsáhlých manipulací s evropskými dotacemi. Přidělování peněz spřízněným žadatelům řeší policie i soudy už několik let, úplatek za mlčenlivost je ale novou informací.

Pokus o smír nevyšel. Exministr Kremlík se s Janouškem znovu potká v srpnu nebo září

Číst článek

Bylo to v lednu 2011, kdy se Vráblík rozhodl, že z dotačního úřadu odejde. Organizovaná zločinecká skupina, jak žalobce Minx označuje obžalované politiky a podnikatele, musela zajistit, aby o tom, co se na úřadě dělo, nemluvil. Nejprve bylo nutné zjistit, „jakou kompenzaci za svůj odchod, pokračující loajalitu a mlčení požaduje“, jak píše Minx. Vráblík si své mlčení cenil vysoko. „Řekl si o finanční částku ve výši 1 000 000 korun,“ stojí v obžalobě.

Vráblík byl v té době přímo podřízený řediteli úřadu Petru Kušnierzovi, jemuž se ale vyplacení úplatku za mlčenlivost nelíbilo. „Nesouhlasil s vědomím toho, že vyplacení bude na úkor zaměstnanců úřadu,“ píše Minx. Řešení se našlo. Peníze byly vyplaceny z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, který jinak slouží na provoz ROPu Severozápad. Údajný úplatek tedy šel z veřejných peněz.

Postupné splácení peněz

Podle Minxe se ale Vráblík obával, že jednorázové vyplacení takové částky by „mohlo vést k odhalení nedůvodnosti i pravého účelu platby“. Bál se, že taková suma bude nápadná a vzbudí pozornost. Proto navrhl, aby peníze byly vypláceny postupně. A údajně vymyslel i důvod – mimořádné odměny a odstupné. Za listopad 2010 šlo podle obžaloby o 100 tisíc korun, následně za říjen až prosinec 2010 dalších 300 tisíc korun. To znamená, že za listopad dostal odměnu dvakrát. Odstupné mělo činit 502 262 korun. Celkem tedy 902 tisíc.

Korupci 90. let nahradil mnohem sofistikovanější model, který ohýbá celou zemi, říká Ondřej Závodský

Číst článek

Odměny byly oficiálně zdůvodněny jako „ocenění vysokého pracovního nasazení“ a odstupné jako kompenzace za výpověď z nadbytečnosti. Ta však byla podle Minxe pouze fiktivní, účelovou a nepravdivou legendou, neboť už v červenci 2011 uzavřela Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad s Vráblíkem rámcovou smlouvu na poskytování odborných stanovisek a konzultací. Jeho nadbytečnost tím sama popřela.

Vráblík s obviněním nesouhlasí. „Jednoznačně to samozřejmě odmítá, protože to je naprostý nesmysl, víc se k tomu nebudu vyjadřovat. Ani nemůžu, protože nemám od klienta žádný souhlas podávat jakékoli vyjádření,“ řekl Vráblíkův obhájce Roman Lamka.

Žádost o zprostředkování rozhovoru s Vráblíkem předem označil za zbytečnou. „Jak já ho znám, tak určitě se vyjadřovat nebude. Je absolutně proti a nikdy se nevyjadřoval. K čemu by se ti klienti taky měli vyjadřovat a říkat svůj názor? Myslíte si, že jim to pomůže? Berte to i z jejich pohledu, vždyť jim to k ničemu nepomůže. Zbytečně drážděj ty orgány,“ dodával Lamka.

Vráblík přednáší na ústecké univerzitě na Fakultě životního prostředí, momentálně je ale na nemocenské. Když ho reportér Radiožurnálu chtěl navštívit doma, v reproduktoru u zvonku na brance se ozval ženský hlas. Žena se nejprve zeptala, na co se chce reportér ptát, a pak žádost o rozhovor s Vráblíkem na téma ROP Severozápad rázně odmítla. „Tak to určitě ne,“ řekla. Vráblík mobil nebral, na dotazy o milionovém úplatku zaslané v SMS nereagoval.

Faltýnek nebude dále usilovat o funkci prvního místopředsedy ANO, naznačil šéf hnutí Babiš

Číst článek

Důležitý člověk

Někdejší ředitel Vráblík byl pro fungování dotačního úřadu velmi důležitý. Nejprve byl jeho ředitelem, jenže jeho loajalita nebyla úplně stoprocentní a nejednal vždy „výhradně v zájmu organizované zločinecké skupiny“, jak stojí v obžalobě. Podle státního zástupce Tomáše Minxe se to projevilo, když společnost Krajská zdravotní, pod níž spadá pět největších nemocnic v Ústeckém kraji, žádala o šest dotací. Vráblík dovolil, aby se Krajské zdravotní zkrátily dotace o 30 milionů. Jeho postup byl sice správný a podle pravidel, zločinecké skupině se to ale nelíbilo.

Krajská zdravotní totiž patřila mezi privilegované žadatele o dotace. Vráblík musel být vyměněn. Na jeho místo nastoupil Petr Kušnierz, o němž se vědělo, že loajální bude. Kvůli jeho nástupu a zmanipulovanému výběrovému řízení je souzen i tehdejší hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc, jenž se s Kušnierzem dobře znal. Kušnierz dopředu věděl, že konkurz vyhraje, snad i proto si mohl s předstihem vybrat osobního řidiče i telefon.

27 obžalovaných lidí

V prosinci 2009 se Kušnierz stal ředitelem. Jenže v dotacích ani v chodu úřadu se nevyznal, proto si vymínil, že Vráblík na úřadě zůstane jako jeho zástupce. V březnu 2011 nakonec Vráblík odešel a týž měsíc policie zatkla Kušnierze. Nejprve kvůli braní úplatků od podnikatelů žádajících o dotace, postupně se ale ukázalo, že machinace s dotacemi jsou na úřadě mnohem rozsáhlejší.

Nyní je obžalováno 27 lidí, včetně exhejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce, jeho nástupkyně Jany Vaňhové, exhejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného, ředitelů dotačního úřadu, dalších politiků z ČSSD, ODS a KSČM. Údajnými hlavními organizátory manipulací s eurodotacemi mají být vlivní zákulisní hráči, exsenátor Alexandr Novák a podnikatel Daniel Ježek. Ti měli údajně největší vliv na to, aby evropské miliony dostali ti správní žadatelé, na seznamech označovaní tečkou nebo barevně zvýraznění.

Rath nezaplatil pětimilionovou splátku. Hrozí mu exekuce či prodloužení trestu

Číst článek

Dotační úřad sídlil v centru Ústí nad Labem v administrativní budově, která patřila právě Novákovi s Ježkem. Úředníci za nimi chodili do pátého patra do zasedací místnosti vybavené rušičkou odposlechu na pravidelná „středeční slyšení“. Věta „O to je zájem z pátého patra“ se stala synonymem pro žádost, která musí uspět a získat dotaci. Mezi úředníky se těmto žádostem také říkalo „tlačené“, „zájmové“ nebo „VIP“.

Severozápadní region skupina rozdělila na Ústecký a Karlovarský kraj a dotace se nerozdávaly podle toho, jaký měly přínos, ale podle určeného klíče. Ústecký kraj 66 procent, Karlovarský 34 procent. Peníze dostávaly spřízněné firmy na opravy hotelů, penzionů, ale také na silnice, školy, sportovní areály a zdravotnická zařízení ve spřízněných městech, u jejichž vedení si skupina zajistila, že se v ničem „nebudou šťourat“, jak píše Minx v obžalobě, a také, že pro vybudování areálu zvolí předem vybranou stavební firmu.

Hotel Cascade v Mostě

Obžalovaní zmanipulovali hodnocení projektů tak, aby vybraní žadatelé dosáhli bodového limitu potřebného k získání dotace. Přitom si dokázali pohrávat s hodnocením projektů podle potřeby. Třeba žádost na opravu hotelu Cascade v Mostě za 13 milionů korun byla nejprve mezi těmi, které měly dotaci dostat. Jenže pak dostal ředitel úřadu Petr Kušnierz pokyn, aby žádost zamítl. A vzápětí, když hrozba vyřazení splnila účel, ji měl opět vrátit mezi úspěšné.

Fotbal je pro dělníky, po Ivánkovi jsem byl toxickej, řekl Pelta u soudu. Připomeňte si další jeho výroky

Číst článek

Dalším příkladem byl penzion s restaurací a fitness centrem U Karla IV v Kadani. Ten nejprve skončil na 27. místě, tedy mezi neúspěšnými. Jenže když se ukázalo, že zbylo nevyčerpaných 20 milionů korun, hotel rázem „poskočil“ na 13. místo, aby peníze mohl dostat.

Spřízněným firmám podle žalobce Tomáše Minxe posílali obžalovaní na účet peníze, aby žadatelé o dotace doložili, že mají dost svých peněz na spoluúčast v projektu. Jakmile to splnilo svůj účel, hned jim žadatelé vraceli obnos zpět.

Obžaloba má zhruba 700 stran, jen samotný popis skutku Minx vylíčil na 130 stranách. Celkem podle něj obžalovaní ovlivnili projekty za 14 miliard korun, z toho 12,8 miliardy bylo vyplaceno z fondů EU, 984 milionů z rozpočtu ČR, 134 milionů z rozpočtu Ústeckého kraje a 67 milionů z Karlovarského kraje. Kdy začne soudní proces, zatím není jasné. Hlavní aktéři jsou obžalováni z poškození finančních zájmů EU, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, zneužití pravomoci úřední osoby, z dotačního podvodu, podplácení a zpronevěry.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme