OVĚŘOVNA: Zvýšila Ukrajina Česku tranzitní poplatek za ropu? Nemůže to být pravda, říká odborník
Na internetu se šíří informace o tom, že Ukrajina zvýšila pro Česko tranzitní poplatek za přepravu ropy. A to o jednu třetinu. Příspěvek naznačuje, že se proto cena ropy v Česku zvýší a že za to může Ukrajina. Jak je to ale doopravdy? Žádný tranzitní poplatek Česko Ukrajině neplatí a cenu ropy stanovuje dohoda s Ruskem. Více v dalším díle seriálu Ověřovna! serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.
„Ukrajina od 1. 4. 2022 zvedla pro Českou republiku tranzitní poplatek za průchod ropy o jednu třetinu. Je to poděkování za zbraně a péči o jejich uprchlíky,“ píše ve svém facebookovém příspěvku z 12. dubna Pavel D.
Původně zřejmě informace pochází ze sociální sítě Telegram, ze které kolují screenshoty s obdobným sdělením v řetězových e-mailech.
Facebookový příspěvek Pavla D. za týden od publikace nasbíral přes 1200 reakcí. Sdílelo ho asi 6700 lidí. Přitom se jím prezentovaná informace shoduje s narativem, který se už o týden dříve šířil na Slovensku. Podařilo se ho rychle vyvrátit tamní policii, která se vysvětlováním hoaxů a falešných zpráv pravidelně věnuje.
Z ověřování informace vyplývá, že Slovensko samo o sobě žádný tranzitní poplatek za přepravu ropy neplatí. Jak vysvětlila slovenské policii společnost Transpetrol, která ropu pro Slovensko po jeho území distribuuje, tento poplatek se týká pouze Ruska coby plátce a Ukrajiny coby jeho příjemce.
„Společnost Transpetrol zdůrazňuje skutečnost, že Slovenská republika neplatí žádné tarifní poplatky za tranzit ropy ukrajinským územím. Obchodní politika ukrajinského přepravce je založena na obchodním vztahu mezi ním a jeho dodavatelem,“ napsala společnost policii, která z toho vyvodila, že jde o „poplašnou zprávu, která má za cíl pobouřit a odzbrojit slovenskou společnost“.
Český kontext
Z těchto závěrů můžeme vycházet i při ověřování českého kontextu falešné informace. Jak už jsme uvedli, tranzitní poplatek neplatí ani Slovensko a ani Česko. Platí ho dodavatel přepravci – v tomto případě Rusko Ukrajině. A výše poplatku tak závisí na bilaterální dohodě mezi ruskou a ukrajinskou společností převážející ropu. Česka se netýká. A to ani o jeho údajném zvyšování nic neví.
To ostatně serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu potvrdil také mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík.
„O zvýšení tranzitního poplatku nemáme žádné informace. Předacím místem pro dodávky ropy z Ruské federace je navíc hranice Ukrajina-Slovensko, takže i pokud by došlo ke zvýšení tranzitního poplatku, bylo by to na úkor ruského dodavatele, respektive přepravce, nikoliv na účet ORLEN Unipetrol, jakožto přejímajícího ropu na uvedených hranicích,“ vysvětluje Hluštík.
Ani tato společnost, která ropu do Česka dopravuje, ale o zvyšování tranzitního poplatku neví.
NARAZILI JSTE NA DEZINFORMACI?
Vážení čtenáři, pokud byste na sociálních sítích narazili informaci, u které si nejste jistí její pravdivostí, pošlete ji na e-mailovou adresu overovna@rozhlas.cz. Server iROZHLAS.cz se ji za vás pokusí ověřit.
„Případná změna přepravních cen je předmětem komerčního vztahu mezi ruskými a ukrajinskými dodavatelskými a tranzitními společnostmi. Nás se tato záležitost netýká, a tak ji nemůžeme komentovat,“ odpověděl mluvčí společnosti ORLEN Unipetrol Pavel Kaidl s tím, že společnost vychází z dlouhodobých kontraktů se svými dodavateli.
‚Nemůže to být pravda‘
Pravdivost šířeného hoaxu pak jasně zpochybňuje i výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. I on poukazuje na neexistenci poplatku, který by platilo Ukrajině přímo Česko.
„Striktně řečeno, nemůže to být pravdivá informace. Protože smlouva o přepravě ropy se týká smluvních stran Ruska a Ukrajiny. Česká republika do tohoto smluvního jednání nevstupuje,“ popisuje Gavor.
Jak dodává, transport ropy se do Evropy provádí navíc na základě střednědobého kontraktu mezi Ukrajinou a Ruskem, který má platnost do roku 2024. To ale neznamená, že ke změně poplatku nemůže během tohoto období dojít. Tato změna by ale podle Gavora neměla být jednostranná. Naopak by mělo dojít k jednání obou aktérů.
„Každá ze smluvních stran by měla mít právo zahájit takzvané renegociační jednání. Konečné rozhodnutí v takových sporech většinou bývá na mezinárodním arbitrážním tribunálu,“ popisuje praxi Gavor.
Ostatně, když v minulosti došlo k podobnému jednostrannému zvýšení tranzitního poplatku, Rusko často reagovalo výhrůžkami, nebo dokonce reálným přerušením dodávek ropy. K tomu došlo třeba při navýšení tranzitního poplatku Běloruskem v roce 2007. Ropa tehdy do Evropy netekla tři dny. K podobnému scénáři se schylovalo i v roce 2009, při vyjednávání nové smlouvy Ukrajinou. I tam ale nakonec spor skončil dohodou.
Co ovlivňuje cenu ropy?
Finální cenu ropy ovlivňuje velké množství faktorů. Přehledně to vysvětluje ve svém videu z ledna tohoto roku deník E15.
Ve stručnosti: s ropou se primárně obchoduje pomocí takzvaných futures kontraktů. Investoři si s jejich pomocí zajišťují cenu ropy na mnoho let dopředu tak, aby byli chráněni před krátkodobými cenovými výkyvy. Cenu pak ovlivňuje třeba proces těžby ropy, způsob její rafinace. Ovlivňují ji svou poptávkou velcí spotřebitelé jako USA nebo Čína. A v neposlední řadě třeba i obavy na trhu, že její zásoby budou v budoucnu nedostatečné. Cenou suroviny mohou zvyšovat i takzvané ropné šoky, kdy poptávka převyšuje nabídku z důvodu třeba aktuální politické situace, problémů s logistikou a podobně. A třeba i dlouhotrvající deficit mezi nabídkou a poptávkou kvůli pomalému navyšování těžby.
