Rostoucí napětí v severních Čechách podle odborníka extremisty neposílí

Policie dnes obvinila ze schvalování genocidy ženu, která si na protestní pochod oblékla tričko s nápisem "Oživte Hitlera, Romové do plynu". Hrozí jí tři roky vězení. Žena se v sobotu účastnila dosud nejbouřlivější demonstrace na Šluknovsku, při níž se účastníci protestu střetli ve Varnsdorfu s policií. S rostoucím napětím v severních Čechách se objevují obavy ze šíření krajně pravicových až neonacistických idejí.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Těžkooděnci zasáhli proti nejagresivnějším protestujícím

Těžkooděnci zasáhli proti nejagresivnějším protestujícím | Foto: Gabriela Hauptvogelová

„Neonacistické skupiny se na současné situaci sice snaží přiživovat, ale nejsou ani jejím hnacím motorem a ani netvoří většinu členů demonstrací,“ míní Jan Charvát, odborník na extremismus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zdá se, že česká krajní pravice je naprosto dezorganizovaná, zbývá jen Dělnická strana sociální spravedlnosti. „Ta je ale většinovou společností pořád ještě vnímaná jako krajní a extrémní pravice,“ doplňuje Charvát a dodává: „Někteří organizátoři akce si uvědomují, že by je mohlo spojení s neonacisty zdiskreditovat a snaží se mu vyhnout.“

Přehrát

00:00 / 00:00

odborník na extremismus v rozhovoru pro Ozvěny dne.mp3

Podle Jana Charváta je rostoucí sociální napětí důsledkem dvou primárních záležitostí – neadekvátního řešení romské problematiky a zhoršování sociální a ekonomické situace. „Není pravděpodobně nic zvláštního, že první erupce násilí typu Janov, se objevují přesně v momentě, kdy startuje ekonomická krize.“

„Neznamená to ale, že bychom neměli být opatrní. Ani ne kvůli tomu, že by tato situace posílila neonacisty nebo krajní pravici, ale spíš proto, že tu roste socioekonomický problém,“ říká Jan Charvát. Ten se ale netýká jenom České republiky. V poslední době jsme mohli zaregistrovat podobné případy v Řecku, Anglii nebo Francii. „Všechny tyto momenty mají stejný základ, a to je otázka sociálního vyloučení chudoby," podotýká.

Je nutné začít řešit romskou problematiku. „Existuje problém, který má majorita se soužitím s Romy, ale také problém, který mají Romové sami. Představa, že Romové se mají dobře, protože nepracují a pobírají dávky, je mylná,“ říká Charvát, ale upozorňuje, že skutečným jádrem problému není etnicita ani extremismus, ale právě socioekonomické záležitosti. „To ale nevyřešíme demonstracemi, ale spíš dlouhodobou politickou prací.“

Martina Maňasová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme