Rotační výuka na druhých stupních skončí příští týden. Do lavic se vrátí i středoškoláci, řekl Plaga

Rotační systém výuky na všech druhých stupních základních škol a nižších ročnících víceletých gymnázií skončí v České republice v pondělí 24. května. Na twitteru o tom informoval ministr školství Robert Plaga (za ANO). Stejný den se vrátí k plné teoretické výuce i studenti středních škol. Žáci škol, které používají antigenní testy, je budou muset absolvovat jednou za týden. Přesnější PCR testy na covid jsou povinné jednou za dva týdny.

Sledovali jsme online Praha (Aktualizováno: 17:28 17. 5. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robert Plaga | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

O rozvolnění v pondělí rozhodla vláda. Vysoké školy budou moct obnovit teoretickou výuku také 24. května. Podmínkou tam budou rozestupy 1,5 metru s výjimkou praktik a laboratoří.

Druhé stupně ZŠ (a nižší ročníky víceletých gymnázií) budou od 24. května v celé ČR bez rotací. V případě antigenních testů se žáci budou testovat 1x týdně.

15:33 – 17. 05. 2021

7 74

Žáci prvního stupně základních škol v celém Česku se vrátili k normální výuce ve školách v pondělí. Skončila jim rotační výuka, kdy se týden učili z domova a týden ve škole.

Jen ve škole se od pondělí učí také studenti druhého stupně základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií v polovině krajů s lepší epidemickou situací. Druhá polovina regionů se do škol bez rotací vrátí za týden.

Vláda také schválila změny pro výuku v základních uměleckých školách. „Od 24. května bude probíhat s testem bez omezení, bez testu pro nejvýše 10 žáků,“ informoval Plaga na twitteru. Střediska volného času podle něj mohou mít 10 osob bez testu, s testem pak až 50 osob uvnitř, 100 venku.

Výuka v základních uměleckých školách bude od 24. května probíhat s testem bez omezení, bez testu pro nejvýše 10 žáků. Střediska volného času pak mohou mít 10 osob bez testu, s testem pak až 50 osob uvnitř, 100 venku.

16:32 – 17. 05. 2021

6 37

Školy v Česku se kvůli epidemii zavřely 1. března, výuku na dálku měla většina už řadu týdnů předtím. Prezenčně byly možné individuální konzultace. Od 12. dubna se otevřely školky pro děti zdravotníků a dalších profesí a pro předškoláky.

Žáci prvního stupně základních škol se začali střídat po týdnech v rotační výuce. Bez ní se učí školáci z malých škol do 75 dětí a žáci speciálních škol. Od 19. dubna měli žáci druhého stupně a středních škol možnost skupinových konzultací v počtu do šesti dětí.

V pondělí 26. dubna se pak obnovila praktická výuka ve středních školách a v posledních ročnících vysokých škol.

Povinné je testování na covid-19 nyní na nižším stupni základních škol jednou týdně, na druhém stupni dvakrát týdně. Netestuje se v plně otevřených mateřských školách. V mateřských školách se nikde nemusí nosit ani roušky či respirátory, které jsou jinak ve vyšších stupních škol rovněž povinné.

Článek pokračuje pod online reportáží.

V pondělí se také kompletně otevřou ubytovací zařízení a to bez omezení kapacity. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). „Podmínkou bude, aby všichni hosté byli schopní prokázat, že jsou očkováni nebo testováni. Na rozdíl od zahrádek se musí prokázat při vstupu do areálu personálu,“ vysvětlil.

Hotely, penziony a další ubytovací provozy mohly dosud sloužit jen klientům cestujícím za služebním účelem nebo lékařem. Pro rekreační účely jejich provoz vláda kvůli druhé vlně pandemie zakázala od 22. října do 2. prosince a následně od 18. prosince.

Od 24. května se bude moci kulturních akcí venku zúčastnit až 1000 lidí, musí ale tak být naplněna maximálně poloviční kapacita prostoru. Budou se moci konat také akce uvnitř s účastí maximálně 500 diváků a pořadatelé také mohou obsadit maximálně polovinu celkové kapacity. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

Od pondělí se mohou konat zatím jen akce pod širým nebem pro maximální počet 700 diváků. Podmínkou účasti na všech zmíněných akcích je a zatím bude buď negativní test, uplynutí 14 dní od dokončeného očkování či maximálně 90 dní od prodělané nemoci covid-19. Oba typy akcí mohou navštěvovat jen sedící diváci a musejí nosit respirátor.

Minulý týden někteří divadelníci a pořadatelé festivalů v reakci na rozhodnutí vlády zprostit restauratéry povinnosti kontrolovat potvrzení o jedné ze tří uvedených podmínek uvedli, že požadují totéž. Tedy přenést povinnost na návštěvníky.

Divadla už v tomto týdnu začínají hrát představení venku, některá plánují také představení uvnitř od příštího týdne. Velká část scén však čeká až na červen.

Změny při sportu

Změny se budou týkat i sportování na vnitřních sportovištích. „Skupina, která hraje společně, tak může mít až 12 hráčů a celkem na sportovišti může být na 30 osob,“ řekl Arenberger.

Plaga řekl, že ve školách platí limit 12 osob pro kolektivní hry uvnitř. „Ale pro aktivity na té ploše je tam 30 osob, což by mělo stačit na tělocvik po jednotlivých třídách,“ dodal. Úřad ale preferuje, aby děti cvičily venku.

Od pondělí se limit pro počet sportovců na vnitřních sportovištích zvýšil na deset, musejí být ale rozděleni do dvojic. Venku smí sportovat maximálně 30 osob, maximálně ale jeden na každých 15 metrů čtverečních plochy sportoviště.

Ve zvláštním režimu je povolen provoz fitness center, posiloven a dalších vnitřních sportovišť, naopak bazény, wellness, sauny a solné jeskyně zůstávají pro veřejnost uzavřené.

V otevřených zařízeních se vyžaduje test, potvrzení o prodělaném covidu-19, případně očkování, platí i požadavky na alespoň dvoumetrové rozestupy. Návštěvníci sportovišť nemohou používat šatny ani sprchy.

Restaurace a hospody by se podle Havlíčka mohly plně otevřít v první polovině června.

Národní plán obnovy

Vláda v pondělí také schválila Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z Evropské unie by měl stát získat na investice 172 miliard korun.

Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci.

Podle Havlíčka půjde na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci má činit 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

Vláda schválila Národní plán obnovy s alokací 200 mld Kč. Podíl klimatických projektů je 41%, výdaje na digitální transformaci budou 23%. Zdroje jdou do energetiky, vzdělávání, sociál. oblasti, průmyslu, zdrav. prevence, výzkumu, cirkulární ekonomiky, kultury, čisté mobility ad.

16:06 – 17. 05. 2021

11 49

„Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 miliard korun ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 miliardy korun, která zahrnuje národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie,“ uvádí materiál, který schvalovala vláda.

Velká šance na modernizaci z evropských peněz právě Česku protéká mezi prsty

Číst článek

Šest pilířů Národního plánu obnovy je rozděleno na tzv. komponenty a konkrétní reformy a investiční akce. Komponent je v materiálu 27. Jde například o zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, přechod na čistší zdroje energie, rozvoj čisté mobility, boj se suchem, rozvoj kultury nebo inovace ve vzdělání.

V rámci pilířů by na digitální transformaci mělo putovat 28,3 miliardy korun, na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci 90,7 miliardy korun, na vzdělávání a trh práce 41 miliard, na regulaci a podporu podnikání 11,7 miliardy korun, na výzkum a vývoj 13,2 miliardy a na zdraví necelých 15 miliard korun.

Plán v pondělí kritizovala Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek.

Kritika ekologů

Ekologové pak kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek Evropské unie, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření.

Pandemie je jako válka, zdraví obyvatel má přednost před ochranou osobních dat, říká Švihlíková

Číst článek

Ministerstvo zemědělství o víkendu informovalo, že bude rozhodovat o 15 miliardách korun. Peníze chce směřovat především na projekty příznivé ke klimatu. Jde například o obnovu 12 000 hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně.

Za tři roky tak jde podle ministerstva celkem o 36 000 hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. Plán podle úřadu podpořily odborné instituce, například Agrární komora, Lesnicko-dřevařská komora, některé univerzity nebo výzkumné ústavy.

Nové orgány

Dohromady se schválením plánu vznikne i koordinační orgán Národního plánu obnovy, a to v podobě odboru na ministerstvu průmyslu a obchodu. Dále také vznikne Řídící výbor Národního plánu obnovy, v kterém budou zástupci jednotlivých vlastníků komponent, tedy většinou ministerstev. Členy výboru budou i zástupci Evropské komise. Předsedou výboru bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu.

Zájezdoví dopravci přicházejí podruhé o hlavní jarní sezonu. Autobusy stojí, opravy jdou do stovek tisíc

Číst článek

Dalším nově vzniklým orgánem bude Výbor Národního plánu obnovy. Bude mít ale jen poradní a monitorovací funkci za účasti sociálních a hospodářských partnerů. Auditovat celý program bude ministerstvo financí.

Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.

Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie a že vláda jeho přípravu a konzultace podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ji měl podle nich projednat Parlament.

Anna Kottová, pj, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme