Rotační výuka je pro učitele nejnáročnější. ‚Skončím hodinu a hledám místo na online výuku,’ popisují
Jen co si děti zvyknou na školní prostředí, už se zase učí z domova. A po týdnu jdou opět do školy. Kvůli rotačnímu režimu musí mezi dvěma typy výuky přepínat taky učitelé. A někteří i během dne, kdy jednu hodinu učí žáky ve třídě a hned další hodinu mají online. Podle pedagogů, které Radiožurnál oslovil, je rotační výuka náročnější než čistě distanční nebo čistě prezenční výuka. A potvrzují to i psychologové.
Učitel Jaromír Bednařík sedí v prázdné třídě u monitoru počítače. Tento týden má 1.A pražské základní školy Sázavská distanční výuku.
„Kromě psaní si zkusíme trošku zopakovat to, co jsme se učili naposledy teďka ve středu. Jestli si vzpomenete, co jsme se učili?“ ptá se třídy. „Dny v týdnu,“ odvětí třída. Učitel na to přitaká.
Ve třídě se žáci znovu sejdou v pondělí. Změna je podle Bednaříka pokaždé náročná. „Je to totiž úplně jiný charakter práce. Díky tomu, že máme alespoň týden děti v prezenční výuce, tak můžeme na distanční výuku dát věci, které potřebujeme probrat z látky. A do toho týdne, kdy je máme ve škole, tak se můžeme snažit dát co nejvíc názoru a praktických vyučování, ale je to náročné pořád měnit přípravu a přístup. Po tom roce je to vyčerpávající,“ vysvětlil pro Radiožurnál.
‚Narušený režim‘
Střídavě ve škole a přes počítač učí i Hana Sieglová z Masarykovy základní školy v Klánovicíchi a to u druháků. Taky ona teď plánuje výuku praktických dovedností na týdny, kdy jsou děti ve škole, a teorii nechává spíš na online hodiny.
Povinnost testování není porušení práva na vzdělání. Soud zamítl návrh zrušení testování ve školách
Číst článek
„U nás se samozřejmě režim nabourá, ale ne zas tak rapidně jako ve vyšších třídách. Tam je pravda - to hodně vnímají kolegyně - že režim dětí je úplně narušený, zhroucený a jiný doma. A když přijdou do školy, tak to nějakou dobu trvá, než zase začnou pracovat v režimu školním. A týden uteče jak voda a zase jsou doma a tam do toho rychle sklouznou,“ popsala.
Podle školní psycholožky Radky Lenské dětem trvá dva až tři dny než si zvyknou na to, že chodí do školy osobně.
„A pak máte poslední dva dny, kdy to nějak funguje, a pak to jde nanovo. Každý týden musíte dát zase ten začátek. Nehledě na to, že to vyhovuje jen některým dětem. Některé. mi říkaly, že už nechtějí být příští týden doma a že nechtějí online. Chtějí tady zůstat. Ale pak jsou děti, které jsou nadšené, že se zase příští týden vyspí. Je to individuální,“ řekla.
Děti, které Český rozhlas oslovil, se ale shodují na to, že ve škole jim jde učení lépe od ruky. „Doma mám víc práce než ve škole. Baví mě, že to uděláme tady,“ uvedly.
Věřím, že se od 31. května budou moct konat školy v přírodě, říká ministr Plaga
Číst článek
„To říkají děti hodně. Říkají, že se učivo za jeden den ve škole zvládne, asi nenásilně, a domů si odnesou jeden úkol. Ale když tu stejnou práci musí udělat doma samy, tak jim to přijde hrozně dlouhý,“ doplnila zkušenosti dětí Sieglová.
Pátrání po třídě
První týden rotační výuky má za sebou taky učitel dějepisu na druhém stupni Jan Jiráň a i podle něj je komplikovanější všechno skloubit.
„Mně přijde, že rotační je nejnáročnější ze všech třech modelů, co mohou být. Protože na distanční výuce člověk funguje v nějakém módu, je nějak nastavený, a žáci taky. U prezenční to samé,“ popsal.
„Ale teď skončím hodinu, letím na online výuku a do toho si musím najít někde místo, protože některé učebny jsou obsazené. Do kabinetu se nevejdeme, tam je nás několik a taky někdo potřebuje učit. Přijde mi, že je to takové, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ dodal.
Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO chce, aby se všichni žáci a studenti středních škol vrátili do tříd bez týdenního střídání od 17. května. Podle ministra školství za ANO Roberta Plagy bude možné zrušit rotační výuku ve chvíli, kdy to dovolí epidemická situace.
