Podomácku vyrobené roušky podle studie až 2,5krát snižují riziko nakažení

Profesionální respirátory FFP2 u dospělých snižují riziko nakažení 66× až 113×, chirurgické roušky 4,1× až 5,3×, roušky z utěrky na nádobí 2,2× až 2,5×. U dětí poskytují slabší ochranu.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krejčovské dílny Východočeského divadla v Pardubicích jedou naplno | Foto: Josef Ženatý | Zdroj: Český rozhlas

Ukazuje to studie s vševysvětlujícím názvem Profesionální a podomácku vyrobené masky redukují expozici dýchacím onemocněním v obecné populaci, publikovaná nizozemskými vědci v roce 2008.

Studie zkoumala riziko přenosu při patnáctiminutovém a tříhodinovém vystavení aerosolu, podobnému infekčním kapénkám. Výzkumníci srovnávali efektivitu všech tří typů masek u dospělých a dětí. Sledovali také, jakou ochranu vůči případné infekci má nositel masky, a jakou ti vně. Experimentů se zúčastnilo několik desítek dobrovolníků.

Studie sledovala účinnost masek při případné pandemii chřipky, její závěry nicméně platí i pro další virová onemocnění, včetně současné pandemie COVID-19. 

„Všechny typy masek snižovaly vystavení aerosolu, v čase byla ochrana poměrně stabilní, neměnila se po delším nošení nebo u různých aktivit. Velmi se ale lišila člověk od člověka,“ shrnují výsledky studie její autoři. 

„Osobní respirátory byly efektivnější než chirurgické masky a ty zase mnohem účinnější než podomácku vyrobené roušky. U všech platilo, že děti byly hůř chráněné. Ochrana směrem ven byla méně účinná než ochrana pro nositele masky,“ dodávají.

Značné rozdíly v účinnosti mezi lidmi vědci vysvětlují tím, že masky netěsnily. Také slabší ochranu u dětí  hlavně u profesionálních respirátorů  způsobuje nejspíš prostě to, že mají ještě malou hlavičku.

Kliknutím do legendy grafu můžete zobrazit další kategorii.

„Data nasbíraná během epidemie SARS v Asii naznačují, že masové využití masek v celé populaci může podstatně snížit nejen přenos viru SARS, ale také chřipky,“ píšou vědci.

Krátkodobý test změřil, kolikrát jsou nositelé masky bezpečnější než bez ní při pěti modelových činnostech: nicnedělání, kývání a třepání hlavou, četbě a chůzi. Ochrana se během jednotlivých činností u žádné masky příliš nelišila. Podobná byla také úroveň ochrany mezi ženami a muži.

Po tříhodinovém měření se ochrana snížila pouze u profesionálního respirátoru FFP2. U bavlněné utěrky byla ochrana překvapivě vyšší než na počátku experimentu.

Poslední experiment – test, jak maska chrání okolní prostředí – ukázal podstatně nižší čísla: respirátor FFP2 v modelových podmínkách chránil okolí přibližně 3× lépe, než kdyby nositel masku neměl. U chirurgické masky to bylo 2×, utěrka chránila okolí jen minimálně.

Podle studie je ochrana dovnitř silnější než ochrana směrem ven. Dnes se přitom mluví spíš o tom, že roušky chrání okolí. Rozdíl se dá nejspíš vysvětlit designem experimentu.

Pytlíky do vysavače, bavlněná utěrka, umělé vlákno

Jiná studie zkoumá, jaké materiály se nejlépe hodí pro domácí výrobu roušek. Dokument Testování účinnosti podomácku vyrobených masek: ochránily by v případ pandemie chřipky? ukazuje, že utěrky na nádobí jsou mezi doma dostupnými látkami skutečně jedním z nejúčinnějších materiálů  po pytlících do vysavače.

Kliknutím do legendy grafu můžete zobrazit další kategorii.

Stejná studie také upozorňuje, že samotná rouška pro zastavení šíření nestačí.

„Ochranná maska sice redukuje pravděpodobnost infekce, ale riziko neeliminuje. Zvlášť v případě, kdy má nemoc více než jeden způsob cestu přenosu. Jakákoliv maska, ať už je sebeefektivnější, bude mít minimální efekt, pokud ji nedoplní další preventivní opatření, jako je izolace nakažených případů, zvýšení imunity, dobrá respirační etiketa a pravidelná hygiena rukou.“

„Improvizovaná rouška je poslední alternativa v okamžiku, kdy není k dispozici zásoba komerčních masek, ať už se jedná o jakékoliv onemocnění,“ dodávají vědci.

Jednou z cest, jak se vir COVID-19 šíří, je dotek obličeje infikovanou rukou. A jak upozorňuje další studie, obličeje se dotkneme průměrně 23× za hodinu.

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme