Česko chce co nejdříve zásobit sklady s ochrannými pomůckami, které v současnosti zejí prázdnotou. Zakázku za 1,85 miliardy, kterou vypsala Správa státních hmotných rezerv, ale část českých výrobců kritizuje. Tendr podle nich znevýhodňuje menší podniky a producenty technologicky vyspělejších výrobků. Šéf státních hmotných rezerv i ministr průmyslu kritiku odmítají.

Původní zpráva Praha 6:00 29. června 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vláda v půli května rozhodla, že do strategických zásob státu nakoupí ochranné pomůcky za celkem 3,7 miliardy korun.

V první fázi, kterou Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nedávno vypsala, chce utratit 1,85 miliardy korun. Ve druhé části by podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) měl stát rezervovat výrobky zejména u českých dodavatelů.

Nákup roušek od českých výrobců? Stát obchoduje jen se zlomkem z nich, ukázal průzkum

Číst článek

Celkem chce stát v rámci první části nákupů kromě jiného získat i 1 537 000 respirátorů FFP2 za bezmála 123 milionů korun a 16 205 900 roušek za víc než 210 milionů.

Někteří zástupci českých podniků si ale právě na tuto část veřejné zakázky stěžují a považují ji za diskriminační. Jedním z nich je i Jiří Kůs, ředitel a majitel firmy Nanospace, která se během koronavirové krize začala věnovat výrobě nanoroušek.

„Mluvilo se o tom, že pomoc českému průmyslu se zrealizuje v podobě nákupu zásob do rezervních skladů. Pak se ale objevily tendry a v nich cena 13 korun za jednu roušku. To na výrobu produktů z nanovlákna nestačí,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. Firma by podle něj zvládla dodat roušky za 35 korun, níž ale jít nemůže.

Limitní cenu ale podle předsedy SSHR Pavla Švagra stanovila vláda. „Držíme se přesně jejích parametrů,“ vysvětlil.

Evropská certifikace

Problematické jsou podle Jiřího Kůse i vypsané zakázky na respirátory. Firmám totiž pro přihlášení do soutěže nestačí zkrácená certifikace, která je jinak pro prodej v Česku dostačující.

„Tendr se týká třeba zlínské firmy Spur, která spouští linku na respirátory. V souvislosti se zakázkami si posteskla, že ministerstvo průmyslu udělalo zkrácenou certifikaci, ale v podmínkách tendru požadují plný certifikát Evropské unie,“ nechal se slyšet Kůs. „Tendr Správy státních hmotných rezerv je podle mě konec pohádky o pomoci českým výrobcům.“

Redakce oslovila i jím zmíněnou firmu Spur, ta se ale – vzhledem k probíhající zakázce – nechtěla vyjadřovat.

Podle Miroslava Basela, ředitele odboru zakázek SSHR, je certifikát nutný a firma ho musí doložit už v době podání nabídky.

Správa státních hmotných rezerv v zadávací dokumentaci žádné prvky diskriminace nevidí. „Zaprvé to vypisujeme podle zákona o zadávání veřejných zakázek, zadruhé je to v rámci bezodkladnosti, zatřetí se striktně držíme podmínek nastavených ministerstvem průmyslu, které 25. května zveřejnilo specifikace ochranných pomůcek,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz Švagr. „Zadávací dokumentaci jsme vypsali po 8. červnu a v ní se specifikací přesně držíme,“ dodal.

Zakázku nepovažuje za diskriminační ani šéf resortů průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Certifikát je podle něj součástí zakázky proto, aby vláda „měla jistotu, ze firma je schopná výrobky v požadované kvalitě také dodat“.

„Potenciál českých firem chceme využít rovněž ve druhé polovině rezerv (1,8 miliardy), kterou jsme pojali přes rezervace produktů u výrobců, kterým nakoupíme materiál. Je jasné, že z důvodu logistických to musí být firmy, které nejsou daleko, půjde tedy vesměs o české výrobce. To je úplná novinka,“ reagoval na dotazy v SMS zprávě.

Procento jako jistota

Nad některými aspekty zakázky se nicméně podivují i jiní čeští výrobci. Podle jednoho z tuzemských obchodníků, který si nepřál být jmenován, ale redakce jeho totožnost zná, je problémem i takzvaná jistota. Tu musí složit všechny přihlášené firmy a činí jedno procento z celkové hodnoty všech zakázek, do nichž se společnosti hlásí.

Inventura nákupů resortu zdravotnictví: nejvíc peněz za ochranné pomůcky dostala kritizovaná LA Factory

Číst článek

„Dalším bodem je zajištění bankovní garance, což představuje blokaci až několika milionů korun na půl roku i přesto, že roušky a respirátory mají být dodány do tří měsíců. Pokud by se opět některý dodavatel chtěl účastnit celé zakázky, musel by blokovat 2,1 milionu na roušky nebo 1,3 milionu na respirátory po dobu šesti měsíců,“ napsal redakci.

„Místo toho, aby tedy české úřady podporovaly české výrobní společnosti, blokují jejich finanční prostředky a zhoršují v této době jejich cash flow,“ dodal.

Podle Švagra je ale jistota pro stát zárukou, že se do řízení přihlásí jen podniky se skutečným zájmem. „Historicky je tam jistota proto, že se vám mnohdy stane, že uchazeč s vámi projde do podpisu smlouvy a pak ji odmítne podepsat,“ vysvětlil.

S předsedou hmotných rezerv souhlasí i ministr Havlíček: „Jde o to, aby se zamezilo spekulacím, že proběhne tendr a firma se na poslední chvíli rozhodne nepodepsat smlouvu a zakázka se musí vypsat znovu, a také prokazuje schopnost firmy zakázku splnit. Taková zdržení si v tuto chvíli nemůžeme – s ohledem na možnou druhou vlnu epidemie koronaviru – dovolit.“

Obchodník si ale stěžuje i na lhůtu pro podání nabídek. Firmy je totiž v případě roušek a respirátorů musí stihnout doručit do konce června. „Správa rezerv poskytla uchazečům dva a půl, respektive tři týdny na tak finančně rozsáhlou zakázku, což opět může naznačovat snahu tuto zakázku rozhodnout co nejrychleji bez povšimnutí široké veřejnosti a českých výrobců,“ popsal.

Menší společnosti tak podle něj nemohou vytvořit konsorcium, díky němuž by se mohly do zakázky přihlásit společně.

„Vláda řekla, že máme zakázku vypsat bezodkladně. Lhůta pro ukončení nabídek měla být co nejkratší. Nevyužili jsme v otevřeném zadávacím řízení nejkratší patnáctidenní lhůty a šli jsme na lhůty 30. června a 3. a 7. července,“ reagoval Švagr.

Havlíček – opět s poukazem na případnou druhou vlnu epidemie – uvedl, že si stát „nemůže dovolit cokoli prodloužit“.

Předchozí reference

Výtky se nicméně objevují i v anonymizovaných žádostech o vysvětlení, které mohou společnosti zasílat do konce období, ve kterém se podávají přihlášky. Firmám se podle nich například nelíbí, že musí předložit alespoň jednu podobnou dodávku v hodnotě deseti procent zakázky.

„Rádi bychom se zúčastnili této VZ, ovšem vzhledem k tomu, že tyto respirátory vyrábíme krátce, nedokážeme splnit požadovanou technickou kvalifikaci, respektive předložit minimálně jednu významnou dodávku stejného nebo obdobného charakteru. Všechny ostatní požadavky (certifikace, normy) splňujeme, viz příloha. Existuje nějaký jiný způsob, kterým bychom prokázali technologickou kvalifikaci a mohli tak podat nabídku?“ tázala se jedna ze společností.

Cena respirátoru spadla během dne o 616 korun. Projděte si přehled nákupů ministerstev a krajů

Číst článek

Podobný dotaz se objevuje v žádostech opakovaně a upozorňuje na něj i výše zmíněný obchodník. „Referencemi disponují zejména společnosti, které dodaly tento materiál v období nouzového stavu,“ napsal.

Podle ředitele odboru zakázek Miroslava Basela se v takovém případě může složit částka z menších zakázek nebo se za firmy může zaručit jiná osoba. „Jistota i požadavek na předchozí zkušenost má svoje standardní odrazy v běžných zakázkách v otevřeném výběrovém řízení a šli jsme na spodní hranice možného,“ doplnil k tomu Švagr.

Výherce do srpna?

Česko by mohlo znát výherce zakázek na ochranné pomůcky nejdříve začátkem srpna. Doba se ale, vzhledem k zákonným možnostem odvolávání, může výrazně protáhnout.

Správa státních hmotných rezerv je pořizuje v 13 kategoriích. Má jít o respirátory typu FFP2 a FFP3, filtry do respirátorů FFP3, roušky, ochranné brýle, obleky, štíty, návleky na obuv, rukavice, čepice, výtěrové sety bez média, rychlotesty a suroviny pro výrobu dezinfekce. „Pokud některé zakázky budou neobsazeny, budeme je obratem vypisovat znovu,“ dodal Švagr.

Pro financování nákupu osobních ochranných a zdravotnických prostředků mají být využity nespotřebované peníze jednotlivých resortů, které byly účelově určeny na výdaje spojené s pandemií covid-19. Z vládní rozpočtové rezervy tyto peníze dostaly ministerstva vnitra a zdravotnictví.

„Ne všechny zdroje byly vyčerpány, takže buď se převedou, nebo se výrobky, které se pořídily, převedou do státních hmotných rezerv,“ řekl v minulosti Havlíček.

Zásoby by ministerstvům, jejich podřízeným a organizačním složkám a také krajům měly vydržet na dva měsíce.

Martin Štorkán, Dominika Kubištová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít