Ústavní soud rozhodl pozdě, politické strany teď začnou bojovat o moc, varuje právník Kudrna
Ústavní soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Nález nemá časový odklad, zákonodárci proto budou muset přijmout novelu, která bude platit pro letošní sněmovní volby. „Rozhodnutí hodnotím jako kontroverzní, a to z hlediska obsahu i termínu, kdy bylo přijato,“ řekl ústavní právník Jan Kudrna pro Český rozhlas v pořadu Interview Plus.
„Jestliže se mění pravidla hry takto těsně před soutěží, tak to v řadě lidí vyvolá pochybnosti a hořkost,“ varuje s tím, že soudci měli o tak významné a věcně nepříliš složité věci rozhodnout nejpozději už před rokem. Ve svém nesouhlasném stanovisku na to upozorňuje i čtveřice ústavních soudců, říká právník.
Kudrna poukazuje na to, že nyní do voleb reálně zbývá nikoli osm měsíců, ale jen pět, a to do podání kandidátních listin a spuštění dalších navazujících kroků. A pokud se nestihne přijmout novela volebního zákona, hrozí ústavní krize.
„Na volebním zákoně se musí shodnout Poslanecká sněmovna a Senát a bude to součástí předvolební kampaně. To úplně nesvědčí tomu, že se bude jednat v klidu – což se o volebním zákoně nejedná nikdy. Protože jde o moc,“ zdůrazňuje právník.
Hrozí další dezintegrace
Nález Ústavního soudu jde podle Kudrny správný směrem, problémem dosavadního systému není nedostatek proporcionality, ale jeho nerovnost: „Jestliže se v Karlovarském kraji rozděluje pět mandátů, tak je asi každému jasné, jakou šanci tam má strana s méně než jedenácti procenty hlasů – hlasy pro menší strany se tam vůbec nezapočítají.“
„Neexistuje volební metoda, kterou by se v pětimandátovém kraji dala zajistit proporcionalita, pokud budete mít více než pět víceméně stejně silných stran,“ dodává s tím, že jedinou cestou může být změna počtu volebních krajů, nikoli volební metody.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Koalicím bude stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů
Číst článek
Rozhodnutí Ústavního soudu sice směřuje k tomu, že volební systém by měl být příznivější pro menší strany, Kudrna ale zároveň upozorňuje na to, že dosavadní úprava vedla k tomu, že v roce 2017 se do sněmovny dostalo rekordních devět stran.
„Nejen Česká republika prochází systémovou změnou, kdy se rozpadá celá řada společenských institucí a uspořádání, které byly ještě na přelomu tisíciletí brány jako zcela samozřejmé,“ uvádí Kudrna s tím, že očekává další dezintegraci a fragmentaci systému politických stran.
Podle něj je chybou, že Ústavní soud zrušil aditivní klauzuli. Volebním koalicím tak pro vstup do sněmovny stačí získat pět procent hlasů. „Před dvaceti lety ji Ústavní soud podržel s tím, že legitimním důvodem pro tuto klauzuli je, aby se třeba nespojily dvě tříprocentní strany, společně překonaly pět procent a poté se rozešly. To by bylo obcházení zákona,“ shrnuje tehdejší rozhodnutí.
