Rozhodnutí Ústavního soudu zastavilo přípravu voleb
Kdy budou předčasné volby do Poslanecké sněmovny, je nyní nejasné. Poté, co Ústavní soud posoudil stížnost nezařazeného poslance Miloše Melčáka jako oprávněnou, je ale jisté, že nebudou v původním termínu 9. a 10. října.
Melčák si stěžoval na zákon o jednorázovém zkrácení volebního období sněmovny. Soud mu dal za pravdu a politici teď budou jednat o rychlém přijetí ústavních změn, které by umožnily volby na začátku listopadu.
Ústavní soud poprvé zrušil normu, která je označovaná jako ústavní zákon. Podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langáška si navíc stejnou kompetenci přiznal i do budoucna.
"Soud má kompetenci přezkoumávat i akty označené jako ústavní zákony z hlediska jejich souladu s podstatnými náležitostmi demokratického a právního státu. Jinak by byla ochrana ústavnosti iluzorní, neboť ústavním zákonem by bylo možno učinit cokoliv," uvedl Langášek.
Členka Ústavního soudu Ivana Janů řekla, že bylo třeba rozhodnout rychle, protože pokud by někdo napadl neústavnost voleb, pak by byla situace daleko komplikovanější.
"Nebezpečnost toho zákona spočívala v tom, že vytvářel precedens na ústavní úrovni, který říká, že je možné z momentálních politických potřeb měnit základní zákon země. A pokud je to možné jednou, je to možné i víckrát a Ústava se stává pouhou fasádou," řekla Janů.
Politici chtějí volby co nejrychleji
Prezident Václav Klaus tvrdí, že ústavní soudci prohloubili politickou krizi v zemi. Aby se podobným situacím do budoucna předešlo, blíží se podle něj chvíle, kdy bude nutné přijmout novou definici pravomocí Ústavního soudu.
Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka rozhodnutí Ústavního soudu odporuje Ústavě. "Podle mého názoru odporuje článku 2 Ústavy, že veškerá moc ve státě patří lidu," řekl Paroubek. Také většina odborníků na ústavní právo si podle něj myslí něco jiného než soud.
Předseda ODS Mirek Topolánek řekl, že řešením je trvalá změna Ústavy, která umožní rozpuštění sněmovny na základě hlasování tří pětin poslanců. Toto řešení podle něj není účelovým a násilným zásahem do ústavního pořádku.
"Díky předchozím jednáním se ani po dnešním výroku soudu neocitáme v nejistotě. Podařilo se připravit řešení, které otevírá cestu k volbám v novém, blízkém termínu a je podle právníků ústavně čisté," řekl Topolánek.
Rozhodnutí soudu kladně hodnotili předsedové KDU-ČSL Cyril Svoboda a Strany zelených Ondřej Liška i předák TOP 09 Karel Schwarzenberg. Předseda komunistů Vojtěch Filip rozhodnutí kritizoval, ale bude ho respektovat.
Sněmovna bude o ústavní novele a navazující změně volebního zákona hlasovat v pátek. Na stejný den byla předběžně svolána i schůze Senátu. Na úterý je pak svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, kde by poslanci mohli rozhodovat o rozpuštění dolní komory. Poslanec Miloš Melčák ovšem naznačil, že by i nové zkrácení volebního období mohl znovu napadnout u Ústavního soudu.
Příprava voleb se vrací na začátek
Státní volební komise zastavila přípravu předčasných voleb do sněmovny. Až do dneška přitom pokračovala tak, aby se hlasování mohlo uskutečnit devátého a desátého října.
"Proces přípravy voleb jsme ukončili, a teď budeme očekávat zahájení procesu nového. V případě, že dojde k přijetí nového ústavního zákona, budeme připraveni využít materiálů, které byly připraveny pro tyto volby," řekl ministr vnitra Martin Pecina.
Komise také řešila, co s volebními lístky. Původně se měly tisknout už tuto neděli. Ministr Pecina ale ujistil, že občané je i tak dostanou včas do svých poštovních schránek.
Volební komise už také vylosovala čísla, se kterými měly jít strany do voleb. I to asi bude dělat v říjnu znovu. Příprava voleb zatím stát přišla na desítky milionů korun.
"Ty největší náklady budou patrně na straně Českého statistického úřadu a ministerstva vnitra. My musíme ještě zvážit, na kolik bude možné například volební zákon upravit vložením listu, protože tisk těchto materiálů představuje poměrně významný náklad," dodal Pecina.
