Rozhodování o majetku šlechticů soud nesjednotil
Postup při řešení restitucí majetku šlechtických rodů dnes Nejvyšší soud nesjednotil. V málo známém případu z Kolínska pouze rozhodl, že při jeho řešení mají přednost restituční zákony před občanským zákoníkem. Tento verdikt se ale nedá uplatnit například na kauzy Kinského či Harracha, kteří žádají o vrácení svých majetků zabavených po druhé světové válce.
Velký senát Nejvyššího soudu se dnes zabýval konkrétním, i když málo známým sporem o majetek zabavený v roce 1969. "Velký senát dospěl k závěru, že zákon o půdě je speciálním předpisem vůči občanskému zákoníku, a proto tato osoba se nemůže úspěšně domáhat ochrany svého vlastnictví podle obecné úpravy občanského zákoníku" řekl asistent předsedkyně Nejvyššího soudu Aleš Pavel.
Podobným problémem se přitom v současnosti zabývají právníci, politici i veřejnost především kvůli nové vlně žádostí o navracení šlechtického majetku, zabaveného ve čtyřicátých letech dvacátého století. František Oldřich Kinský o majetek přišel tři roky před únorem 1948. Restituce se však vztahují jen na majetek zabavený po tomto datu.
Dnešní verdikt je ovšem závazný pouze v projednávaném případě a nelze jej zobecnit. Stanovisko, které by bylo sjednocujícím vodítkem i ve všech podobných případech, by namísto velkého devítičlenného senátu muselo formulovat celé pětadvacetičlenné občanskoprávní kolegium.
Obecné soudy již o Kinského nárocích rozhodovali několikrát, ovšem protichůdné verdikty dosud nenabyly právní moci, aby se nimi mohl Nejvyšší soud zabývat. "K tomu aby bylo vydáno je nutné, aby zde existovala rozdílní praxe soudů nižších stupňů, tedy krajských soudů v rozhodování o těchto případech. V současné době, pokud je mi známo, tak zde nejsou dostatečné podklady k tomu, aby toto stanovisko bylo v době několika nejbližších týdnů vydáno," dodává Pavel.
Vyhrát soud žalobou na určení majetku podle občanského zákoníku se právě již v několika případech Kinskému podařilo. Celkem podal 157 určovacích žalob.
