Rozhodování o státním rozpočtu vláda odložila
Boj ministrů o peníze na příští rok pro jejich resorty bude pokračovat za dva týdny. Vláda se dnes na podobě návrhu rozpočtu zatím neshodla. Ministr financí Bohuslav Sobotka navrhuje schodek 118 miliard korun. Jeho kolegové ale po něm chtějí, aby jejich resortům přidal navíc skoro 40 miliard. Proti rozpočtu vystupují i odbory; chtěly by mimo jiné prosadit více peněz na platy učitelů a úředníků. Kabinet musí návrh rozpočtu dodat do sněmovny do konce září.
"Zazněly všechny návrhy členů vlády, které směřují k navýšení výdajových limitů, a rozpočtový proces nyní bude pokračovat jednáním na expertní úrovni, ještě budou realizována některá jednání mezi ministerstvem financí a jednotlivými správci kapitol, poté proběhne jednání na úrovni vedení koaličních stran," vysvětlil další postup ministr financí Bohuslav Sobotka.
Sobotka navrhuje, aby státní finance v příštím roce skončily se schodkem 118 miliard korun. Příjmy mají dosáhnout téměř 750 miliard, výdaje 866 miliard. S výjimkou ministerstva informatiky všechny ostatní resorty budou v následujících dnech licitovat o tom, kolik peněz pro sebe prosadí.
Ministr financí upravil předpokládané příjmy státního rozpočtu o dalších zhruba 11 miliard korun. Zatím není jasné, kdo tyto peníze dostane. "O použití těchto dodatečných příjmů musí rozhodnout vláda. Vláda by měla stanovit své politické priority. Jednou z těchto priorit by měla být věda a výzkum a také školství. Já se domnívám, že nelze hovořit o platech, ale o rezortech, do kterých by tyto finanční prostředky měly jít. Já osobně upřednostňuji spíše investice do budoucnosti než projídání těchto finančních prostředků."
Česko vynakládá na vědu a výzkum jen něco málo přes půl procenta hrubého domácího produktu. Stejná situace by se měla opakovat i v několika příštích letech. Ministerstvo financí totiž nepočítá s tím, že by nějakou desetinu procenta přidalo. Vše tak bude záležet na výkonnosti naší ekonomiky. Pokud bude růst, poplyne i více peněz do výzkumu. Například příští rok - vzhledem k předpokládanému růstu HDP - by mělo jít na vědu bezmála o miliardu více než letos, tedy 14 a půl miliardy korun. V roce 2006 by to mělo být dokonce 16 miliard korun. To ale zřejmě stačit nebude. Podle Marka Blašky z Rady pro výzkum a vývoj bychom totiž měli do sedmi let srovnat krok s vyspělými členskými státy Unie. "V Evropské unii je ten průměr okolo 0,9 a má dosáhnout podle lisabonských dohod 1 procenta do roku 2010. Řada zemí už tento ukazatel - mluvíme o státních výdajích - plní. Jiné, mezi ně bohužel patří všechny přistupující země včetně České republiky, jsou kousíček nad polovinou těch výdajů, které by měly."
Jednotlivé resorty stále požadují víc peněz, než kolik jim přidělili na příští rok úředníci ministerstva financí. Požadovaná částka navíc přesahuje 40 miliard korun. Jediné ministerstvo informatiky chce vystačit s tím, co mu úředníci ministerstva financí přidělili. K největším nespokojencům patří ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který chce navíc skoro deset miliard korun na vyplácení nemocenské a hlavně na platy úředníků. "Já myslím, že situace v odměňování u zaměstnanců ve státní a veřejné správě není nejlepší, protože v porovnání k hrubému domácímu produktu, tak tady výrazně pokulháváme."
Šéf sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Kalousek ale říká, že nyní jde rozpočtové priority a zákonodárci by do pravomocí vlády rozhodně neměli zasahovat. "Parlament by měl ovšem jednoznačně strážit ten základní limit. Položíte-li otázku, odkud ministrovi přidat, odpovím: odkudkoli, jak se vláda rozhodne, jenom ne na úkor většího deficitu, to nesmí."
Zásadní jednání o tom, jak se jednotliví ministři v příštím roce podělí o peníze pro své resorty, se povedou až do konce tohoto měsíce. Dlouhodobější debatu na toto téma a časovou hranici jejího očekávaného konce Radiožurnálu potvrdil premiér Vladimír Špidla: "A předpokládám, že k rozhodnutí dospějeme v termínu, který je určen, tedy někdy ke konci září."
