Měli bychom zavést tvrdý lockdown jako v Izraeli a omezit průmysl, tvrdí prezident lékařské komory

Vláda by podle České lékařské komory měla ještě zpřísnit opatření proti šíření nového typu koronaviru. O jaká data se představitelé komory opírají? Proč stávající restrikce nestačí? A v čem by se podle nich měl obvyklý způsob života dále omezit? Na to odpovídal v pondělí ve Dvaceti minutách Radiožurnálu prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident České lékařské komory Milan Kubek | Foto: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia | Zdroj: Profimedia

Jaká konkrétní opatření si představujete, že by vláda měla přijmout?
Měli bychom postupovat jako Izraelci, protože dokázali epidemii zastavit. 18. září zavedli tvrdý lockdown, který znamenal zavření veškerých škol, všech obchodů a služeb. Byl zastaven veškerý průmysl s výjimkou toho strategického, fungovaly pouze ty nejzákladnější veřejné služby, aby se udržela kritická infrastruktura. Lidé se nesměli navštěvovat a opouštět své bydliště na více než kilometr. Bylo to opravdu tvrdé, ale oni zatnuli zuby a vydrželi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem

A přesně takhle byste si to představoval v České republice?
Velmi podobně. Je paradoxní situace, že dnes jsme na tom mnohem hůř, než jsme byli na jaře, ale opatření, která platí, jsou mnohem mírnější.

Bojím se toho, že nemůžeme v tomto stavu žít další týdny a měsíce. Bude tady obrovský tlak na to, aby se opatření začala rozvolňovat, ale toho reálného cíle, který stanovil profesor (a někdejší ministr zdravotnictví za ANO Roman) Prymula, nedosáhneme.

Když se podíváme třeba na číslo R, to se přiblížilo k 1. Pokud by to takhle pokračovalo, na hodnotu 0,8 se dostat můžeme. Vrátím se ale k opatřením. Vy byste byl pro zavření mateřských škol?
Především bych zavřel průmysl, který není nutný. Dělají se tady nesmyslné kroky, které mají i symbolický význam. Klasický příklad – stejný den, kdy vláda zavře speciální školy, což chápu, že bylo velmi bolestné, tak povolí profesionální sport. To mi hlava nebere.

Myslíte, že když se začala hrát 1. fotbalová liga, zhorší se epidemiologická situace? I když musí být všichni hráči nejpozději 48 hodin před zápasem testováni?
Určitě to epidemiologické situaci nepomůže, ale má to symbolický význam. Lidé nemají práci, nemohou pracovat a my jim dáme možnost dívat se v televizi na hokej. Nic proti hokeji v televizi, ale myslím, že by bylo lepší, kdyby si lidé dali roušku a šli se projít.

Šéf Národní sportovní agentury: Mám strach o naše děti. Čím déle budou doma, tím větší to bude problém

Číst článek

Vy říkáte, že byste omezil průmysl mimo toho nezbytného. Tím nezbytným myslíte co?
Musí samozřejmě fungovat potravinářský průmysl, asi musí fungovat chemický průmysl, farmaceutický průmysl a podobné podniky.

A ostatní byste zavřel, to znamená třeba automobilky byste zavřel?
Ano, prostě ano. Kdyby byla 14 dní či 3 týdny celozávodní dovolená, tak by to zásadním způsobem změnilo epidemickou situaci. A řekl bych, pokud chcete tu továrnu otevřít, pak musíte zajistit testování svých zaměstnanců, protože právě většina lidí se v současnosti samozřejmě nakazí v práci. Ono je hezké, že vláda vyzývá k tomu, abychom dodržovali ta protiepidemická opatření, i já k tomu vyzývám, ale je to někdy tak trošku hraběcí rada, když ten člověk prostě do práce musí.

Vy jste řekl, že většina lidí se nakazí v práci, vy máte taková aktuální data?
Tak na začátku té druhé vlny epidemie, v září, byly velkým zdrojem školy, protože prostě děti jsou ideální přenašeč té nemoci a mezi dětmi se prudce rozšířila. Ony neměly příznaky, ale zavlekly to do rodin. V současnosti, pokud mám informace, tak největším zdrojem je právě pracoviště. 

Poslední data, která jsem viděl, byla k 17. říjnu, a tam se na první místo z hlediska procent nákazy dostalo to, že se neví, kde se člověk nakazil, to bylo asi 35 %, nákaza na pracovišti klesala prudce, byla aktuálně na 28 %, domácnost, nakažení v rodině bylo na 18 %.
Ano samozřejmě domácnost, těžko asi rozdělíte rodiny. To je prostě fakt, že se lidé nakazí v rodině, ale někdo do té rodiny musí přinést, a když to nepřinesou děti ze školy, tak to prostě přinesou nejčastěji lidé z práce. A máte pravdu, že v momentě, kdy máme tak obrovský počet nakažených, tak platí to, že se může kdykoliv nakazit kdokoliv kdekoliv od kohokoliv, prostě nefunguje vůbec žádné trasování v současnosti, a proto musíme stlačit ta čísla, dostat tu epidemii do nějakých kontrolovatelných mezí, abychom s tím virem mohli žít.

Hamáček: Epidemie brzdí relativně pomalu, vláda bude muset požádat o prodloužení nouzového stavu

Číst článek

Nemůžeme ale přežívat v současném stavu a nemůžeme se prostě dívat na to, že nám předminulý týden umřelo 1235 lidí, minulý týden za 6 dní je to více než 1100, ta čísla ještě nejsou dopočítána, to znamená, že to bude zase víc než ten předminulý týden. Takto přece nemůžeme žít.

Vy jste v pátek říkal, že ta dosavadní vládní opatření nemohou epidemii zastavit. Na druhé straně, myslíte si, i když se podíváme do dalších zemí Evropy, že je reálné v současné době, v listopadu, v prosinci, v České republice zastavit tu epidemii, aby se nevrátila?
Já jsem říkal, že ji nemohou zastavit v nějakém jaksi čase, který by byl prostě použitelný, abych tak řekl, v nějakém reálném čase. A na tom si trvám. Prostě, pokud nám bude počet nových případů klesat, pokud vůbec klesá... Protože říkám - klesá nám hlavně testování. Tak pokud bude klesat tímto hlemýždím tempem, tak se díváme někam do horizontu do jara, a to jsem přesvědčen, že prostě takto se žít nedá, že i ty ekonomické ztráty budou obrovské a určitě mnohem větší, než kdybychom zavedli tvrdý lockdown, tak jako to udělali v Izraeli.

Smejkal o antigenních testech: Fungují, když se provádí správně. Odběr by vás měl téměř rozbrečet

Číst článek

Myslím, že Izraelci obecně nejsou hlupáci, takže asi věděli, co dělali, a také jim to zafungovalo, protože v současnosti mají už úplně jiná čísla. Třeba 4. listopadu, což jsem právě konzultoval s izraelskou lékařskou asociací, nám umřelo 202 lidi, v Izraeli umřelo 5 lidí. My máme v nemocnicích 8000 hospitalizovaných, v Izraeli mají hospitalizovaných 320 lidí, procento pozitivních testů teď se pohybuje mezi dvěma až třemi. U nás je to 30 %. Takže oni to skutečně zvládli.

Když epidemiologové říkají, že ten koronavirus tady s námi bude minimálně do doby, kdy bude účinná vakcína, nevedlo by to výraznější zbrzdění pouze k tomu, že by se to sice teď brzdilo, ale potom by se to zase vrátilo, tak jak už tu zkušenost máme z léta. Aby to nebylo z extrému do extrému?
Tak těžko můžeme vybalancovávat něco na hladině 200 mrtvých denně. Covid-19 je v současnosti první nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Na všechny druhy rakoviny dohromady umírá v průměru 75 osob denně. Na kardiovaskulární choroby, což je naše největší jaksi dlouhodobá metla, 140. Na covid dvě stě, takže těžko asi toto může být ta hladina a těžko můžeme nechat vyhynout populaci seniorů a přistupovat ke covidu jako k třetímu pilíři důchodové reformy. To prostě nejde. Aspoň já jako lékař toto nikdy akceptovat nebudu. To znamená, že pokud chceme nastavit nějakou rovnováhu, tak ta musí být na úplně jiných číslech, musíme se pohybovat v nízkých stovkách denně nakažených a samozřejmě těm úmrtím se asi nevyhneme, ale musí se pohybovat v jednotkách, a nikoliv ve stovkách.

A jestli jste se ptal na ten rebound fenomén, jestli k tomu skutečně zase dojde, no to záleží na tom, jestli budeme znovu opakovat stále stejné chyby, protože na jaře to rozvolnění bylo překotné, chaotické, politici přetlačili názor odborníků, a hlavně potom o prázdninách, když se ukázalo, že skutečně situace začíná zhoršovat, politici těm odborníkům nenaslouchali.

Tomáš Pancíř, Vojtěch Laštůvka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme