Šéf protimafiánské centrály o Vrběticích: Nedostali jsme info o GRU od Američanů, přišli jsme na to sami

  • Národní centrála proti organizovanému zločinu pod vedením Jiřího Mazánka odhalila jeden z největších mezinárodních skandálů, tedy že ruská GRU zřejmě stojí za výbuchem ve Vrběticích. Na druhé straně ale Mazánek v rozhovoru pro Radiožurnál připustil, že nechybělo málo a případ by se nikdy nevyšetřil.
  • V roce 2019 kauzu dostal na starosti nový vyšetřovatel, který při prověrce spisu narazil na dvě povědomé tváře, agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří jsou podezřelí, že se ve Velké Británii pokusili otrávit Sergeje Skripala. Původní vyšetřovatelé si podobnosti nevšimli. Mazánek připustil, že pochybili.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Kdy jste přišli na to, že za útokem ve Vrběticích stojí GRU, tedy agenti ruské vojenské rozvědky Alexander Miškin a Anatolij Čepiga?
To, že tito dva důstojníci jsou spojeni s výbuchem ve Vrběticích a je to jediná vyšetřovací verze, tak to jsme stanovili v lednu 2020.

Spojení protimafiánského a protikorupčního útvaru nebylo správné, soudí po letech vrchní žalobce Zeman

Číst článek

Pan prezident Miloš Zeman řekl, že je víc vyšetřovacích verzí.
Je jedna jediná vyšetřovací verze a my si za ní jednoznačně stojíme.

Jak si vysvětlujete, proč prezident Zeman říká, že je víc verzí?
Nijak. To říká on. Nechci, aby to vyznělo drze nebo neuctivě, ale není moje role s ním diskutovat. My víme, co je ve spisu, účty skládáme dozorovému státnímu zástupci.

Proč není nikdo obviněn? Chápu to správně, že nemáte dostatek přímých důkazů.
Protože zatím nemáme nashromážděn dostatek důkazů, abychom mohli zahájit trestní stíhání.

A budete mít?
Pracujeme na tom, aby tomu tak bylo.

Kdy by ten případ mohl skončit?
Jsme závislí na řadě mezinárodních právních spoluprací, takže se to těžko odhaduje. Kdyby to byl konec roku, byl by to slušný termín. Ale nevylučuji, že se to protáhne.

Pomohlo vám, že se kauza zveřejnila?
Mohu obecně říct, že od doby, co se případ zveřejnil, máme řadu nových stop a důkazů, včetně výstupu z mezinárodní spolupráce. Ale nebudu je specifikovat. Stejně tak není možné v současné době hovořit o věci více, než bylo uvedeno na tiskové konferenci 19. 4. 2021.

A je možné říct, kam ty zbraně měly směřovat?
Měly směřovat do Bulharska k jednomu obchodníkovi, který obchodoval především s Ukrajinou, ale i se Sýrií. Výbuch měl nastat s vysokou pravděpodobností mimo území České republiky. Ale nejsme schopni říct, kde to mělo být.

A proč to tedy vybouchlo v Česku?
Ty zbraně se neodvezly, bylo tam zdržení. Proč, to už je předmětem prověřování.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Jsou důkazy, že výbuchy v Bulharsku souvisí s agenty GRU z jednotky 29155, kteří jsou podezřelí z výbuchů u nás?
Mohu říct jen to, že jsme navštívili Bulharsko a probíhá výměna informací. Bulharská strana ale už veřejně řekla, že je to podezření, které oni vyšetřují.

Když za vámi přišel vyšetřovatel s tím, že za výbuchem stojí GRU, co vám tehdy proletělo hlavou?
Co byla moje první slova, není publikovatelné. Řekněme, že jsem byl poměrně překvapený. V tuto chvíli jsem si pomyslel, že tu máme horkou kauzu, která bude mít dopad na mezinárodní bezpečnostní situaci.

Bylo jasné, že to vyvolá obrovskou pozornost. A chci, aby bylo také jasné, že jsme to od nikoho nedostali – nedostali jsme to od Američanů ani od žádné jiné tajné služby. Ve spolupráci s BIS jsme na to sami přišli a prověřili.

Vy jste říkal, že jste na to přišli v lednu 2020. Už v roce 2018 ale média zveřejnila fotky dvou ruských agentů podezřelých z útoku v Salisbury. Nebyla chyba, že si to vyšetřovatelé nespojili dřív?
Kauza byla velmi rozsáhlá. V roce 2019 to dostal nový kolega, který si to znovu procházel.

Takže na to přišel až policista, který dělal prověrku spisu.
Ano.

Spolupráce důstojníka protimafiánské centrály s Piráty je nepřípustná, říká policejní prezident

Číst článek

Nerozumím jedné věci. Fotky útočníků ze Salibsury byly ve všech médiích, kauzu prostě nešlo přehlédnout. A vaši kolegové měli ve spise jednoho z největších případů v Česku fotky dvou cizinců, kteří se v roce 2014 objednali do skladu ve Vrběticích, a nebylo přesně jasné, co jsou zač. Tolik podezřelých lidí tam zase nebylo. Nebyla to tedy chyba předchozích vyšetřovatelů, že si to nespojili už v roce 2018? 
No je to tak. Kolegové, kteří na tom pracovali v roce 2018, si to nespojili a vyšetřovatel, který to převzal v roce 2019, na to byl schopen přijít.

Takže pochybili?
Ano, dá se říct, že pochybili. Ti, kdo byli vyšetřovatelé v roce 2018, odcházeli od policie a asi neměli úplně velkou motivaci.

Mluvil jste s nimi o tom?
Oni odešli, nebyla možnost s nimi o tom mluvit.

Takže kdyby to nedostal nový vyšetřovatel, tak by se na to nemuselo vůbec přijít.
Je to tak.

Prověřujeme Hamáčka i Babiše

Vy jste jedním z nejdéle sloužících ředitelů tohoto útvaru, ve funkci budete letos v srpnu tři roky. Teď jste ale v ožehavé situaci. Prověřujete ministra vnitra Jana Hamáčka (pod jehož úřad policie spadá) kvůli jeho chystané cestě do Moskvy. Jsou kvůli tomu na vás nějaké tlaky?
Pan ministr vnitra do toho nezasahuje, nejsou žádné tlaky, žádné dotazy. Policisté, kteří to zpracovávají, to moc dobře vědí a nenechají se ničím ovlivnit. Pana ministra sice potkávám na některých jednáních, nikdy se mi ale nestalo, že by si mě vzal stranou.

Už byl pan ministr na podání vysvětlení?
Nebyl. Ale bude mít stejné zacházení jako všichni ostatní. Budeme mu klást stejné, třeba pro něj nepříjemné otázky, tak aby se ta věc co nejdříve objasnila.

Kromě samotného ministra vnitra si zvete k podání vysvětlení i další účastníky té schůzky, mezi nimi vašeho přímého nadřízeného, policejního prezidenta Jana Švejdara.
Nechtěl bych komentovat podrobnosti z té kauzy. Ale určitě se nebudu s nikým bavit o tom, na co se ho budeme ptát. Všichni jsme profesionálové, takže dobře víme, že to jinak nejde.

Mimochodem, vůči svým kolegům jsem udělal ještě jedno rozhodnutí. Dosud se o něm veřejně nevědělo. Abychom vyloučili, že by se mě někdo mohl zkusit ptát, tak jsem jim dal příkaz, aby mě neinformovali o jednotlivých úkonech, tedy třeba kdo a jak vypovídal, s tím, že mě to nezajímá a že mě bude zajímat až jejich konečné rozhodnutí.

Sám se jich neptám, oni vědí, že mi to nemají hlásit, a tím je to vyřešené.

V současné době si tedy zvete k podání vysvětlení jednotlivé účastníky té schůzky?
Takhle, já jako ředitel útvaru žádám o zproštění mlčenlivosti v případě ústavních činitelů. Řada z nich už byla zproštěna. Ale já nechci ani říkat, kdo chodí k podání vysvětlení. Počkejme na konec toho prověřování.

Inspekce se už nebude zabývat kauzou soudce Sováka. Podezření ze spáchání trestného činu se nepotvrdilo

Číst článek

A to bude kdy?
Lhůta u tohoto trestného činu je šest měsíců. Myslím, že do tohoto data bychom se měli vejít, a byl bych rád, pokud by se to stihlo i dřív.

Zahájili jste trestní řízení pro trestný čin ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby, což znamená, že jste si museli dělat nějaké primární šetření. Existují tedy náznaky, že ministr vnitra chtěl kauzu vyobchodovat?
Český trestní řád je poměrně komplikovaný. První stadium je o tom, že se rozhodujeme, zda se tomu vůbec budeme věnovat, zda to má smysl.

A ano, na základě svého šetření jsme si vyhodnotili, že se tím zabývat budeme. Ale ve fázi zahájení trestního stíhání zdaleka nejsme, a proto respektujme presumpci neviny, nyní prověřujeme, co a jak se mohlo stát.

Kromě pana Hamáčka prověřujete i premiéra Andreje Babiše, a to kvůli střetu zájmů. V jaké je to aktuálně fázi?
Ve fázi prověřování. Poprvé se to na útvaru objevilo v roce 2019, tehdy jsme to uložili. Ale později v roce 2020 jsme už zahájili úkony trestního řízení.

Jedna linka jsou dotace udělené Agrofertu, druhá linka jsou veřejné zakázky udělené společnostem z koncernu. My to velmi intenzivně prověřujeme, zkoumá se velké množství listin a podání vysvětlení.

V současné době případ přešel pod Úřad evropského veřejného žalobce.

Prověřujete ministra vnitra, premiéra této země a k podání vysvětlení si zvete svého nadřízeného – policejního prezidenta. Jak vy osobně to vnímáte?
Když do této funkce vstupujete, tak je vám jasné, že tohle přijde.

No počkejte, vám bylo jasné, že budete prověřovat čelné představitele této země?
Dělám tuhle práci 24 let, z toho 20 let dělám nejzávažnější hospodářské a korupční kauzy. Takže mě to nepřekvapí, já to čekal. Ale na druhou stranu platí, že máme trestní zákoník a trestní řád a trestní řízení neřídí žádný politik.

Pokud bych se dostal do sporu se svými nadřízenými o tom, že to tak není, a podlehl bych, tak na tom místě nemám co dělat. Dlouho dobu jsem byl řadový vyšetřovatel a seděl pár centimetrů od lidí, kteří pak dostali vysoké tresty a byli velmi mocní.

Tam se naučíte, že tyhle věci vás netrápí, protože kdyby vás trápily, tak tu práci nemůžete dělat. Takže to vás připraví i na tuhle pozici.

Vy jste říkal, že jste prověřoval podnikatele. Ale teď prověřujete lidi, kteří nad vámi mají moc a mají vliv na to, zda budete i dále ve funkci. Ovlivňuje vás to?
Platí zákon o služebním poměru a my nejsme autokracie. Já nemohu také svým podřízeným říct, ty se mi nelíbíš, ty odejdi, ale musím velmi přesně zdokladovat, co udělali špatně.

Takže odešli všichni ředitelé před vámi dobrovolně?
To je otázka na ně. Všichni odešli dřív než já, já jsem tady nejdéle z nich.

O čem to svědčí?
Současná veřejná správa je natolik kultivovaná, že už ví, že ředitel útvaru nehýbe konkrétními kauzami v rozporu s právními předpisy a že se nenechá ovlivnit, aby konkrétními kauzami hýbal. O tom to svědčí.

Takže můžete garantovat, že vás to neovlivňuje?
Vy mi pořád nevěříte. Ale pokud za mnou někdo přijde a řekne, buď ovlivníš řízení, nebo skončíš ve funkci, tak já neskončím ve funkci ani neovlivním řízení.

Máme tu zákon o služebním poměru. Jeden z mých hlavních úkolů je chránit své podřízené, aby je někdo nemohl ovlivnit a ani jim vyhrožovat nebo je zastrašit.

Máme tu nového Mrázka

Jste u policie 24 let, jak vnímáte proměnu zločinu? Je tu dnes výrazná figura podobná Františku Mrázkovi, Romanu Janouškovi, Ivo Rittigovi?
Ano, pravděpodobně je. Používám s oblibou slovo polosvět. Když bych řekl, o koho jde, tak bych ukázal směr, který třeba prověřujeme.

Co ale mohu říct, vždy budou v takzvaném polosvětě postavy, které budou chtít na pomezí legálního byznysu, státní správy a zločinu ovlivňovat chod státu, finanční toky a na tom vydělávat.

Na co se primárně soustředí?
Ten trend je za posledních pět až deset let stejný – zaměřují se na odčerpávání daní, pořád vidím, že jsou tu skupiny, které dělají dotační podvody a zase nám narůstají investiční podvody.

Ale tou oblastí, která tyhle lidi dominantně zajímá, je ovlivňovaní chodu státu tak, aby se dostali k veřejným zakázkám a ovlivnili je dopředu.

Pojďme k výroční zprávě za rok 2020. Ve zprávě píšete, že pokračovalo vyšetřování případů velké korupce veřejných představitelů. Co je podle vás velká korupce?
Kauzu typu Stoka (týkající se možné korupce na radnici Brno-střed – pozn. red.), fotbalová korupce, tedy kauza Berbr a spol., nebo kauza soudce vrchního soudu Sováka a spol., kdy už padl první pravomocný rozsudek, kdy byla schválena dohoda o vině a trestu a doktor Teryngel se přiznal ke stotisícovému úplatku.

Nebo kauza Kominík, což je kauza obviněného lobbisty Horáčka. Je otázka, co je politický přesah, ale máme kauzy, kde jsou zapojeni i někteří aktivní politici nebo vysocí funkcionáři státní správy.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Počítáte sem i kauzy související s vlnou covidu a zběsilé nákupy některých zdravotních pomůcek?
Covidové kauzy prověřujeme velmi intenzivně, hned několik, zahájili jsme trestní řízení. Máme důvodné podezření, že mohlo dojít ke spáchání trestné činnosti, máme zajištěné rozsáhlé materiály, probíhá velké množství podání vysvětlení.

Kolik těch kauz je?
Nechci být úplně konkrétní, ale minimálně kolem pěti.

Týká se to prověřování státních úřadů, tedy ministerstev zdravotnictví a vnitra?
Ano, také. Obecně můžeme potvrdit, že se zabýváme nákupy ochranných pomůcek ze strany státu. Po celou dobu jsme v kontaktu s Nejvyšším kontrolním úřadem. Sdíleli jsme s nimi řadu poznatků.

Už jsou tam nějaké náznaky, jak by to mohlo dopadnout?
Doufám, že to bude ve výroční zprávě 2021.

Hackerům výkupné neplatíme

Ve výroční zprávě se poměrně detailně věnujete kybernetické kriminalitě, počet případů neustále roste, ale zároveň říkáte, že dost z nich zůstává skryto. Čím je to způsobeno?
V loňském roce jsme vydělili čistou kyberkriminalitu, tedy útoky na infrastrukturu nebo datové sítě. A pak jsme definovali kriminalitu, která se páchá v internetovém prostředí. Což jsou e-shopové podvody, dětská pornografie, investiční podvody.

Tady vnímáme latenci v tom, že to řada lidí neoznámí z různých důvodů, třeba že jde o malé částky nebo že jim to nestojí za to. My ale vidíme ve statistikách, že klesá fyzická majetková trestná činnost.

Nevěříme, že by ji osoby přestaly páchat nebo že by seděly ve vězeních, to je nesmysl. Podle našich analýz se přesunují zčásti do virtuálního světa, třeba extremismus se tam přesunul ve velké míře.

Rozuzlení nepovedené dotace: stát přišel o 200 milionů a policie obvinila 4 lidi z dotačního podvodu

Číst článek

A když se tedy budeme věnovat útokům na státní správu, tak podle výroční zprávy jde nejčastěji o útoky na nemocnice, čím to je?
Je to klasický princip vydírání. Cílíte na to, kde si myslíte, že lidi zasáhnete nejcitlivěji. A když někomu zablokuju nemocnici, tak si myslí, že zaplatí.

A zaplatí?
Naše doporučení je nevyplácet. Zkušenosti ze zahraničí nás vedou k tomu, že i když zaplatí výkupné, tak jim to stejně obvykle k ničemu není.

Platilo se v Česku kvůli útoku hackerů na státní správu výkupné?
Jsem přesvědčen, že se žádné výkupné neplatilo.

Měly útoky na nemocnice vliv na zdraví lidí?
Zatím se pohybujeme ve vyčíslení majetkových škod. Nevím o případu, že by kvůli hackerskému útoku někdo zemřel, tedy že by se třeba musela přerušit operace nebo něco podobného. Ale je třeba říci, že to nenastalo především díky velkému úsilí napadených nemocnic.

Kolik těch útoků se podařilo objasnit?
Celosvětově je to velmi malé množství.

A u nás? Najde se ten, kdo útočil na nemocnice nebo třeba na ministerstva?
Těch útoků jsou desítky ročně. Myslím si, že nemáme kauzy, že bychom kvůli těmto útokům stíhali pachatele. Nelžeme si, nejspíš se nám nepodaří najít pachatele, i když i v rámci mezinárodní spolupráce na případech velmi intenzivně pracujeme.

V loňském roce se nám podařilo odhalit či stíhat pachatele v jiných případech kybernetických útoků, především v oblasti vyhrožování násilnou trestnou činností.

Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme