Nejsem ničí člověk, říká šéf GIBSu o spojení s Babišem. Obměnu vlády nevidí jako důvod pro svůj konec
Ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Radima Dragouna jmenoval bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) v roce 2018 poté, co se zasadil o odchod jeho předchůdce. Šéf generální inspekce ale odmítá, že by byl něčí člověk. S blížícím se koncem funkčního období a novou vládou se přesto začínají objevovat otázky o jeho dalším působení. Jestli bude pokračovat, zatím neví ani on sám, jak přiznává v rozhovoru pro Radiožurnál.
Do funkce šéfa inspekce vás v roce 2018 jmenoval tehdejší premiér Andrej Babiš poté, co dosáhl odchodu Michala Murína. Někteří vás proto považovali za Babišova člověka. Teď už máme u moci půl roku novou vládu a vy jste měl podle informací z Úřadu vlády na jaře schůzku s premiérem Petrem Fialou (ODS). Jak pevná je aktuálně vaše pozice v čele generální inspekce?
Jednak bych chtěl znovu zdůraznit, že nejsem ničí člověk a věřím, že činnost GIBSu pod mým vedením toto tvrzení plně potvrzuje. Jinak moje funkční období je pětileté a neodvíjí se tak od současného funkčního období nové vlády a jejího premiéra. Pokračuji tedy ve funkci a nemám žádnou potřebu odcházet, ani jsem nezaregistroval, že by mě někdo vyzýval, abych odešel z funkce.
A jak vidíte svoji budoucnost v čele úřadu. Funkční období vám končí příští rok. Budete chtít pokračovat?
To si vyhodnotím v příštím roce. Finální rozhodnutí jsem zatím neučinil.
Přibývá trestně stíhaných členů vězeňské služby. Padlo i sedm obvinění z trestného činu mučení
Číst článek
Bavili jste se s premiérem o dalším směřování Generální inspekce bezpečnostních sborů?
To jednání bylo velmi krátké, korektní a zdvořilé. Dohodli jsme se, že tu schůzku nebudeme víc komentovat.
Máme za sebou dva roky covidové krize. Ovlivnila tato krize nějakým způsobem statistiky? Změnily se nějak typy případů, které řešíte?
Myslím si, že došlo k určitému zvýšení počtu domácího násilí. Pokud je člověk zavřený doma a ve stresu, tak se to asi projevuje stejně, ať už je to policista nebo ne.
Také jsme monitorovali trestné činy související s porušením karantény. Jednoho příslušníka vězeňské služby z Plzně jsme například stíhali pro šíření nakažlivé nemoci. Přestože měl pozitivní výsledek testu na covid, pohyboval se mezi lidmi a o své nákaze okolí neinformoval.
Co se Generální inspekce týče, jsem rád, že máme na GIBS asi 95 procent proočkovaných příslušníků. A přitom jsem to nijak netlačil na sílu. Covid jsme zvládli bez nějakých větších excesů a problémů.
Nárůst trestů vězeňské služby
Jaké další tendence se ukazují ve statistikách trestných činů příslušníků v minulém roce?
Celkem jsme loni stíhali nebo sdělili podezření 186 lidem. To je zhruba stejně jako o rok dřív. Z těch 186 bylo 95 policistů, 47 příslušníků vězeňské služby. A zbytek celníci nebo civilní zaměstnanci složek.
Jak je patrné v loňském roce, statisticky výrazně vzrostl počet trestně stíhaných osob v rámci vězeňské služby. V roce 2021 vzrostl počet trestně stíhaných příslušníků vězeňské služby o 13, tedy tento počet vzrostl o několik desítek procent. Především se navýšil počet trestně stíhaných v oblasti nepřiměřeného násilí, kterých bylo v loňském roce 25, což je o 10 více, jak v roce předchozím. Z toho u sedmi šlo přímo o podezření z trestného činu mučení a jiné kruté zacházení.
Inspekce šetří možné týrání v pardubické věznici. Zkoumá, jak dozorci uplatnili donucovací prostředky
Číst článek
Čeho se ta trestní stíhání týkala?
Jednalo se o různé formy násilí vůči vězňům. V jednom případě šlo o dehonestující připoutání. V dalším případě šlo o určité fyzické násilí ze strany příslušníků vězeňské služby.
Čím si nárůst těchto problémů ve věznicích vysvětlujete? Ukazuje to na systémový problém?
Byly tři nebo čtyři poměrně rozsáhlé kauzy, kdy v jedné bylo stíháno patnáct příslušníků, v další asi sedm… Pokud by nárůst pokračoval i v dalších letech, tak bychom mohli skutečně hovořit i o trendu, zatím to beru spíš jako statistickou výchylku. Stačí, když v daném roce naběhnou dvě kauzy, kde je větší počet stíhaných, a hned se to projeví výrazně ve statistikách. Takže kritika vedení vězeňské služby, která v této souvislosti zaznívala, nebyla moc přiléhavá. Se současným i minulým nejvyšším vedením vězeňské služby jsme, myslím, zajedno v tom, že podobným případům je třeba věnovat náležitou pozornost.
Navíc tyto případy byly povětšinou dokumentovány právě na základě postoupených informací ze strany vězeňské služby.
Řešíte v souvislosti s věznicemi a dozorci i drogové problémy?
Problém výskytu drog ve věznici jako takových není v gesci generální inspekce. Ono je dnes velmi časté, že drogy si do věznice pronáší samotní vězni i díky tomu, že je určitý volnější režim vstupu do věznic v souvislosti se zaměstnáváním vězňů i na vnějších pracovištích. Zde mají vězni větší šanci být v kontaktu s civilním prostředím a opatřovat si různé zakázané věci. Takže obecně platí, že jsou schopni si drogy zajistit sami a nepotřebují k tomu v tolika případech jako v minulosti příslušníky vězeňské služby. Ale v průměru jednotky případů v souvislosti s dozorci každoročně prověřujeme.
V únoru GIBS oznámila, že začala monitorovat výroky policistů, celníků a dozorců podporujících nebo schvalujících ruskou invazi na Ukrajinu. Mělo jít o výroky na sociálních sítích případně na demonstracích. Jaké máte výsledky? Řešíte v tomto ohledu nějaká podezření na spáchání trestného činu?
Několik věcí jsme v této souvislosti evidovali. Byly to takové jednotlivosti, kdy například příslušník zveřejnil na sociální síti svoji fotografii a ruskou vlajku. Ale intenzita případů nebyla taková, že bychom v té věci začali vést trestní řízení.
A je podle vašeho názoru mezi příslušníky bezpečnostních sborů zvýšené množství lidí, jejichž postoje k ruské válce na Ukrajině jsou na hraně?
Bezpečnostní sbory jsou plus mínus odrazem průměrného vzorku naší populace. Nemyslím, že by tito příslušníci nějakým způsobem extrémně vybočovali. Tím že je toto chování u nich víc monitorováno, tak se o tom pak více hovoří. Ale nemyslím si, že by v rámci bezpečnostních sborů bylo nějaké výrazně vysoké procento, které by bylo proruské.
Korupce v reálném čase
V jednom z rozhovorů pro Český rozhlas jste v minulosti říkal, že GIBS do budoucna nebude jen reagovat na podněty a stížnosti, ale sama se zaměří na aktivní odhalování trestné činnosti. K tomu mělo vzniknout speciální oddělení. Jaké jsou jeho výsledky?
Nejde jen o toto oddělení. Chci, aby takto pracovala pokud možno celá generální inspekce. Preferujeme důraznou subsidiaritu trestního řízení a zaměření na závažnější případy a na případy, kde dochází k nerovnému postavení mezi osobami omezenými na osobní svobodě a příslušníky bezpečnostních sborů.
Násilné chování ve věznicích? Služba je náročná, zavádíme kamery na uniformy, zdůrazňuje ředitel
Číst článek
Ale je pravdou, že vzniklo oddělení závažné trestné činnosti, kde pracuje kolem dvaceti lidí. Tito příslušníci mají rozvázané ruce, mají čas a prostor na dlouhodobé operativní rozpracování, nepracují s bagatelními trestnými činy, s kterými se musejí poprat ostatní kolegové.
Jsem rád, že se nám daří plnit to, co jsem si předsevzal, když jsem nastupoval: a to, že jsme schopni dokumentovat korupční kauzy v reálném čase, závažné drogové delikty páchané organizovanými skupinami a též rozsáhlou trestnou činnost, pokud jde o úniky a prodej informací nebo ovlivňování trestního řízení – tedy kauzy podobného rozsahu, jako dříve místo GIBSu prováděla policie jako například Beretta, Work nebo Vidkun.
V minulosti jste řešil také personální problémy a odchod části pracovníků. Jak na tom inspekce je teď?
Největší odchod postihl GIBS v roce 2018, ten se podařilo doplnit v dalším roce. Ale naším průběžným a dlouhodobým úkolem je neustálé doplňování lidí. My jsme podle délky služby nejstarší bezpečnostní sbor. Musíme počítat s tím, že lidé, kteří dosáhnou 25 nebo 30 let ve službě, budou průběžně odcházet do civilu, což se děje. Dnes máme cca dvacet volných tabulek… A už na ně většinou máme vybrané lidi. Jenže naše výběrové řízení je poměrně složité, je delší i proto, že po uchazečích chceme, aby měli prověrku na stupeň důvěrné již při svém nástupu. V některých případech také čekáme, až uchazeči z řad policie dokončí rozpracovanou kauzu.
Organizační změny
Po svém nástupu jste změnil systém řízení, zrušil dvojkolejný systém. Plánujete nějaké další organizační změny?
Nastavený systém považuji nyní za relativně optimální, nikdy se však nedají v budoucnu vyloučit drobné změny reagující na aktuální situaci. Jsou však spíše dovednosti, které bych rád zlepšil. I my musíme reagovat na nové trendy, což je například trestná činnost páchaná prostřednictvím počítačů, jde o to, abychom na to byli schopni správně reagovat . Abychom například byli schopni skutečně kvalitně zajistit počítače, telefony či jiné elektronické nosiče. V tomto směru budeme organizovat odborná školení.
Policisté v kauze úmrtí Roma v Teplicích několikrát pochybili, uvedla zástupkyně ombudsmana
Číst článek
V březnu inspekce odložila případ muže, který v Teplicích zemřel po zásahu policistů. Trestný čin se podle GIBS nestal. Případ ale vzbudil velkou pozornost. Hodně se debatovalo o tom, jestli klečet zadrženému na krku je v pořádku nebo to je nepřiměřený zásah. Probíhají v tomto ohledu nějaké debaty mezi bezpečnostními sbory? A má GIBS možnost podílet se na té debatě a systémově například řešit případnou kultivaci policejních zákroků?
Samotná metodika taktiky zákroků je primárně v gesci policie. Ale v současné době skutečně na toto téma hovoříme jak s vedením Policie ČR, tak s vedením Policejní akademie. Policejní akademie s naší podporou zpracovala žádost o grant právě na výzkum, který by se týkal účinnosti použití různých donucovacích prostředků na tělo. Ta idea je velmi ambiciózní a věřím, že pohledy více odborníků z různých oborů by mohly přinést určité světlo do tohoto problému.
Ten výzkum je reakcí na zmiňovaný teplický případ?
Myslím, že ta původní idea vznikla nezávisle na tomto případu. My tento záměr od samého začátku velmi podporujeme a teplický případ aktuálnost takového výzkumu velmi zesiluje.
Vždy budou totiž nastávat situace, kdy policista potřebuje provést zajištění osoby a potřebuje tak osobu nějakým způsobem pacifikovat, musí nad ní mít nějakým způsobem nadvládu. Zmiňované zakleknutí je v takovém případě prostředek velmi efektivní. Ovšem zejména pokud se jedná o osoby drogově závislé - jejich tělo reaguje na použití donucovacích prostředků úplně jinak než tělo běžných lidí.
Generální inspekce letos po vypuknutí války začala pomáhat ukrajinským kolegům. Jak konkrétně?
My jsme s nimi navázali spolupráci už loni. Na podzim jsme byli v Kyjevě, kde jsme komunikovali s relativně nově vzniklou ukrajinskou inspekcí. A s protikorupční policií. Situace na Ukrajině, pokud jde o korupci, je velmi složitá. U kolegů jsme ovšem viděli skutečně silnou a upřímnou snahu to řešit.
I proto pro nás pak bylo velmi těžké sledovat, co se děje na Ukrajině. Neprodleně po vypuknutí konfliktu jsme kolegy oslovili s nabídkou pomoci. Z prostředků generální inspekce jsme jim hned poslali vyřazené neprůstřelné vesty. A díky naší vlastní finanční iniciativě a stykům se soukromým sektorem se nám pro ně podařilo získat rovněž čelovky, solární panely, drony, zdravotnický materiál, zkrátka přesně to, co oni chtěli, bylo to na základě jejich požadavků. A také jsme od hranic z Ukrajinou dopravovali do Česka ohrožené rodinné příslušníky vysokých důstojníků těchto dvou sborů. Jsou to desítky lidí. Doteď je tady máme v rámci našich ubytovacích kapacit a staráme se o ně.
