Rozhovor s evropským dopravním komisařem o nehodách na silnicích
V nových členských zemích dochází k příliš vysokému počtu dopravních nehod - takový je závěr studie, kterou dnes v Bruselu zveřejní Evropská komise. Zatímco celkově se v Unii v posledních letech počet úmrtí na silnicích snižoval, Česko patří podle údajů komise ke skupině převážně východoevropských zemí, kde naopak rostl.
S komisařem pro dopravu mluvil zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Vít Pohanka.
Dokument, který dnes místopředseda Evropské komise Barrot představí, konstatuje, že v České republice zemřelo na silnicích v roce 2001 1334 lidí - v roce 2004 to bylo o 50 víc. Trend se sice postupně obrací, ale dlouhodobě úmrtí v Česku na rozdíl od většiny členských zemí přibylo a neubylo. Podobně jsou na tom i okolní nové členské země s výjimkou Slovenska. Komisař Barrot pro to má jednoznačné vysvětlení.
"Automobilový park v nových členských zemí se rychle zlepšuje. Jenže řidiči nejsou dost opatrní. Nepřipínají si pásy, jezdí příliš rychle na silnicích, které na to nebyly projektované, nejsou prostě dost bezpečné. Musíme proto víc zapracovat na chování řidičů, ale také na modernizaci silnic dohledu nad technickým stavem vozidel."
To může znít skoro jako samozřejmost - jenže statistika je neúprosná. V 18 členských zemích Unie umíralo lidí na silnicích v posledních letech méně - v 6 více a Česká republika je jednou z nich. Pro jednu zemi - Belgii z administrativních důvodů nejsou statistické údaje k dispozici. Aby se bezpečnost na silnicích zvýšila i v oněch zmíněných 6 státech, doporučuje komisař Barrot osvědčené recepty.
"Máme příklady starších zemí, které se zlepšily. Bylo to konkrétně tím, že se začaly například tresty aplikovat opravdu na všechny, bez výjimky a policie se stala prostě důslednější. V Británii pomohl například k mnohem větší kázni vyšší počet pojízdných radarů na silnicích. Ve Francii nemuseli vždy policisté ukládat přísně pokuty. Dnes je to jinak - od ministra po důchodce musejí všichni počítat s tím, že dostanou stejný trest. Ať je to za překročení povolené rychlosti nebo za řízení pod vlivem alkoholu."
Jenže bez ohledu na podobné pozitivní příklady je skutečností, že si Unie v roce 2001 stanovila včetně tehdy ještě kandidátských zemí společný cíl: do deseti let snížit absolutní počet úmrtí na silnicích za rok na polovinu. To by znamenalo, že v roce 2011 ztratí při dopravních nehodách život 25 tisíc lidí. I takové číslo je dost vysoké, ovšem pokud bude snižování tragických nehod postupovat dosavadním tempem, pak jich ve zmíněném roce zemře v Unii okolo 32-33 tisíc. Komisař Barrot tvrdí, že se proti tomu dá bojovat na třech frontách.
"Tou první je výchova řidičů. Za druhé se musíme zabývat automobily. Evropští výrobci se rozhodli, že se jejich prioritou stane bezpečnostní vybavení vozidel. Jde například o zvukovou signalizaci, která spustí, kdykoli někdo nebude připoutaný, o stabilizátory, bezpečnější brzdy. Výrobci nás ujistili, že postupně takové vybavení bude ve všech vozidlech. A za třetí se musejí zlepšit silnice - zejména v nových členských zemích. Navrhli jsme proto směrnici, která zavede jasnou metodologii, jak postupovat při zlepšování silniční infrastruktury. Konkrétně jde třeba o budování kruhových objezdů, odstraňování takzvaných "černých bodů" - nebezpečných míst, a tak dále."
Dnes jako každý jiný den zasednou i v Čechách na Moravě a ve Slezsku za volant statisíce řidičů. Eurokomisař pro dopravu Jacques Barrot jim vzkazuje.
"Není nic hloupějšího, než nehoda na silnici, která se stane vám nebo kterou můžete způsobit vy jiným: Myslím, že je morální povinností ale současně obrovskou příležitostí, abychom se snažili vyhnout nejenom smrti ale také vážným zraněním, které tak často zničí život mladého motorkáře, mladého řidiče."
