Zvyšuje se možnost, že ANO volby vyhraje, ale nebude vládnout, komentuje Hartman průzkum Kantar CZ

Piráti přes 20 procent, ČSSD i lidovci mimo sněmovnu. Tak vypadá říjnový volební průzkum agentury Kantar pro Českou televizi, který naznačuje poměrně zásadní přesun preferencí. Říjnový model agentury Median zveřejněný před týdnem shodně ukazuje v čele ANO a naznačuje růst Starostů a nezávislých. Piráti a ODS jsou ale podle Medianu shodně na druhém místě se 13 procenty. Výsledky průzkumu ve vysílání Radiožurnálu rozebral komentátor Petr Hartman.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výsledky říjnového Volebního modelu ČT od agentury Kantar CZ

Modely vyjadřují momentální náladu voličů zachycenou právě v dotazování. Postoje se mohou měnit, záleží na tom, jak se strany budou do budoucna chovat, jak si povede ekonomika a jak se bude dařit boj s pandemií, komentoval Petr Hartman současné volební modely v Radiožurnálu | Foto: Kantar | Zdroj: Repro ČT

Když se na ty dva modely podíváme, tak Starostům a nezávislým výrazně stouply preference. Čím si STAN mohl získat pozornost voličů? Bylo to vidět už v senátních volbách, kde se STANu poměrně dařilo. 
Já bych byl s tím hodnocením opatrný. Důležité jsou tendence, ale také podoba dalších volebních modelů, protože ty se velmi liší. Netýká se to pouze těch dvou zmiňovaných, ale také například volebních modelů STEM nebo Centra pro výzkum veřejného mínění. Pokud bychom se bavili o Starostech a nezávislých, tak je tam patrné, že v poslední době posilují výrazněji, než co by se dalo vysvětlit statistickou chybou.

Sběr dat probíhal ve dnech 19. 10. až 6. 11. 2020 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 894 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 0,9 (u stran s nízkým ziskem) až 2,9 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.

To je dáno jednak tím, že Starostové nejsou vyloženě vyhraněnou politickou stranou, která by se dala jednoduše zařadit a se kterou by si lidé spojovali mnohé pozitivní nebo negativní. Představitelé Starostů a nezávislých se také na veřejnosti vyjadřují celkem srozumitelně a kompetentně a nesnaží se za každou cenu různé návrhy vlády negovat.

V neposlední řadě může hrát faktor i to, že se v posledních senátních a krajských volbách ukázalo, že Starostové mají ve svých řadách dost zajímavých osobností, které jsou regionálně známé a mají za sebou práci pro obec nebo region. Někteří voliči na toto slyší a dokážou to ocenit. Když tyto zisky porovnáme se zisky ve volbách, kdy Starostové jen tak tak přešli přes pět procent, tak je to samozřejmě výrazný posun směrem nahoru.

Piráti se v modelu u Kantaru v říjnu vyhoupli až na 21 procent, u Medianu jsou ale stále na svých zhruba 13 procentech, takže rozdíl je tam poměrně značný. Jak vážně brát to číslo 21 procent pro Piráty?
Opět si myslím, že důležité jsou tendence. Piráti se nejenom po sněmovních volbách v roce 2017 nerozhádali, nerozpadli a neztratili podporu svých voličů, ale daří se jim postupně nabírat podporu dalších lidí.

Ale samozřejmě velký rozdíl ve zmíněných modelech hovoří o tom, že je potřeba to brát s velkou rezervou, a to i směrem k případným volbám, které by se měly konat příští rok, pokud tedy nebudou předčasné, jak se o tom spekuluje. Tyto modely vyjadřují momentální náladu voličů zachycenou právě v dotazování. Postoje se mohou měnit, záleží na tom, jak se strany budou do budoucna chovat, jak si povede ekonomika a jak se bude dařit boj s pandemií.

Vypovídá to nicméně o tom, že Piráti mají určitý potenciál přitahovat k sobě různé nespokojené voliče. Na dalších analýzách sociologů bude také to, odkud tyto voliče berou, zda od potenciálních voličů třeba ODS nebo zda k nim postupně mohou zamířit voliči hnutí ANO.

Průzkum Medianu: Podpora hnutí ANO klesla v říjnu na 28,5 procenta, Piráti a ODS mírně posílili

Číst článek

Právě vládní strany si vedou v těch říjnových modelech rozdílně. Zatímco ANO má podle obou průzkumů kolem 28 procent a od září mu pár procent přibylo, tak ČSSD se drží kolem hranice pro vstup do Sněmovny. Kde vidíte ten důvod, proč se ANO daří držet pozice a ČSSD naopak klesá?
Podle mého názoru je to pořád stejné. Hnutí ANO je už delší dobu ve vládě a těží z toho, že prodává úspěchy vlády jako úspěchy svého hnutí. Andrej Babiš to velmi dobře umí.

Sociální demokracie je odsouzená do pozice těch, kteří sice také mohou tvrdit, že prosazují program pro své voliče, ale nezní to tolik přesvědčivě, aby to voliči ocenili. Proto se Sociální demokracie dlouhodobě pohybuje kolem pětiprocentní hranice. Ověřila si to také v posledních volbách, ať už v krajských nebo předtím do Evropského parlamentu, kdy propadla a přesvědčila se o tom, že efekt vládnutí s hnutím ANO není takový, jaký si sociální demokraté představovali.

U hnutí ANO se opakovaně ukazuje, že už dávno narazilo na strop svých možností a není pravděpodobné, že by se přes něj dostalo. Tudíž se nedá příliš očekávat, že by hnutí mohlo v příštích volbách, ať už předčasných nebo regulérních, dosáhnout takového výsledku, aby vládlo samo. Proto musí být velmi znervózněno tím, že právě jejich koaliční partner balancuje na hranici pěti procent, a tím pádem by se nemusel příště dostat do Sněmovny.

Hnutí ANO o odvolání Faltýnka z vedení poslaneckého klubu nehlasovalo. ‚Záležitost je uzavřená,‘ uvedl

Číst článek

Hnutí ANO by tak mohlo čelit situaci, kdy volby vyhrálo, jak se mu to podařilo letos v mnoha krajích, ale vládnout by mohl někdo jiný. Tím spíš když se ukazuje, že například Piráti a Starostové a nezávislí posilují a do budoucna uvažují o tom, že by do Sněmovních voleb šli společně. To samozřejmě neznamená, že se automaticky jejich zisky sečtou, naopak můžou mít někteří voliči Pirátů nebo Starostů výhrady k druhému subjektu a nemuseli by stranu podpořit. A proto myslím, že pro hnutí ANO je nejdůležitější zjištění, že je jeho výhra sice velmi pravděpodobná, ale čím dál více se zvyšuje také šance, že by po nich nemuselo vládnout.

Ještě se podívejme na ODS. U Kantaru má 10, u Medianu 13 procent. Předpokládám, že šéf ODS Petr Fiala si myslí na mnohem vyšší zisk. Proč se ODS dlouhodobě nedaří dostat se přes 15 procent?
Zkrátka neumí oslovit větší okruh voličů. Ukazuje se to i na tom, že se neustále pohybuje pod 15 procenty a ve volbách v roce 2017 získalo ODS 11,3 procenta hlasů. O žádný velký progres tak nejde. Přitom se ODS snaží prosazovat jako ta hlavní opoziční strana, která chce s Andrejem Babišem soutěžit o vítězství v dalších volbách. Zdá se, že způsob, jakým ODS zatím postupuje, není natolik účinný, aby dokázala oslovovat další voliče nejenom v pravé části politického spektra, ale také například směrem do středu.

Věra Štechrová, btk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme