Akademie věd mu vděčí za to, že stále existuje, říká Zdeněk Havlas o zesnulém profesorovi Zahradníkovi

V sobotu ve věku 92 let zemřel Rudolf Zahradník, jeden z nejvýraznějších českých vědců, pedagogů a popularizátorů vědy posledních let. Je právem označován za průkopníka a zakladatele oboru kvantové chemie v Československu. V čele Akademie věd České republiky úspěšně pracoval osm let v době, která byla pro českou vědu nelehká. Jeho kolega a přítel Zdeněk Havlas na něj zavzpomínal ve vysílání Radiožurnálu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Rudolf Zahradník zemřel v sobotu ve věku 92 let | Foto: Šárka Ševčíková | Zdroj: Český rozhlas

Pan profesor Zahradník byl zakladatelem oboru teoretická kvantová chemie u nás. Dá se jeho vědecký přínos zúžit jen na Česko nebo Československo? Jak známá byla jeho práce za hranicemi?
Rudolf byl průkopník, a to nejen v Česku a na Slovensku, kde také zakládal kvantovou chemii. Jeho mezinárodní styky byly obrovské, spolupracoval s celou řadou laboratoří po světě. Ale neměl to vůbec lehké, protože jeho nejproduktivnější věk byl zhruba v době normalizace a tehdy to samozřejmě nebylo možné. Stihnul ale ještě přednášet v západním Německu, takže je tam také považován za zakladatele tamní kvantové chemie. Mladší generace už si to nepamatuje, ale ta starší se k tomu hlásí.

V souvislosti s tím se také hodně vzpomíná, že počátkem osmdesátých let v jeho týmu pracovala současná německá kancléřka Angela Merkelová. Velmi přátelský vztah lidí z této skupiny údajně vytrval až do současnosti, konečně i vy sám jste toho důkazem. Co tohle vypovídá o lidských kvalitách, o osobnosti profesora Zahradníka?
Rudolf nikdy nerozlišoval, jestli vědec, který přichází do Čech, je z Východu nebo ze Západu. Pro něj byla věda jedna, celosvětová. Ty kontakty z Východním blokem se pěstovaly stejně tak, jako ty se Západním blokem.

Zemřel Rudolf Zahradník. Fyzikálnímu chemikovi a mentorovi kancléřky Merkelové bylo 92 let

Číst článek

Angela Merkel přijela jednoho dne do Prahy na několik měsíců s tím, že potřebuje dokončit dizertaci. Je to s podivem, ale v Čechách bylo tenkrát docela slušné počítačové vybavení. Když přijela, dostal jsem ji od Rudolfa na starosti. Celou práci jsme udělali a skončilo to asi šesti publikacemi v prestižních časopisech. Byl to opět celkem průkopnický čin v teoretické chemii – teoretická predikce rychlostních konstant sn2 reakcí. Na tehdejší dobu to bylo něco, co se dalo publikovat v prestižních časopisech celkem bez potíží.

Nakolik výraznou stopu zanechal pan profesor při popularizaci vědy? Vysvětlovat teoretickou kvantovou chemii laickému publiku asi není úplně snadné.
Pan profesor Zahradník dokázal nejenom vysvětlovat, ale i diskutovat. V devadesátých letech tady vznikala řada pavědeckých, medicinálních teorií a kde kdo se snažil být léčitelem a vydělávat na tom peníze. A Rudolf Zahradník přišel do televize a přinesl s sebou kupu knížek, kterou musí nastudovat lékaři, aby absorbovali veškeré vědění, které doposud lidstvo získalo. Poukázal s těmi knihami na to, jak se chtějí pasovat na lékaře ti, kteří ničím takovým neprošli. To bylo velmi působivé.

‚Jako hadrová panenka.‘ Kardiochirurgové z Motola zachránili unikátní operací dvouměsíčního chlapce

Číst článek

Myslím, že dokázal jednak svým charismatem, ale i takovouto demonstrací přesvědčit lidi, že bez vědy to nepůjde.

Byl to klidný nebo temperamentní šéf? 
On byl vždycky klidný, ale důrazný.

Osm let, po které vedl Akademii věd, určitě nebyly lehké. Jak zvládl ten těžký boj za českou vědu, která v té době procházela transformací, propouštělo se a rušily se ústavy. Za co všechno mu jeho nástupci mohou být vděční? 
Prvním předsedou české Akademie věd byl Otto Wichterle a Rudolf pokračoval v jeho stopách. Přišel v době, kdy Akademie věd byla téměř na rozpuštění, pod tlakem jiných institucí. On ji dokázal zredukovat, ale způsobem, že se zbavil všech, kteří nechtěli nebo nedokázali dělat vědu řádně. Akademie věd se díky němu, jeho zákrokům a jeho přesvědčování politiků, že tu má nezastupitelnou roli, dokázala zachovat. Vděčíme mu za to, že jako Akademie věd pořád existujeme.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme