Virolog Raška: Česká vakcína je k smíchu, Sputniku ‚na blind‘ bych se bál

Úspěch RNA vakcín proti koronaviru může medicínu posunout k dalším vědeckým poznáním. Myslí si to profesor Karel Raška, světoznámý virolog z univerzitní nemocnice Svatého Petra v americkém New Jersey. V rozhovoru pro Radiožurnál mimo jiné řekl, že vývoj české vakcíny jsou vyhozené peníze. Sputnik V je prý vědecky zajímavý, bez evropské registrace by se ho ale bál.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Raška se věnuje studiu virů a ve svých 81 letech stále působí v univerzitní nemocnici Sv. Petra v New Jersey.

Profesor Karel Raška, světoznámý virolog z univerzitní nemocnice Svatého Petra v americkém New Jersey | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Český rozhlas

Tento týden uplynul rok od chvíle, kdy Česko potvrdilo první případy nákazy virem SARS-Cov-2. Vy současnou situaci v Evropě pozorujete ze Spojených států, kde dlouhodobě žijete a pracujete. Co na ni říkáte?
Je to velice zajímavé, poněvadž před rokem bylo Česko vítězem, případů bylo velice málo, všichni se mohli holedbat, pan plukovník dostal Řád bílého lva. A pak holt všechno už tak fantastické nebylo.

Chápu, že zdravotnický personál je vyčerpaný, poněvadž případů v nemocnicích je moc. My jsme nemocnice, která slouží zhruba 2,5 milionu lidí, a v současné době máme 32 případů. Srovnejte to s Chebem nebo Pardubicemi.

Kdo je profesor Karel Raška?

Profesor Karel Raška (*1939) je molekulární virolog a imunolog. Vystudoval Lékařskou fakultu hygienickou Univerzity Karlovy v Praze, pracoval na Ústavu organické chemie a biochemie. Absolvoval stáž na Yaleově univerzitě.

Říká, že pro schopné lidi neexistují hranice. Sám je toho důkazem. Ve Spojených státech, kam emigroval po okupaci v roce 1968, ho několikrát zvolili jedním z nejlepších lékařů. Celý život se věnuje studiu virů a ve svých 81 letech stále působí v univerzitní nemocnici Svatého Petra v New Jersey.

Za svou práci získal od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy. Jeho manželkou je lékařka Jana Rašková.

Jeho otcem byl jeden z nejvýznamnějších epidemiologů v historii, zakladatel československé epidemiologické školy profesor Karel Raška, někdejší šéf sekce infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace. Právě jemu vděčí svět za vymýcení pravých neštovic.

Vláda omezila pohyb mezi okresy, jsou přísnější pravidla pro nošení respirátorů. Je právě tohle cesta, jak snížit počty nakažených? Co byste Česku poradil?
Nošení respirátorů samozřejmě pomůže, protože takové ty zaplivané roušky moc nechrání. Myslím si, že když se dělají opatření, tak ale musí být preventivní, a nikoli reaktivní. To znamená, že uzávěry se mají dělat dříve, než se to někde „rozletí“, a ne až potom. A hlavně, když se dělá rozhodnutí, tak to rozhodnutí má platit ihned, a nikoli za tři dny. Za ty se to všechno zhorší.

Je zarážející, že v České republice je v současné době odborníkem na covid kdekdo. Rozhodovat by měli epidemiologové. České republika bývala světovou velmocí v epidemiologii. Medicína je neobyčejně široký obor, epidemiologové nemohou poroučet chirurgům, jak operovat, chirurgové nemohou epidemiologům říkat, jak se dělá epidemiologie.

Nelze posuzovat významnost onemocnění na základě vlastní zkušenosti. Když je někdo ve fantastické fyzické formě – atlet, prodělá, nic se neděje – tak to neznamená, že to je „chřipčička“. A když to prohlašuje národně známý lékař v nějakém oboru, tak to tak lidé berou, a pak neberou celou situaci vážně a kašlou na to. A to je bohužel velká chyba.

Kolik pandemických vln nás ještě čeká?
Budou-li se dělat opatření polovičatě, a hlavně budou-li se promptně udělovat výjimky, tak vln může být dost. Nevím, jak rychle půjde v Česku očkování. Samozřejmě je problém v mutacích. Zdá se, že na některé mutace nemusí vakcíny do budoucna tak dobře fungovat.

‚Záleží, zda mutace převládnou‘

Překvapilo vás, jak rychle vir zmutoval?
To mě vůbec nepřekvapuje. Ale bude záležet na tom, zda mutace převládnou. Fakt je, že britská mutace už převládla, ale na druhé straně ve Velké Británii udělali velmi dobře celou očkovací akci. Rozhodli, že je důležité dát aspoň první dávku, která do určité míry člověka ochrání.

Zdá se, že v Anglii je situace podstatně lepší, než jak hrozivě v jednu dobu vypadala. To stejné Izrael, který očkovací akci také provedl velmi dobře a na začátku na tom byl špatně. Značně to zlepšili.

Sám jste to zmínil: některé z očkovacích látek mají třeba proti jihoafrické mutaci horší účinnost. Psalo se o tom hlavně v souvislosti s vakcínou od firmy AstraZeneca. Ta i v takovém případě stále funguje jako prevence proti těžším průběhům a hospitalizacím. Jak důležité teď bude vakcíny upravit, aby byly proti mutacím odolnější?
Společnosti Pfizer a Moderna už připravují booster (podpůrnou dávku, pozn. red.), který by měl na jihoafrickou mutaci zabírat. Myslím, že to je potřeba.

Kvůli novým mutacím obnovilo vývoj své vlastní vakcíny i Česko. Co na tu zprávu říkáte?
Je to k smíchu. I když některé lidi kolem toho osobně znám, připadá mi to absolutně k smíchu. Je to plýtvání penězi.

Analýza PCR testů: Opatření na britskou mutaci nefungují, počty nakažených budou strmě růst

Číst článek

Jak se vám líbí Sputnik V?
V této ruské vakcíně je jeden adenovirus v první dávce a ve druhé je adenovirus jiné skupiny, což je poměrně chytrá varianta. Tímto způsobem jsou si (Rusové) jistější, že imunita proti adenovirovému typu, která se vytvoří s první dávkou, nebude interferovat s dávkou druhou.

To je náhodou něco, co jsem asi před 100 lety s adenoviry objevil já, když jsme izolovali takzvaný transplantační antigen adenoviru. A právě to, že Rusové vyměnili dva typy adenovirů, tak tím zlepšují šance té druhé dávky.

Sputnik V tento týden začala prověřovat Evropská léková agentura. Už předtím ale čelní představitelé státu uvažovali o tom, že by Česko mohlo Sputnik V používat i bez evropského razítka. Považoval byste to za rozumné?
Bez schválení bych to za rozumné nepovažoval. Samotná vakcína pochází z Gamalejova institutu, kde technologie a vědecké znalosti na výrobu takové vakcíny zcela jistě jsou. Co samozřejmě nevím a nemám žádnou informaci ani představu, jak čistá jsou produkční místa, jestli pak ve vakcíně nejsou nějaké nečistoty. Objektivní údaje nejsou. Hypoteticky by vakcína měla fungovat velice dobře, ale dost bych se bál vzít to takhle „na blind“.

Sputnik V funguje na bázi virového vektoru, podobně jako vakcína od firmy AstraZeneca nebo Johnson & Johnson. Co ale říkáte na výsledky vakcín na bázi nukleových kyselin (Moderna, Pfizer), které lidstvo používá poprvé v historii?
Je to něco, o čem se mluvilo léta letoucí. Nikdy se to nedotáhlo do konce. Tentokrát se to udělalo a ukázalo se, že to skutečně fantasticky funguje.

Jak dál?

Může nás tento úspěch odpíchnout k nějakému novému vědeckému poznání?
Jsem si jist, že aplikace této metodologie bude promptně využita k přípravě nejrůznějších očkovacích produktů v onkologii. Monoklonální protilátky samozřejmě fungují výborně, ale jejich příprava je drahá, kdežto kdyby se na to aplikovala tato technologie, mohlo by to pomoct s celou řadou problémů.

Očkovací kampaň bude hotová až za měsíc. ‚Únor byl špatný odhad,‘ přiznává vláda

Číst článek

Monoklonální protilátky se teď používají i jako lék na covid. Je podle vás vývoj nových léků cesta, jak z krize ven?
Obrovským pokrokem jsou monoklonální protilátky jako třeba Regeneron, který dostal prezident Trump. Zdá se, že funguje velmi dobře. Jinou věcí jsou rekonvalescentní séra, to znamená plazma pacientů, kteří prodělali covid. Ta ale funguje jen velice krátce po objevení infekce. Později už ne.

Remdesivir měl na začátku obrovskou slávu, ukazuje se ale, že to zdaleka tak dobré není. V Česku se teď hodně mluví o léku proti vším, to je ten ivermektin. S tím nemám žádnou zkušenost. Solidní data jsem na to neviděl.

Jediná věc, která mě trochu zaráží, že se v Česku testuje všechno na antigen.

Teď nově povinně ve firmách.
Největší výhoda je, že je antigenní test neobyčejně rychlý, ale má minimálně 65 procent falešně negativních výsledků.

Shrnu to: musíme správně testovat, očkovat, opatření by měli dělat jen epidemiologové. Když se po roce ohlédnete za tím, co máme za sebou, co nám pandemie dala i vzala, myslíte si, že se z toho všeho dokážeme nějak poučit?
Hlavně doufám, že se poučí politici, kteří třeba existenci toho viru popírají. Boží mlýny melou pomalu, takže třeba to nakonec sami mohou dostat. A doufám, že se brzo uzdraví.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme