Sněmovna schválila již třetí navýšení schodku rozpočtu. Deficit bude činit půl bilionu korun
Sněmovna ve středu hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun. Jde již o třetí navýšení letošního schodku kvůli dopadům epidemie koronaviru. Původní schodek schválený loni v prosinci měl být 40 miliard, sněmovna jej letos navýšila na 200 a na 300 miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve vyjádřila naději, že změna rozpočtu je pro letošek poslední.
Rozpočtový výbor zamítl většinu přesunů. Podpořil jen návrh KSČM na odměny a pro školy
Číst článek
Pro schválení vyššího schodku hlasovalo 104 poslanců ANO, ČSSD a KSČM, ostatní přítomní poslanci byli proti. Nejvyšší deficit měl dosud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Sněmovna také na návrh KSČM požádala vládu, aby zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Vláda ji má poslancům předložit do 30. září. Druhé doprovodné usnesení, se kterým rovněž přišel poslanec KSČM Jiří Dolejš, se týká zajištění peněz na počítačové vybavení škol a případně i žáků pro výuku na dálku už od příštího školního roku.
Snížení státní rezervy
Při závěrečném hlasování podpořila sněmovna jen ty návrhy, které předtím doporučil sněmovní rozpočtový výbor. Jde o dva návrhy KSČM v celkovém objemu 2,3 miliardy korun. Z toho 1,75 miliardy má jít na odměny zdravotníků v nemocnicích a sociálních službách, 200 milionů na odměny zaměstnanců zejména dětských domovů a 50 milionů korun na odměny sociálních pracovníků v obcích. Dalších 300 milionů korun má dostat regionální školství na pořízení digitálních učebních pomůcek.
Sněmovna schválila také návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který zhruba o 100 miliard snižuje původně navrženou vládní rezervu a přesouvá peníze přímo vybraným kapitolám. Babiš tento návrh předložil jako poslanec v reakci na kritiku opozice, které se nelíbilo, že vláda navyšuje rozpočtovou rezervu o 137 miliard korun, ale už neuvádí, na co peníze chce.
Ostatní poslanecké návrhy změn v rozpočtu sněmovna nepřijala. Poslanci jich předložili 25 v celkovém objemu 165 miliard korun.
Babišův návrh například přidává ministerstvu práce 12 miliard korun na programy podpory zaměstnavatelů Antivirus A a B nebo posiluje o 5,6 miliardy dotace na sociální služby. Také zakotvuje 12,8 miliardy korun pro příspěvek obcím, který mají dostat jako kompenzaci výpadku příjmů ze sdílených daní.
Nic než neochota a nechuť uspořit jedinou korunu, kritizuje půlbilionový deficit Kalousek
Číst článek
Celkové příjmy rozpočtu mají nově být 1364,8 miliardy korun a celkové výdaje 1864,8 miliardy korun. Proti původně schválenému rozpočtu se příjmy snižují o 213,3 miliardy korun a výdaje se zvyšují o 247 miliard korun. Státní dluh se kvůli navýšení schodku má letos zvýšit celkově o 481 miliard korun.
Opozice schodek kritizuje
„Tento návrh samozřejmě vyvolává celkem přirozeně řadu diskusí a námitek. A naši oponenti nám vyčítají, že navrhovaný deficit je nadměrný, že je rozpočet málo úsporný a tak dále. Tato rétorika je samozřejmě v podstatě pochopitelná, pokud jde o naše oponenty, kteří jsou v opozici,“ prohlásil Babiš. Dodal, že takto se chová každá opozice.
Varoval před katastrofickými scénáři vývoje ekonomiky. Doufá, že vláda už letos nebude po sněmovně chtít souhlas s dalším zvyšováním schodku. „Nikdo z nás, ani z vládní koalice ani z opozice, nebyl na takovou zkoušku připraven. Nikde neexistuje prostor pro takové školení, které nás připraví na takový vývoj,“ hájil Babiš vládu.
Opozice opět vládu kritizovala za to, že nenavrhuje úspory v provozu státu. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek to označil za aroganci vůči ekonomice, podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka je k určitým úsporám prostor. Šéf ODS Petr Fiala pokládá za ekonomický zločin, že vláda nedokáže poslancům zdůvodnit, jak s astronomickým zadlužením naloží. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka vyjádřil pochyby nad tím, jestli je možné dodatečně získané peníze do rozpočtu do konce roku smysluplně investovat. Předseda STAN Vít Rakušan soudí, že pokud chce vláda po lidech, aby šetřili, má jít příkladem.
