Roztroušenou sklerózu je potřeba stabilizovat co nejdříve, upozorňuje neuroložka Horáková
Problémy s pohybem, zrakem, únava nebo deprese - takové příznaky jsou typické pro roztroušenou sklerózu. Ročně jí v Česku onemocní 700 až 800 lidí. Pacienti se od letošního jara k účinným lékům dostanou rychleji, a to díky tomu, že některé z nich začaly hradit zdravotní pojišťovny. „Nemoc je potřeba stabilizovat co nejdříve hned na začátku,“ upozorňuje v reportáži Českého rozhlasu Plus neuroložka Dana Horáková.
Jako první se u čtyřiceti šestiletého Aleše z Nehvizd u Prahy projevila únava, poté se přidalo i zakopávání pravou nohou. Roztroušená skleróza mu obrátila život naruby před pěti lety. Na neurologii absolvoval řadu vyšetření.
Než ale lékaři zjistili správnou diagnózu, trvalo to téměř rok. „Šest sedm měsíců jsme odebírali krev a neustále jsme zkoušeli, jestli to není neuropatie a další věci,“ vzpomíná.
Kvůli progresivní formě nemoci se Alešův stav rychle zhoršoval a k chůzi musel začít používat berle. Bez nich se neobejde. Teď Aleš podstupuje biologickou léčbu, která postup onemocnění zpomaluje.
K novým a účinnějším lékům se od letošního jara dostanou tisíce pacientů s roztroušenou sklerózou rychleji. Zdravotní pojišťovny totiž začaly proplácet některé léčivé přípravky.
Roztroušená skleróza potřebuje EB virus. Bez něj se nemoc nerozvine, zjistili vědci
Číst článek
„Mohli jsme začínat těmi léky pro pacienty s nižší aktivitou nemoci, které jsou bezpečnější, ale ty více účinné léky jsme měli rezervované, až pokud selhala ta první linie. Což je medicínsky špatně, protože my dnes víme, že je potřeba tu nemoc stabilizovat tu nemoc co nejdříve na začátku,“ upozorňuje neuroložka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Horáková.
Léky ale mohou pouze korigovat průběh nemoci. Roztroušená skleróza je totiž nevyléčitelná. Přesnou příčinu nemoci lékaři podle Dany Horákové zatím neznají. Nejdříve se projeví neurologické příznaky. „Nejčastěji jsou to poruchy citlivosti, poruchy zraku nebo motorické příznaky obrny,“ uvádí neuroložka a dodává, že nemocí nejčastěji onemocní mladé ženy mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života.
Praktičtí lékaři odmítají používat elektronický očkovací průkaz. Jeho vyplnění je příliš komplikované
Číst článek
V Česku funguje patnáct specializovaných center, která zaznamenávají data o pacientech v registru ReMuS. Tato databáze je zásadní hlavně v tom, že lékařům pomáhá zmapovat nemoc jako takovou. Aktuálně sdružuje data více než devatenácti tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou.
„Díky tomu se daří produkovat analýzy a výzkumy, které potom pomáhají například zpřístupnit novou léčbu,“ vysvětluje význam registru jeho ředitel Jiří Drahota.
Registr lékařům pomohl i v době koronavirové epidemie. Lékaři měli dostatečný přehled o tom, jak se virus u lidí s roztroušenou sklerózou chová.
„Samotná roztroušená skleróza nezhoršuje průběh. Pacienti s roztroušenou sklerózou mají stejné rizikové faktory – vyšší věk, obezita, kardiovaskulární onemocnění. Přednostně pro ně bylo zajištěno očkování, přednostně dostávají různá antivirotika, která se v průběhu posledního roku objevila,“ upřesňuje neuroložka Dana Horáková.
Petřínská rozhledna bude v pondělí 30. května po setmění nasvícena oranžovou barvou, která roztroušenou sklerózu symbolizuje.
