Od plošných opatření se vracíme k chytré karanténě, v jiných zemích funguje, tvrdí zdravotnický expert

Česko se chystá na pondělní rozvolnění protipandemických opatření. Ruší se zákaz cestování mezi okresy, otevřít se mají školy pro žáky prvního stupně i některé obchody. „Je to nezdůvodněná, překotná záležitost, která moc nesedí do záměru predikovatelného a postupného uvolňování,“ říká Pavel Hroboň z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

INTERVIEW PLUS Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdravotnický expert Pavel Hraboň se pozastavuje nad tím, jak stát kontroluje a vymáhá dodržování platných opatření. „Nedodržování pravidel je v Česku velký problém, ale na druhou stranu se lidem nedivím,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Zaprvé kvůli délce těch omezení, což jsme si ale způsobili sami tím, že jsme loni v létě, na podzim a o Vánocích nepostupovali tak, jak jsme měli. A druhá věc, která je ještě závažnější, je to, jak často se pravidla mění a jsou špatně pochopitelná.“

Hroboň naproti tomu souhlasí s prioritním otevřením škol a chválí plán ministerstva školství na rotační výuku, která je podle něj bezpečná, byť pro rodiče a školy možná trochu komplikovaná.

Nyní je podle něj především nutné připravit hygienické stanice na to, aby se opět zintenzivnilo trasování a kontroly dodržování karantén.

„Přecházíme od plošných opatření do situace, kdy už nemusíme vše řešit hrubými nástroji, ale můžeme být precizní a zasáhnout tam, kde je to potřeba. Koncept chytré karantény v jiných zemích funguje a potřebujeme, aby fungoval i u nás. Ale na konci loňského roku jsme viděli, že ten koncept u nás nebyl realizován,“ zdůrazňuje Hroboň s tím, že v posledních měsících se hygienické stanice posilovaly. 

„Ale pořád to bylo pod deštníkem plošných opatření. Až ta budou postupně odstraněna, tak se jasně ukáže, jak na tom opravdu jsme se zlepšením schopnosti hygienických stanic trasovat.“

Hroboň vidí tři důvody k optimismu, a to probíhající očkování, dále zlepšení počasí, které snižuje pravděpodobnost přenosu, protože lidé jsou více venku a více větrají, a v neposlední řadě i promořenost populace, byť za cenu 27 tisíc mrtvých.

„Můžeme si připustit určitý mírný optimismus. Ale všichni víme, jak byl loni ten optimismus nemírný a co přišlo na podzim. Nelze úplně vyloučit, že něco podobného by se mohlo opakovat, třeba v případě vzniku nebezpečné mutace. Systém testování a trasování je pojistka, kterou potřebujeme už teď, ale i na podzim a v příštích letech,“ podotýká lékař a ekonom.

Veronika Sedláčková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme