Rušička - nedílná součást vysílání ze zahraničí

Rozhlasové vlny nerespektují státní hranice, natož pak železnou oponu. Už od 50. let vysílaly do komunistického Československa západní rozhlasové stanice - Hlas Ameriky, BBC a především Svobodná Evropa.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Radiopřijímač | Foto: Radio Praha

Na pravém břehu Labe v Poděbradech se už několik let hraje golf. Mezi jamkami stojí velká budova, ve které sídlí místní golfový klub. Ovšem před rokem 1989 v ní bylo něco jiného a ze stožárů kolem ní se šířil ruch. V Poděbradech bylo jedno ze středisek československé radioobrany.

"Sloužilo k rušení krátkovlnného vysílání," uvedl historik Prokop Tomek. "Jedná se o specifickou formu cenzury nebo, řekněme, znemožňování příjmu informací," řekl a doplnil, že v Československu se s rušením zahraničních vysílačů začalo v roce 1952.

"Po zahájení vysílání Rádia Svobodná Evropa bylo započato s budováním systému rušících středisek po celém území státu. V Československu se rušilo po Sovětském svazu nejintenzivněji," upřesnil.

"Zadání bylo jednoznačné: Rušit veškerá vysílání na krátkých vlnách a ještě bylo nějaké středovlnné vysílání. Zahlušit jej, aby nebylo srozumitelné posluchačům," přiblížil Vladimír Kozelka, který byl od roku 1984 vedoucí celostátního řídícího pracoviště zvláštní radiové služby.

"Pro mě to byla práce jako každá jiná. Byla to práce a museli jsme to dělat. Když jsme tu práci dělali, tak jsme se to snažili dělat, jak to šlo. Myslím, že mě to bavilo, člověk si polepšil. Přišel jsem z obyčejného technika a byl to celkem postup, takže si člověk vydělal více peněz. Rozhodně toho nelituji," doplnil.

Rušičky bránily hlavně města, kde žilo nejvíce lidí. Dobrý příjem Svobodné Evropy byl proto na chalupách a v přírodě. Ovšem jeden den v roce byl příjem vynikající v celém Československu. "Vzhledem k tomu, že zařízení bylo zastaralé a rušilo to Husákův projev na 1. máje, tak jsem to zastavil, protože to nešlo. Husák mluvil a ozývalo se tata-tatata-tátá," vzpomínal Vladimír Kozelka.

Rušičky u nás skončily podobně jako jiné drahé projekty. Nebyly na ně peníze. Západní vysílače se zlepšovaly, ale československé rušičky zastarávaly. V roce 1988 Sovětský svaz vypnul rušičky a Československo se přidalo.

"O ukončení rušení jsme se dozvěděli z vysílání Svobodné Evropy. Ještě asi týden poté jsme rušili a pak přišel befel, že končíme," přiblížil tehdejší události Vladimír Kozelka.

Je to docela úsměvný paradox: O konci rušení informovala československou radioobranu zakázaná stanice. Rušičky na našem území utichly po 36 letech, 16. prosince 1988.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rušička - nedílná součást vysílání ze zahraničí

mapa
Zvětšit mapu: Bývalá rušička vysílání za zahraničí v Poděbradech

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme