Kauza zapojení ruských agentů do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích a následné vyhoštění ruských diplomatů z Česka výrazně omezila možnosti osobního setkávání pracovníků ruské ambasády a českých proruských aktivistů, uvedla kontrarozvědka.

„Udržovat a rozšiřovat kontakty s proruskými aktivisty se nicméně dařilo jednomu z vlivových agentů působících ve prospěch orgánů ruské státní moci, který má navíc vazby i mezi novináři a zprostředkované kontakty s některými politiky,“ popsala.

Tyto vazby podle BIS využíval k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků a k medializaci témat, které jsou v souladu se zahraničněpolitickými zájmy Ruska.

„Vlivová skupina, jejíž je tento agent součástí, disponovala dostatkem finančních prostředků k tomu, aby udržovala, nebo dokonce rozšiřovala okruh proruských novinářů a aktivistů, kteří by kromě výroby alternativního mediálního obsahu pořádali veřejné akce využitelné ve prospěch ruské propagandy,“ uvedla BIS.

Dodala, že „zapojeným osobám“ byly propláceny náklady na přípravu materiálů a v některých případech i zajištěny cesty do zahraničí, kde byla jejich činnost dále koordinována a kontrolována.

Podle BIS po snížení počtu diplomatů na ruské ambasádě odjela i řada lidí s vazbami na ruské zpravodajské služby. Ty proto musí hledat „alternativní možnosti“ k vedení špionážních operací na českém území, uvedla kontrarozvědka. Očekává, že k tomu budou využívat schengenského prostoru a zemí, ve kterých se Rusku podařilo udržet masivní diplomatickou a zpravodajskou přítomnost.

Podle BIS se na některé proruské aktivisty obraceli zástupci ruských státních médií, aby získali tendenční stanoviska využitelná pro ruskou vnitrostátní propagandu.

Čína jako hrozba

Kontrarozvědka zároveň ve své výroční zprávě varovala, že rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu představuje Čína. V roce 2021 zaznamenala celé spektrum jejích vlivových operací, které byly proti zájmům Česka.

Čínští zpravodajci v roce 2021 působili pod diplomatickým nebo novinářským krytím. Do jejich zpravodajských aktivit se zapojili i čínští kariérní diplomaté, uvedla kontrarozvědka.

Čína měla zájem třeba o predikce politického vývoje v Česku nebo o povolební scénáře. Po sněmovních volbách Čína ztratila „některé dlouhodobě budované kontakty“, upozornila kontrarozvědka. Hledala proto mezi politiky nové partnery.

Bezpečnostní informační služba pak nezaznamenala, že by dezinformace spojené s loňskými sněmovními volbami byly koordinované. Jejich dopad hodnotí ve výroční zprávě jako marginální.

Podobné to bylo i v případě kolem koronaviru. „BIS nezaznamenala přímý vliv cizí moci na organizování anticovid akcí či šíření dezinformací k tématu covid-19,“ uvedla kontrarozvědka. Dominantní roli hráli domácí šiřitelé dezinformačního obsahu. Dezinformace podle zprávy BIS šířili i někteří kandidáti.

Pražské sídlo kontrarozvědky zároveň v pondělí navštívil premiér Petr Fiala z ODS, který se setkal s ředitelem Michalem Koudelkou. Informace od Bezpečnostní informační služby označil předseda vlády za cenné a důležité. Fiala je také přesvědčen, že i kvůli válce na Ukrajině je práce tajných služeb ještě důležitější.

BIS pod vedením Koudelky v minulosti opakovaně kritizoval prezident Miloš Zeman. Fialova vláda letos v únoru jmenovala Koudelku opětovně řádným ředitelem kontarozvědky. V dubnu vláda posedmé navrhla Zemanovi povýšení Koudelky na generála. Zeman ho dosud nepovýšil, šéf Bis tak zůstává plukovníkem.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít