Ruská anexe Krymu s českou stopou: šéf sevastopolské rozvědné skupiny má trvalý pobyt v Česku
- Radiožurnál vypátral šéfa jedné z polovojenských skupin podílejících se na ruské anexi Krymu. Je jím ruský fitness trenér Alexandr Franchetti, který má trvalý pobyt v České republice.
- V okolí krymské metropole Sevastopolu vedl rozvědnou skupinu Severní vítr. Ta měla chránit město před údajnými útoky.
- Podle odborníků jsou ruští účastníci konfliktu se zázemím v evropských zemích pro tyto státy bezpečnostním rizikem.
- O tom, zda o povolení k trvalému pobytu Franchetti přijde, rozhodne ministerstvo vnitra. Jeho působením na Krymu už se zabývají tuzemské zpravodajské služby.
Do konfliktu na Ukrajině se na straně takzvaných separatistů zapojili také Rusové legálně pobývající v České republice. Radiožurnál jednoho z těchto účastníků takzvaného ruského jara vypátral. Je jím ruský fitness trenér s italským jménem Alexander Franchetti. Od přelomu tisíciletí má trvalý pobyt v Praze, v roce 2014 se ale aktivně podílel na anexi Krymu. Právě ruští bojovníci se zázemím v evropských zemích mohou přitom podle odborníků představovat bezpečnostní riziko. Česká republika nicméně Franchettimu trvalým pobytem zajišťuje rozsáhlá práva, mimo jiné i volný pohyb po celé Evropské unii.
Jednoznačné porušení mezinárodního práva, řekl Ústavní soud o anexi Krymu a zastal se hotelu v Ostravě
Číst článek
Jaká byla před pěti lety na Krymu jeho úloha, popsal Alexander Franchetti ve čtyři roky starém videorozhovoru dohledatelném na internetu. Natočil ho s ruskou novinářkou u břehů Černého moře v Sevastopolu, když tam neúspěšně kandidoval v místních volbách.
„Naše skupina měla za cíl eliminovat pronikání nejrůznějších skupin na území Sevastopolu. Revír jsme rozdělili na sektory, kde se stále nacházely hlídky, pohyblivé i nepohyblivé. Sledovali jsme okolí, pohyb aut, nezvyklých aut, hledali jsme úkryty,“ říká Franchetti na záznamu.
Do krymské metropole podle svých slov přijel 25. února 2014, tedy přesně dva dny před vypuknutím celého konfliktu. A hned během prvních tří dnů tam prý zformoval průzkumnou skupinu s názvem Severní vítr. Měla dvanáct lidí a Franchetti jí velel.
Spolupráce s ruskou armádou
„Naši rozvědnou skupinu tvoří lesáci nebo chcete-li turisti. Fakticky to byli stopaři, brali jsme jen ty, co dokážou číst les a stopy. Kromě toho, v oblasti Mekenzijových hor, tam vede elektrické vedení vysokého napětí a vedle plynovod. To byl můj úkol, každý den jsme zkoumali každý jednotlivý stožár, jestli tam nejsou nastražené výbušniny,“ popsal činnost oddílu Franchetti.
A zároveň na videu vysvětluje, že veškeré informace předávala jeho jednotka přímo velení ruské námořní flotily. Ta prý totiž měla na rozdíl od nich zbraně. A Franchetti si spolupráci s armádou pochvaloval: „Navázali jsme výborný osobní kontakt.“
Putin slavil páté výročí anexe Krymu, do plného výkonu uvedl dvě nové elektrárny
Číst článek
Velení vysokých ruských důstojníků ostatně musela Franchettiho skupina stejně jako další podobné přímo podléhat. Tvrdí to např. kriminolog a politický analytik Petr Pojman, který se na ukrajinský konflikt dlouhodobě specializuje. Podle něj byly takové podpůrné polovojenské skupiny pro okupační moc stejně důležité jako profesionální vojáci.
„Zkrátka mají úkoly toho charakteru, že jsou pro tu okupační moc samozřejmě důležité, ale nevyžadují řekněme superprofesionály v této oblasti,“ popsal Pojman. Kdyby se v takové skupině angažoval český občan, šlo by podle něj jednoznačně o nelegální a trestnou činnost.
„On je příslušníkem organizace, která je v podstatě teroristická. Realizovala nelegální okupaci Krymu a jako taková se dopouštěla i teroristických činů na území suverénní země Ukrajiny,“ vysvětlil Pojman.
Výbušniny a zbraně
V Praze Franchetti působil od konce devadesátých let. Živil se tu jako fitness trenér a také tu podnikal. Od roku 2000 má v Česku podle důvěryhodného zdroje z bezpečnostních složek trvalý pobyt.
V současné době žije částečně v Praze a částečně na Krymu. Radiožurnál ho po telefonu zastihl právě tam. Franchetti v hovoru vyprávěl, že na Krym odcestoval sám od sebe, aby chránil ruské občany před údajnými extremisty. Podle něj totiž Ukrajinci připravovali sérii útoků.
Kyjev protestuje proti návštěvě českých senátorů na Krymu. ‚Napíšu zprávu pro prosté Čechy,‘ říká Kohlíček
Číst článek
„Byla pravděpodobnost teroristických atentátů,“ řekl Franchetti. Jeho skupina prý za měsíc našla skoro 900 kilo výbušnin údajných teroristů a také více než 1000 střelných zbraní. Jednu skupinu údajných atentátníků rovnou zadrželi a předali ruské armádě. Ta prý měla na rozdíl od jeho oddílu zbraně.
Stejnou příhodu přitom Franchetti popsal i na dalším čtyři roky starém propagačním videu. Na něm je zachycen ve vojenském úboru, a to spolu se Srbem Dejanem Bericem zvaným Deki. Ten měl válečné zkušenosti už z bojů v bývalé Jugoslávii, ale až na okupované východní Ukrajině se stal doslova celebritou. Coby elitní sniper.
„Deki byl členem mojí skupiny. Díky němu se podařilo zadržet poměrně početnou skupinu extremistů, jedenáctičlennou. Bylo to hodně těžké,“ komentoval to na videu Franchetti, který se např. pro Berice pokoušel později u ruského prezidenta Vladimira Putina „vylobbovat“ udělení ruského občanství.
Bezpečnostní riziko
Že by na Krymu ale dělal cokoliv z pohledu mezinárodního práva nelegálního, to Franchetti v rozhovoru s Radiožurnálem důrazně popřel: „V žádném případě cokoliv nezákonného.“ Za teroristy naopak označil Ukrajince, kteří podle něj chtěli pomocí výbušnin zabíjet civilisty.
Česká republika každopádně podobně jako další státy anexi Krymu neuznává s tím, že je v rozporu s mezinárodním právem. A např. politický geograf Michael Romancov upozorňuje, že ruští účastníci konfliktu se zázemím v evropských zemích mohou pro tyto státy představovat bezpečnostní riziko.
Prezident Zeman výroky k ruské anexi Krymu legitimizoval agresi, shodli se senátoři
Číst článek
České orgány, ať už jde o zpravodajce, policii, nebo cizineckou polici, by tyto lidi a jejich pohyb a jejich chování měly monitorovat a dávat si na ně pozor.
A podobně se vyjádřil např. někdejší ministr zahraničních věcí za TOP 09 a současný člen zahraničního i branného výboru poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg. Ostražitost je podle něj na místě i proto, co mohou účastníci ukrajinského konfliktu ve prospěch Ruska dělat na území Evropské unie.
Trvalý pobyt
Podle poslanecké expertky na armádní resort z ODS Jany Černochové by měl český stát ruským bojovníkům jejich povolení k trvalým pobytům rovnou odnímat. „Mají určitá práva v naší zemi, ale nemají jenom práva, mají i povinnosti,“ konstatovala Černochová.
Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška v této souvislosti vysvětlil, že resort obdobné případy posuzuje vždy individuálně. „Pokud by bylo zjištěno, že cizinec s platným pobytovým oprávněním představuje ohrožení bezpečnosti České republiky, bylo by využito všech zákonných prostředků k zajištění bezpečnosti českých občanů. Mezi tyto prostředky patří např. možnost zrušení pobytového oprávnění takové osoby,“ uvedl mluvčí resortu.
Zda se to stane i u Franchettiho, nicméně komentovat odmítl. Podle důvěryhodného zdroje Radiožurnálu z nejvyšších pater bezpečnostních složek už se každopádně jeho působením na Krymu zabývají české zpravodajské služby.