Ruský diplomat v Česku načerno kupoval náboje do odstřelovacích pušek. Před stíháním ho zachránila imunita
- Na parkovišti v Říčanech došlo v červnu podle policejní verze pro média k zásahu v souvislosti s daňovou trestnou činností. Po několika týdnech pátrání ale zdroje Radiožurnálu objasnily, že ve skutečnosti ten den zatkli ruského diplomata, který v Česku nakupoval nelegálně náboje do odstřelovacích pušek a další munici.
- Vysoce postavené zdroje z diplomatického prostředí a bezpečnostních složek uvedly, že šlo o pracovníka vojenské sekce ambasády. Zda pracoval zároveň pro některou z ruských tajných služeb, není stejně jako konkrétní použití nábojů jasné. Vyšetřovatelé ale pracují s podezřením, že měly být určené pro ruskojazyčné podsvětí nebo přímo pro skryté operace tajných služeb na evropském území.
- Kvůli diplomatické imunitě muže nakonec propustili na svobodu. Ihned po propuštění odcestoval do Ruska.
Čtvrtek 25. června, restaurace tenisového klubu Oáza na okraji středočeských Říčan, čas oběda. U stolku sedí dva nenápadní muži v tmavých oblecích. Jedí obalovaný řízek, pijí limonádu a kávu. S personálem komunikují česky, ale s výrazným ruským přízvukem.
Detektivové opět zasahují na radnici Brno-střed. Podle médií prověřují politiky z ODS
Číst článek
Nezdrží se dlouho a po zaplacení odcházejí. Ihned na schodech za prosklenými dveřmi klubu jsou u nich znenadání policisté v civilu v černých kuklách. Jeden z mužů končí během okamžiku v poutech.
Podle manažerky tenisového klubu Pavlíny Rouhové byl zásah rychlý a diskrétní. „Viděla jsem nějaké srocení osob, obehnané parkoviště páskou, kde jsem měla svoje auto. Jacísi dva pánové v kuklách mi řekli, že nemůžu odjet. Viděla jsem jenom pána čelem k autu se svázanýma rukama,“ popsala policejní akci manažerka.
Důvod zatýkání policie na místě nikomu nesdělila. Později pouze na svých internetových stránkách informovala, že šlo o akci související s daňovou kriminalitou. Radiožurnál ale na základě informací z bezpečnostního i diplomatického zákulisí zjistil, že skutečné pozadí celé akce bylo mnohem komplikovanější a také závažnější.
Diplomatický pas v akci
Zatčeným mužem byl totiž zaměstnanec ruské ambasády v Praze. A o žádné daně v případu nešlo. Diplomat totiž v trochu ospalém prostředí říčanského předměstí ve skutečnosti nakupoval načerno munici. A to včetně většího množství speciálních nábojů do odstřelovacích pušek. Radiožurnálu tyto podrobnosti potvrdily čtyři zdroje z nejvyšších pater českých tajných služeb, dalších bezpečnostních složek a diplomacie.
Krycí jméno Dobytkář: slovenská policie vystopovala půlmiliardu z úplatkářské aféry v Česku
Číst článek
Zabavené speciální náboje v krabičkách jsou vidět i na fotografiích, které na místě v den zásahu pořídili přítomní novináři. Legálně se dají koupit pouze oficiálně u licencovaného obchodníka. A také oproti zbrojnímu průkazu a prokázání konkrétní zbraně, do které je speciální munice určená. Nákup na černém trhu, z auta do auta na parkovišti, jako tomu bylo v Říčanech, může u soudu vynést až pět let vězení.
I proto byla celá akce od začátku díky spolupráci prodávajícího pod dohledem detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu, ale také důstojníků vojenského zpravodajství. Zadrženého muže museli každopádně policisté po základních úkonech a zadokumentování kupovaného zboží pustit na svobodu. Měl totiž mezinárodní imunitu.
„Byl držitelem diplomatického pasu. Po ověření musel být propuštěn,“ řekl zdroj, který je s detaily celé akce podrobně seznámen.
Radiožurnál okolnosti neobvyklého případu mapoval několik týdnů. A podle postupně shromážděných informací byl zadržený muž civilním zaměstnancem vojenské sekce ruské ambasády v Praze. Vyšetřovatelé podle informací Radiožurnálu pracují s verzí, že ve skutečnosti šlo o skrytého spolupracovníka ruské tajné služby GRU. Důkazy pro to ale stejně jako v dalších obdobných případech chybí.
Od tajných služeb odcházejí klíčoví důstojníci, řídili analýzy i operace v terénu
Číst článek
Na co přesně byly určené finské náboje Lapua do odstřelovacích pušek, které ruský diplomat nakupoval na říčanském parkovišti, není jasné. „Bylo toho každopádně hodně a na koroptve to samozřejmě nekupoval. Zřejmě to bylo určené pro evropské gangy nebo pro speciální ruské jednotky, které v Evropě tajně působí,“ doplnil velmi dobře informovaný zdroj.
Diplomat podle něj po propuštění zmizel za hranice: „Transportovali ho zpátky do Ruska v podstatě okamžitě.“
‚Nechme policii pracovat‘
Podle dalších zdrojů z diplomatických kruhů přitom ruská strana v tomto případě proti postupu českých orgánů nijak neprotestovala a stáhla zadrženého muže v naprosté tichosti. Mimo jiné tím předešla oficiálnímu vyhoštění.
„Bylo jim jasné, že byli nachytáni se staženými kalhotami,“ řekl k tomu dobře informovaný a vysoce postavený zdroj z diplomatického prostředí. Podle něj jde o vážný incident, který ukazuje, že ruská administrativa se nebojí na území členských států Evropské unii používat ani metody práce tzv. za hranou.
Ruská ambasáda v Praze na dotazy Radiožurnálu zaslané e-mailem na oficiální adresu velvyslanectví nereagovala. Ministr zahraničních věcí za ČSSD Tomáš Petříček se k aféře podrobněji nevyjádřil, zároveň ji ale nepopřel. „Nemohu tuto záležitost komentovat, jedná se o věc policie a jsem přesvědčen, že bychom měli nechat policii pracovat,“ konstatoval Petříček.
Sama policie nicméně k případu mlčí. Mluvčí protimafiánské centrály Jaroslav Ibehej odmítl nad rámec už dříve poskytnutých zamlžujících informací jakékoliv vyjádření: „Mohu pouze sdělit, že náš útvar k vašim dotazům nebude poskytovat žádné informace.“ Detektivové případ podle zdrojů Radiožurnálu stále vyšetřují. Dotčenou munici policie zabavila.
Policie navrhla obžalovat úředníka finanční správy. Exšéfovi si podle ní řekl o úplatek deset milionů
Číst článek
Špionská odveta?
Akce v Říčanech časově následovala po další česko-ruské špionážní aféře. Pracovník vojenského oddělení ruské ambasády byl totiž zatčen přesně tři týdny poté, co Česká republika oznámila vyhoštění dvou jiných ruských diplomatů. Šéf ruského kulturního centra v Praze Andrej Končakov a jeho podřízený Igor Rybakov museli opustit republiku kvůli kauze s údajnou hrozbou otravy dvou českých komunálních politiků – pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) – jedem ricin. Na věc jako první tehdy upozornil týdeník Respekt.
Aféra přitom podle české kontrarozvědky, tedy Bezpečnostní informační služby, byla smyšlená. Šlo prý o důsledek osobního sporu obou diplomatů. I v jejich případě se v zákulisí spekuluje o tom, že ve skutečnosti mělo jít o důstojníky některé z ruských tajných služeb.
Necelé dva týdny po akci v Říčanech zatkly ruské orgány v Moskvě tamního poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos a bývalého novináře Ivana Safronova. Obvinily ho, že měl údajně předávat informace o dodávkách ruských zbraní na blízký východ a do Afriky českým tajným službám. Safronov sám to odmítá.
Už v souvislosti s kauzou ricin a vyhoštěním dvou diplomatů z Prahy ruské úřady vyhrožovaly odvetou. A doposud utajovaná říčanská špionážní zápletka už tak napjaté česko-ruské vztahy pravděpodobně ještě zhoršila.
Chybějící vysvětlení
Například podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády a současného šéfa katedry bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO Jiřího Šedivého jde o velmi vážný incident.
Policie zajistila 26 zbraní a 150 kilogramů munice. Majitel je podezřelý z nedovoleného ozbrojování
Číst článek
„Rusko jako stát, popřípadě ruská ambasáda by měly zdůvodnit, co tady ten člověk vlastně dělal a s jakým cílem tady byl. Podle mého názoru je to velmi závažné a je potřeba se tomu věnovat,“ konstatoval Šedivý.
Munice do odstřelovacích pušek je podle něj velmi nebezpečné zboží a neexistuje důvod, proč by ruský diplomat měl něco takového na našem území načerno kupovat. „Signalizuje to něco, co je skutečně velmi nestandardní a co by Rusové měli zdůvodnit,“ vysvětlil Šedivý s tím, že jde o závažný trestný čin.
I proto by české úřady měly aktivity ruského diplomata na našem území zpětně důsledně mapovat. „Pokud je vážné podezření, že to byl ve skutečnosti agent ruské tajné služby, tak o to by to bylo závažnější. Je to zase další střípek do mozaiky, jak se Rusko chová na území České republiky a že je poměrně vážným bezpečnostním rizikem,“ poznamenal armádní generál.
Upozornil zároveň na to, že takto nelegálně nakoupená munice je při použití v tajných operacích nedohledatelná. „Může to vést až k některým teroristickým aktivitám, ať už státního terorismu, nebo klasického terorismu, jak ho známe,“ doplnil Šedivý. A poukázal mimo jiné na atentáty provedené v posledních letech na evropském území, které jsou připisovány právě ruským tajným službám.
Spolupráce s čínskými univerzitami je riziková, tvrdí výzkum. Studenti mohou být nastrčenými špiony
Číst článek
Atentáty i rozvratné akce
V souvislosti s tajnými operacemi na evropské půdě se nejčastěji mluví právě o ruské vojenské rozvědce GRU. Ta patří k nejobávanějších ruským službám a její důstojníci například stáli za atentátem na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala ve Velké Británii. List The New York Times přitom loni přinesl ve spolupráci s mezinárodním sdružením investigativních novinářů Bellingcat informaci, že tuto i další podobné citlivé operace má na evropském území na starosti přímo supertajná organizovaná jednotka GRU.
Zaměřovat se má na tu nejšpinavější práci a její činnost je utajovaná i v rámci samotné rozvědky. Podle zjištění listu je krytá pod kódovým číslem 29155 (více ve starším díle podcastu Vinohradská 12) a kromě pokusu o vraždu Skripala jedem novičok měla stát např. za destabilizací Moldávie, otrávením obchodníka se zbraněmi v Bulharsku nebo neúspěšným pokusem o puč v Černé Hoře.
Skupina funguje podle The New York Times zhruba deset let. Její příslušníci na rozdíl od dalších podobných jednotek GRU nemají základnu v Moskvě, ale pohybují se volně po Evropě.
Ve službě napadl cyklistu, u policie definitivně končí. Krajský soud potvrdil muži i roční podmínku
Číst článek
Špinavá práce
V rámci skupiny podle listu působí například vyznamenaní veteráni válek v Afghánistánu, Čečensku nebo na Ukrajině. V čele jednotky stojí generálmajor Andrej Averjanov, který v roce 1988 absolvoval vojenskou akademii v Taškentu a pak podle dostupných informací bojoval v první i v druhé čečenské válce.
Západní zpravodajské služby se na stopu skupiny dostaly údajně až v roce 2016, a to v souvislosti s nepovedeným pokusem o puč v Černé Hoře. Jeho součástí měla být i vražda tamního premiéra a obsazení parlamentní budovy. To vše kvůli tomu, aby tato balkánská země nevstoupila do NATO.
List v souvislosti s tehdejším zjištěním o existenci supertajné skupiny citoval nejmenovaného evropského představitele bezpečnostních složek, podle kterého byly západní služby v šoku: „Bylo překvapením, že se Rusové, GRU a tato její jednotka cítili tak svobodní, že mohli provádět tuto extrémně škodlivou činnost ve spřátelených zemích a pokračovat v ní.“
Velmi podobně se přitom vyjádřil k aktuálnímu případu i jeden ze zdrojů Radiožurnálu. „Byli jsme překvapení, jak drze a sebevědomě se ten diplomat u nás choval,“ řekl vysoce postavený člen jedné z bezpečnostních složek.
0:26
Slovensko kontroluje kvůli údajné špionáži vydávání víz na konzulátech v Moskvě a Petrohradu
Číst článek
Vyhoštění diplomatů
Ruským tajným službám je připisována i loňská vražda Čečence Zelimchana Changošviliho v centru Berlína. Podle německého nejvyššího zastupitelství si ji objednala Moskva. A investigativní web Bellingcat v této souvislosti zjistil, že spolupachatel této vraždy se do Německa dostal díky zfalšovanému slovenskému vízu.
Úřady v zemi pod Tatrami v reakci na toto zjištění minulý týden vyhostily ze svého území tři ruské diplomaty. Podle slovenských zpravodajských služeb byla činnost těchto diplomatů v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích. Tamní server Aktualne.sk v této souvislosti informoval, že i tito diplomaté ve skutečnosti pracovali pro ruské tajné služby.
Tuzemská BIS dlouhodobě vyhodnocuje ruské zpravodajské aktivity na našem území jako jedny z nejrizikovějších. Ve svých výročních zprávách přitom každoročně upozorňuje také na přebujelost ruského diplomatického zastoupení v Česku.
Ruská ambasáda v Praze má zhruba 140 pracovníků, zatímco například USA mají v Česku celkem zhruba sedmdesát lidí, Čína asi třicet.
