Rusové hrozí Kyrgyzstánu arbitráží. Kvůli zakázce, kterou podpořil kancléř Mynář

Už druhý týden se majitel firmy Liglass Trading Michael Smelík snaží rozptýlit pochybnosti kolem obří zakázky na výstavbu vodních elektráren v Kyrgyzstánu. Za podnikatele tlačeného českými úřady se navíc zkraje týdne postavil také kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev. Jenže nejasností přibývá a původní investor, ruská státní firma RusHydro, navíc Kyrgyzstánu pohrozila mezinárodní arbitráží, pokud nedostane všechny své dosavadní investice zpět.

Původní zpráva Praha / Biškek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Majitel společnosti Liglass Trading Michael Smelík při podpisu smlouvy na projekt výstavby vodních elektráren v Kyrgyzstánu za přítomnosti prezidenta Almazbeka Atambajeva | Zdroj: www.prezident.kg

Rusové tak na svém webu reagovali na pondělní prohlášení prezidenta Atambajeva, že projekt vodních elektráren ve skutečnosti vůbec stavět nechtěli.

Nejen Liglass Trading. Pochybnosti vzbuzuje i firma, která má projekt v Kyrgyzstánu připravit

Číst článek

Ten smlouvu vypověděl loni v srpnu s tím, že ruský kolos nemá na stavbu vodních zdrojů na řece Naryn dostatek peněz. A vybral si nového investora, doposud neznámou českou firmu Liglass Trading, která by měla projekt kaskád dokončit.

Nejdřív však musí dohodu definitivně potvrdit kyrgyzský Energoholding. Česká firma pak bude mít 30 dní, aby RusHydro z projektu vyplatila. Pokud 37 milionů dolarů (skoro 827 milionů korun) nezaplatí, Atambajev si najde jiného investora.

Doporučení od Hradu i ministerstva

Majitel společnosti Liglass Trading Smelík tvrdí, že zakázku vysoutěžil v transparentním výběrovém řízení. Doporučení, která v Česku získal, proto podle něj na rozhodnutí komise neměly vliv. Stejně se k tomu staví české úřady, které se za jeho byznys postavily.

Obecný dopis adresovaný kyrgyzské agentuře pro podporu investic při tamním ministerstvu hospodářství nejdříve získal od náměstka ministerstva průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla. Firmu přitom nijak zvlášť neprověřoval.

Majitel společnosti Liglass Trading Michael Smelík a ředitel firmy Jiří Vojtěchovský | Zdroj: www.prezident.kg

„Podívali jsme se na všechny parametry, které jsme schopni ověřit, ve smyslu bezdlužnosti a jakéhokoli negativního záznamu ve vztahu k státu,“ řekl Radiožurnálu Bärtl s tím, že se navíc nejednalo o úplně neznámou firmu, jak vyplynulo z interních systémů ministerstva.

„Byla tam spolupráce na některých veletrzích, vzdělávacích proexportních akcí a nebyl tam absolutně žádný negativní záznam, který by nás alarmoval, že bychom neměli podpůrný dopis této firmě dát,“ pokračoval náměstek.

Dvacítka dopisů

Obdobných dopisů prý Bärtl napsal v posledních letech asi dvacet. Stejný počet jich přitom odbavil za dobu své funkce také hradní kancléř Vratislav Mynář, jak řekl serveru Neovlivní. Poté totiž, co Smelík dostal pozitivní odpověď z ministerstva, obrátil se i na Hrad.

„Při znalosti trhu, kdy vím, že prezident vládne velkou důvěrou, tak jsem si řekl, možná by bylo príma takovýto doporučující dopis mít i od prezidentské kanceláře,“ popsal Radiožurnálu. Mynář neváhal a doporučující dopis s hlavičkou prezidentské kanceláře poslal, a to rovnou svému protějšku do Kyrgyzstánu, aniž by to Smelík údajně tušil.

Mynář také tvrdil, že si firmu nechal prověřit u ministerstva průmyslu a obchodu. To ale resort popřel, podle něho žádná komunikace s Hradem ohledně firmy Liglass Trading neproběhla.

„Existují nějaké komunikace běžně mezi institucemi, tak pravděpodobně informace o tom, že takový dopis je, nebyl tajemstvím pravděpodobně ani pro KPR (Kancelář prezidenta republiky - pozn. red.),“ poznamenal k tomu náměstek Bärtl.

Za českou firmu se u svého protějšku Atambajeva letos v červnu na otevření světové výstavy Expo v kazašské Astaně přimlouval také prezident Miloš Zeman. Ten přitom v pondělí Radiožurnálu řekl, že čerpal přímo z údajů od ministerstva. „Vždyť já ji vůbec neznám. Jak si myslíte, že bych k této firmě jinak došel?“ prohlásil.

„Při všech těchto setkáních lobbuji za české firmy, tak si vždy vyžádám podklady z ministerstva průmyslu a obchodu, které firmy mají v té dané zemi, v daném případě v Kyrgyzstánu, nějaké ambice, zda je mohou doporučit jako firmy důvěryhodné,“ popsal prezident.

Transparentní zakázka

Zemanova intervence však přišla akorát v době, kdy soutěž na vodní zdroje v Kyrgyzstánu probíhala. S tamním prezidentem se setkal jen pár dní před tím, než skončilo první kolo tendru, jak upozornil kyrgyzský server 24.kg. V něm měl Liglass Trading soutěžit spolu s dalšími šesti firmami.

Co víme o Liglass Trading?

Firma se základním kapitálem 200 tisíc korun a se sídlem ve zchátralé budově poblíž Železného Brodu dosud působila ve fotovoltaice, se stavbou vodních elektráren nemá zkušenosti. Pochybnosti vzbudilo i to, že z veřejných zdrojů nelze dohledat historii společnosti, její předešlé projekty ani reference. Původní odkazy na partnerství, které uváděla na svém webu, byly nepravdivé. Třeba státní podnik Povodí Vltavy se od firmy distancoval. Také jsou tu Smelíkovy kontakty na lidi kolem souzeného podnikatele Ivo Rittiga a napojení na podnikatele, obviněného z daňových úniků, Martina Shenara, o kterém Smelík tvrdí, že ho do solárního byznysu přivedl. Pochybnosti vyvolává i Smelíkův klíčový partner, který má pro projekt připravit technické řešení. Arménská firma Gidepinvest podle informací z české ambasády v Jerevanu nemá na tak rozsáhlý projekt kapacity ani potřebné licence. Smelík však veškeré pochybnosti odmítá.

Podle serveru 24.kg ale nešlo o projekt narynských kaskád, nýbrž malých vodních elektráren. Tamní vláda tehdy poptávala 14 staveb, nabídky dostala ale jen na 11. Deset z nich pak o dva týdny později přiklepla české firmě.

Skupina českých investorů včetně nynějšího ředitele Smelíkovi firmy Jiřího Vojtěchovského se o tuto zakázku přitom ucházela už dříve, avšak bez úspěchu.

Když ovšem  Smelík kontrakt za skoro 12 miliard 10. července za účasti kyrgyzského prezidenta Atambajeva podepisoval, zavazoval se nejen ke stavbě desítky malých vodních elektráren, ale i dvou velkých stanic na řece Naryn.

Server iROZHLAS.cz se s žádostí o vysvětlení obrátil na Smelíka, ta ale zůstala bez odezvy. Nadále tak zůstává nejasné, jak se český podnikatel bez zkušeností v oboru a s minimálním kapitálem k miliardové zakázce dostal.

Nejasné zůstává i financování projektu. Smelík pouze uvedl, že stavbu zaplatí soukromí investoři z USA, Asie a Evropy. Odmítl současně pochyby, že by přes českou firmu mohly téct do země peníze z Ruska a Číny.

Kristýna Novotná, Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme