Nemyslím, že Rusko chce plně anektovat Ukrajinu. Půjde tak daleko, jak dovolíme, říká generál Šedivý
Bezpečnostní analytici rozebírají různé scénáře ruské invaze na Ukrajinu – od podpory separatistických regionů na východě až po okupaci celého území Ukrajiny až k hranicím s Polskem a Slovenskem. „Nemyslím si, že by Rusko mělo skutečně úmysl úplně anektovat Ukrajinu. Na to nemá potenciál,“ řekl v Interview Plus Jiří Šedivý z CEVRO Institutu, který je i bývalým náčelníkem generálního štábu Armády České republiky.
Připomíná, že to není poprvé, kdy Rusko hrozí použitím síly. „Jsou připraveni a zároveň testují Západ v tom, jak daleko mohou jít. To se jim povedlo v roce 2008, kdy v krátké válce přišla Gruzie o část svého území a úplně tragická byla invaze zelených mužíčků na východní Ukrajinu a Krym. Rusům se ukázalo, že Západ není schopen reagovat.“
„Nyní to de facto zkouší znovu. Ale je potřeba vidět, že i Rusové chápou, že je poněkud jiná situace, než byla v roce 2014. Ale určitě půjdou tak daleko, jak jim dovolíme,“ popsal generál ve výslužbě.
Šedivý naznačuje, že cílem Ruska by mohlo být uznání autonomie povstaleckých republik ze strany Ukrajiny, případně vytvoření pozemního koridoru, který by propojil Rusko a Podněstří, což je separatistické území na východě Moldávie.
„Soustředění vojsk je poměrně velké a mechanizované tankové divize jsou de facto určeny především k ofenzivnímu boji, takže to rozmístění skutečně nahání hrůzu. Ale je třeba se na to dívat reálně: nestačí provést útok a území ovládnout,“ podotýká s tím, že dobyté území je třeba zajistit, nezdá se ale, že by takové síly mělo Rusko připravené.
Útok na evropskou jednotu
Rusko požaduje záruky, že se Ukrajina nebo například Gruzie nestanou členem Severoatlantické aliance a že se rozmístění sil NATO vrátí do situace z roku 1997.
Šedivý zdůrazňuje, že tyto podmínky jsou pro Západ neakceptovatelné, zároveň už prý ale Američané připouštějí diskusi o omezování cvičení a pohybů vojsk nebo stažení sil z některých států bývalé Varšavské smlouvy.
„Je to řízený konflikt, který Putin de facto vytvořil. A zatím se zdá, že v něm docela dobře manévruje,“ poznamenal s tím, že už nyní se v rámci Evropy začínají tříštit názory mezi jednotlivými státy.
Šedivý vyjmenoval, že například Německo blokuje dodávky zbraní Ukrajině, Rakousko odmítá spojovat sankce s dodávkami plynu a chorvatský prezident dokonce pohrozil stažením vojsk z Aliance.
Otázkou prý ale je, jak se státy zachovají, pokud bude Rusko konflikt dále vyostřovat.
„Pokud se zastaví na určité čáře, která bude bodem pro balancování, tak to dá určité možnosti těm státům, které vidí své zájmy v lepších vztazích s Ruskem. Může se stát, že začne rozmělňovat jednotu Evropské unie i evropských spojenců v rámci NATO. To Putina do budoucna hodně zajímá,“ řekl.
Jaké jsou možné směry ruského útoku na Ukrajinu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
