Cesta k tomu, aby se Putin dostal před tribunál, je složitá, říká expert na mezinárodní právo
Svět odsuzuje vojenský vpád Ruska na území Ukrajiny jako neobhajitelný akt agrese a porušení mezinárodního práva. Je reálné, že ruský prezident Putin skončí za rozpoutání konfliktu před mezinárodním tribunálem? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl Martin Faix z Právnické fakulty Univerzity Palackého, který je zároveň vedoucím Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo.
Mluvíme o případných trestech a postupu proti Rusku, ovšem rozhodnutí přijímá konkrétní člověk – ruský prezident Vladimir Putin. Předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský v pátek ve Speciálu Radiožurnálu mluvil o tom, že Vladimir Putin by měl být obžalován z válečných zločinů a měl by podle něj být postaven před Mezinárodní trestní tribunál. Je to právně možné?
Poslechněte si celý rozhovor s odborníkem na mezinárodní právo Martinem Faixem z Právnické fakulty Univerzity Palackého
Právně možné to skutečně je. Systém mezinárodní spravedlnosti se vyvinul z Norimberského a Tokijského tribunálu. Existuje Mezinárodní trestní soud, založený takzvaným Římským statutem, který trestá zločiny podle mezinárodního práva tak, že netrestá ten stát, protože v mezinárodním právu státy trestat nelze.
Je to záležitost individuální zodpovědnosti, trestní zodpovědnosti za zločiny, které označuje mezinárodní právo. Jedním z těch zločinů je zločin agrese, se který tu máme co do činění. Teoreticky to tedy jde, ale praktická cesta k tomu, aby se prezident Putin dostal před tribunál nebo nějaký jiný mezinárodní soud, je mimořádně složitá a nevidím ji jako reálnou.
Jestli jsem se dobře díval, tak Rusko stejně jako třeba Spojené státy americké neratifikovalo příslušnou smlouvu k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Komplikuje to situaci? Mohl by teoreticky v této situaci ruský občan stanout před Mezinárodním trestním soudem v Haagu?
Máte pravdu, že to komplikuje situaci, ale mohl. Kdyby Rusko bylo smluvní stranou, tak by těch možností bylo více. Cesta by byla možná trošičku jednodušší, ale i v tomto případě by existovala. Rusko není signatářem Římského statutu a podnět k stíhání by musela dát Rada bezpečnosti OSN.
Je možné v tomto směru Radu bezpečnosti obejít?
Dostáváme se do patové situace, protože jiný orgán takovou možnost nemá. Jedna z věcí, která ještě nezazněla, i když není moc reálná, je, že existuje stíhání takových zločinů na základě takzvané univerzální jurisdikce na národní úrovni. To znamená, že státy, které mají ve svých trestních kodexech jako trestné činy zločiny podle mezinárodního práva, tak mají možnost osoby stíhat na národní úrovni.
Rusko zabránilo Ukrajině vyvinout jadernou zbraň a další teze propagandy Kremlu. Co hlásí ruská média?
Číst článek
Teoreticky by státy jako například Amerika, Španělsko a Německo prezidenta Putina mohly stíhat. Samozřejmě by to předpokládalo, že pan Putin bude do toho státu vydaný nebo se tam bude nacházet. Potom ho orgány zatknou a postaví před soud. To je dost nepravděpodobné, ale národní úroveň tvoří ještě další možnost.
Tato možnost by byla i v České republice? Bylo by možné v Česku zkusit stíhat Vladimira Putina za to, že napadl Ukrajinu?
V trestním kodexu máme některé zločiny podle mezinárodního práva – například válečné zločiny a podobně. Nemáme tam ale zločin agrese a nemáme ani samostatný zákoník, podle kterého by bylo možné tyto zločiny stíhat podobně jako například v Německu.
Chápu tedy dobře, že reálná možnost postihnout Vladimira Putina je nulová?
Minimálně v teorii ta možnost je, ale z praktického hlediska je to krajně nepravděpodobné.
Celý rozhovor s Martinem Faixem si poslechněte v přiloženém audiu.
