Obsazení elektráren je pro ruskou armádu klíčové. Může je využívat v jednáních, hodnotí odborníci
Na konci minulého týdne obsadila ruská armáda Záporožskou jadernou elektrárnu. Teď se blíží k další – Jihoukrajinské jaderné elektrárně. Proč ruská armáda na energetické zdroje cílí? „Musíme vycházet z toho, že probíhají jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Jestli Rusko nedosáhne svých cílů vojensky, má i díky tomu možnost další eskalace. Má zkrátka eskalační dominanci,“ hodnotí pro server iROZHLAS.cz Nikita Odintsov z Ústavu mezinárodních vztahů.
Ruská armáda od pátku drží pod kontrolou největší ukrajinskou jadernou elektrárnu – Záporožskou. Jejímu obsazení předcházelo ostřelování, kvůli kterému propukla v celé Evropě obava z možného úniku radiace.
Strach uklidňovala ve vysílání Radiožurnálu třeba jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
„K zasažení reaktoru je daleko, protože přece jen jsou ty bloky vybavené plnotlakými kontejnmenty, ochrannými obálkami, které jsou třeba projektovány na to, aby odolaly pádu stíhačky Suchoj nebo zásahu raketou země-země. To znamená, že opravdu by k zasažení reaktoru musel být veden velmi cílený a velmi intenzivní útok,“ vysvětlila Drábová.
Kontrola zdrojů
Záporožská elektrárna se šesti jadernými reaktory se řadí mezi největší v Evropě. Je jednou ze čtyř jaderných elektráren v zemi a společně s nimi vyrábí více než polovinu veškeré ukrajinské elektrické energie.
Ruská ofenziva podle ukrajinské armády neustává. Dalším cílem je Kanivská vodní elektrárna
Číst článek
„Je tam ve čtyřech elektrárnách celkem 15 reaktorů, z toho 13 VVER-1000 – tedy temelínské velikosti – a 2 VVER-440 – dukovanské velikosti. Elektřina z jádra činí asi 54 procent výroby elektřiny na Ukrajině. Což je opravdu hodně,“ vysvětluje odborník na energetickou bezpečnost a politiku Tomáš Vlček z Masarykovy univerzity.
Podle něj se proto nejde dívat na ruský postup pouze jako na snahu získat kontrolu nad jadernými elektrárnami. Jde obecně o snahu kontrolovat dodávky energie. „Je to standardní vojenská operace zaměřená na kontrolu nad dodávkami nejen elektřiny, ale i vody, obecně nad infrastrukturou,“ vysvětluje Vlček.
Ukrajina je teď podle odborníka v takzvaném „ostrovním režimu“, tedy že dodávky elektřiny jsou omezeny pouze na území Ukrajiny. „Každé obsazení významného energetického zdroje proto znamená, že nepřítel má kontrolu nad touto elektřinou a může manipulovat s její dodávkou,“ upozorňuje.
Stupňování tlaku
Jak Vlček dodává, jaderná energetika ovšem nenabízí mnoho možností pro manipulaci s dodávkami elektřiny. „V případě jaderné energie je vlastně pouze jediná možnost, a to elektrárnu vypnout. Pokud bychom se bavili o nějaké změně výkonu, tak to ty elektrárny úplně neumí,“ vysvětluje.
Svět se podle USA těsně vyhnul jaderné katastrofě. Rusko vinu při boji o Záporožskou elektrárnu odmítá
Číst článek
K vypnutí elektrárny ale zatím nedošlo. Jak podotýká Nikita Odintsov z výzkumné skupiny pro energetickou politiku Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, Rusko zatím výrazně neničí ani jiné objekty kritické infrastruktury. Pouze se je snaží získat pod kontrolu.
„Zatím nedošlo k žádnému útoku, ať už kybernetickému, nebo fyzickému, který by vedl k výraznému přerušení dodávek elektřiny a blackoutu na Ukrajině. To je pozitivní. Musíme ale vycházet z toho, že probíhají jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. A Rusko, jestli nedosáhne svých cílů vojensky, má díky tomu i možnost další eskalace. Má zkrátka eskalační dominanci,“ vysvětluje Odintsov.
Jako možnou „páku“ při vyjednávání vidí zábor elektráren také odborník na bezpečnost a energetiku Ústavu mezinárodních vztahů Martin Laryš. „Mohou to využít při vyjednávání. Když se ostatně podíváme, jak ruská vojska postupují na Ukrajině, ale i v jiných konfliktech, tak mají v oblibě používat metodu rukojmích. Vidíme to třeba na tom, že neposkytují humanitární koridory civilistům nebo je cynicky směřují pouze do Ruska. Jde pouze o vylepšování vyjednávacích pozic, na základě využití civilistů jako rukojmích,“ přibližuje Laryš.
To je ostatně podle něj i důvod, proč Rusko zatím elektřinu nevypíná. A dodávky elektřiny do ukrajinských měst výrazně neomezuje. Výpadky elektrické energie by přitom mohly Ukrajině způsobit značné problémy.
„Je to třeba chápat jako komplex. Ve chvíli, kdy nebudete mít ve městech elektřinu, budete muset posílat do ulic víc a víc zdrojů, třeba právě členů teritoriální obrany, aby bránili chaosu, rabování a tak dále. Jde o lidi, kteří by mohli být za běžných okolností využití třeba na frontě. Zkrátka by šlo o vytváření chaosu,“ vypočítává Laryš.
Možnost odstávky
Hypotetické vyřazení elektrického proudu na Ukrajině by bylo podle Tomáše Vlčka poměrně snadné pomocí útoku na transformátorové stanice nebo dráty elektrického vedení. Zábor elektráren je ale z hlediska invazní armády lepší pro kontrolu země.
Starosta Mariupolu volá o pomoc, lidé tam jsou bez elektřiny, vody a tepla
Číst článek
„Když zničíte transformátorovou stanici, tak dokud ji neopravíte nebo nepostavíte, tak budou velké problémy s dodávkami. Zatímco, když obsadíte elektrárnu, tak můžete daný zdroj kontrolovat. A když poté obsadíte celý region, tak se můžete poměrně rychle vrátit do ‚normálního‘ života,“ vysvětluje Vlček.
„Vypnutí“ jaderné elektrárny je přitom podle odborníka poměrně rychlý proces. „Jde vypnout prakticky za vteřinu, musejí to ale dělat experti. Ten následný proces je poměrně náročný, musí se kontrolovat její dojezd, chlazení. A tam je důležité, aby ta elektrárna měla vlastní dodávku elektřiny. Musejí to dělat lidé, kteří ví, co dělají,“ popisuje Vlček.
Je třeba proto mít zajištěný kvalifikovaný personál. I kdyby odmítli přistoupit na podobný krok Ukrajinci, mohli by Rusové situaci řešit příjezdem odborníků z Ruska.
„Většinou je to tak, že na každém bloku jsou tři směny po třech lidech, kterým se říká ‚obsluha blokové dozorny‘. Tak je to pro každý blok. Například v Záporožské elektrárně je bloků šest, v Jihoukrajinské tři. K tomu je ještě záložní směna. Obecně budou ale schopny blok nouzově obsluhovat malé desítky lidí. Pokud si Rusové dovezou vlastní lidi z ruských elektráren, nebudou mít s provozem žádný problém. Jde o sovětskou technologii,“ říká odborník.
Zásobování z Evropy
Na hrozby omezení dodávek energií na Ukrajině už reagovaly členské státy Evropské unie, a to podporou návrhu na synchronizaci evropské energetické sítě s tou ukrajinskou.
Evropská unie se chystá aktivovat nouzovou synchronizaci energetické sítě s Ukrajinou
Číst článek
Podle Vlčka se o něco podobného už delší dobu snaží také pobaltské státy, které jsou také napojeny na elektrickou síť s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem. „Jde ale o poměrně náročný proces, třeba i časově zdlouhavý, takže si nedovedu představit, že bychom to vyřešili třeba během týdne,“ vysvětluje.
Problémem podle něj může být třeba množství energie v síti. „Je třeba si uvědomit, že spotřeba a výroba se musí v každém okamžiku rovnat. Je tam nějaký operátor, který to zajišťuje. No a když byste najednou měli připojovat velké území, tak vám to samozřejmě ovlivní tu frekvenci a vzniká riziko pro celou síť. Ten proces je tedy postupný a vyžaduje i stavbu nové infrastruktury na hranicích,“ uvádí Vlček.
I proto podle něj není energetická pomoc v rámci konfliktu na Ukrajině snadná. „Pozitivní ale je, že Ukrajina je už teď propojena přenosovými linkami z Polska, Slovenska, Rumunska a Maďarska o velké kapacitě – 220 i 400 kV linky. Evropa by tak byla schopna do nějaké míry Ukrajinu elektřinou zásobovat,“ podotýká.
Podle Martina Laryše se bude vše odvíjet od vývoje situace na bojištích, přesto by napojení na evropskou síť nezavrhoval. „Nemůžeme zatím ani vyloučit, že se ruská armáda k dalším objektům této kritické infrastruktury nedostane. Že si třeba na té ukrajinské obraně vyláme zuby a bude hledat jiná řešení. Každopádně Evropa by měla hledat možnosti, jak Ukrajině tu situaci ulehčit, ale primárně se zaměřit na politicko-vojenský aspekt, aby k tomu, k čemu může při obsazení jaderných elektráren dojít, vůbec nedošlo.“
