Naděje na novou dohodu velmocí o raketách umírá poslední. Musí ale vázat i Čínu, míní expert

USA odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Zatímco západní státy krok amerického prezidenta Donalda Trumpa schvalují, neměl prý jinou volbu, Moskva popírá, že by smlouvu porušovala. „Je to válka slov. V tuto chvíli si myslím, že jaderná rovnováha mezi Ruskem a NATO narušena není,“ ubezpečuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych nepředpokládá, že ihned začnou nové závody ve zbrojení. A to i přesto, že šlo o průlomovou smlouvu. „Celá jedna kategorie zbraní, raket kratšího či středního doletu, ať už s jadernými či nejadernými hlavicemi, odpalovanými ze země, byla zakázaná. Množství těchto raket a odpalovacích zařízení bylo zničeno,“ popisuje Ditrych.

Se zánikem klíčové smlouvy ale zároveň padla bariéra pro další destabilizaci a eskalaci – což se bezprostředně týká především Evropy, upozorňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Ondřejem Ditrychem. Ptal se Jan Bumba

„Vytváří to možnost vyvinout větší tlak na státy NATO, které budou v dosahu těchto raket. Nemusí ani dojít k nějakému masovému nasazení a velkým závodům ve zbrojení, ale strategická rovnováha v Evropě tím bude poznamenána,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy.

Ačkoli se z porušování obviňovaly obě strany, vinu nese zejména Rusko. „Já bych řekl, že ze strany ruské je to porušení poměrně nekontroverzní. Raketa byla vyvinuta, jsou různé teorie, proč k tomu ruská strana přistoupila. Jedním z mého pohledu poměrně vlivným vysvětlením je, že to byl ústupek Vladimira Putina vojenskému establishmentu,“ popisuje.

Jiný region

„Uzbrojit Rusko by nebylo tak jednoduché, americká administrativa nemůže sama rozhodnout o tom, že takto nákladné zbraně začne vyvíjet. Závody ve zbrojení by také přispěly k výrazné nestabilitě a vzrostlo by riziko nehody nebo miskalkulace,“ dodává Ditrych.

Přestože se vypovězení smlouvy INF dotkne Evropy, USA i Rusku jde o jiný region, říká Ditrych. „Spojené státy v tuto chvíli hledí především k Číně a do Tichomoří. Nový ministr obrany Mark Esper se nechal slyšet, že by nově vyvinuté rakety v tomto regionu rád rozmístil.“

Profesor Chris Miller v magazínu Foreign Policy napsal, že smlouva INF se tak snadno zhroutila hlavně kvůli tomu, že jakožto bilaterální dohoda nemůže dobře sloužit v době multilaterálního světa.

Především do hry vstoupila Čína, která na Rusko pohlíží jen jako na méně důležitého hráče. A prý i USA vědí, že její nový soupeř nesídlí v Kremlu.

Posilování přítomnosti

S touto analýzou souhlasí i Ditrych. Čínský jaderný arzenál je sice menší než francouzský, země ale má ambiciózní modernizační program a v oblasti zbrojení je velmi netransparentní, a to znervózňuje i její sousedy.

Putin chce s USA obnovit rozhovory o jaderných zbraních. Za ukončení klíčové smlouvy viní Washington

Číst článek

Pokud Spojené státy chtějí udržet stabilitu v oblasti, musí posilovat svou vojenskou sílu – podle Ditrycha je ale otázkou, zda k tomu jsou vhodným nástrojem právě rakety středního a krátkého doletu.

Problém je navíc v tom, kde rakety rozmístit – spojenců ochotných tyto základny hostit prý v regionu není mnoho.

Ditrych se domnívá, že stále existuje naděje na uzavření nové dohody omezující rakety, do ní je ale třeba zapojit také Čínu, případně i další jaderné státy. „Naděje umírá poslední. Jediná realistická cesta je přikročit k multilateralizaci. Z ruského i amerického pohledu totiž bilaterální dohody nemají budoucnost,“ uzavírá expert.

Jakou roli může hrát Česko v dohodě velmocí? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme