Naděje na novou dohodu velmocí o raketách umírá poslední. Musí ale vázat i Čínu, míní expert
USA odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Zatímco západní státy krok amerického prezidenta Donalda Trumpa schvalují, neměl prý jinou volbu, Moskva popírá, že by smlouvu porušovala. „Je to válka slov. V tuto chvíli si myslím, že jaderná rovnováha mezi Ruskem a NATO narušena není,“ ubezpečuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.
Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych nepředpokládá, že ihned začnou nové závody ve zbrojení. A to i přesto, že šlo o průlomovou smlouvu. „Celá jedna kategorie zbraní, raket kratšího či středního doletu, ať už s jadernými či nejadernými hlavicemi, odpalovanými ze země, byla zakázaná. Množství těchto raket a odpalovacích zařízení bylo zničeno,“ popisuje Ditrych.
Se zánikem klíčové smlouvy ale zároveň padla bariéra pro další destabilizaci a eskalaci – což se bezprostředně týká především Evropy, upozorňuje.
„Vytváří to možnost vyvinout větší tlak na státy NATO, které budou v dosahu těchto raket. Nemusí ani dojít k nějakému masovému nasazení a velkým závodům ve zbrojení, ale strategická rovnováha v Evropě tím bude poznamenána,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy.
Ačkoli se z porušování obviňovaly obě strany, vinu nese zejména Rusko. „Já bych řekl, že ze strany ruské je to porušení poměrně nekontroverzní. Raketa byla vyvinuta, jsou různé teorie, proč k tomu ruská strana přistoupila. Jedním z mého pohledu poměrně vlivným vysvětlením je, že to byl ústupek Vladimira Putina vojenskému establishmentu,“ popisuje.
Jiný region
„Uzbrojit Rusko by nebylo tak jednoduché, americká administrativa nemůže sama rozhodnout o tom, že takto nákladné zbraně začne vyvíjet. Závody ve zbrojení by také přispěly k výrazné nestabilitě a vzrostlo by riziko nehody nebo miskalkulace,“ dodává Ditrych.
Přestože se vypovězení smlouvy INF dotkne Evropy, USA i Rusku jde o jiný region, říká Ditrych. „Spojené státy v tuto chvíli hledí především k Číně a do Tichomoří. Nový ministr obrany Mark Esper se nechal slyšet, že by nově vyvinuté rakety v tomto regionu rád rozmístil.“
Profesor Chris Miller v magazínu Foreign Policy napsal, že smlouva INF se tak snadno zhroutila hlavně kvůli tomu, že jakožto bilaterální dohoda nemůže dobře sloužit v době multilaterálního světa.
Především do hry vstoupila Čína, která na Rusko pohlíží jen jako na méně důležitého hráče. A prý i USA vědí, že její nový soupeř nesídlí v Kremlu.
Posilování přítomnosti
S touto analýzou souhlasí i Ditrych. Čínský jaderný arzenál je sice menší než francouzský, země ale má ambiciózní modernizační program a v oblasti zbrojení je velmi netransparentní, a to znervózňuje i její sousedy.
Putin chce s USA obnovit rozhovory o jaderných zbraních. Za ukončení klíčové smlouvy viní Washington
Číst článek
Pokud Spojené státy chtějí udržet stabilitu v oblasti, musí posilovat svou vojenskou sílu – podle Ditrycha je ale otázkou, zda k tomu jsou vhodným nástrojem právě rakety středního a krátkého doletu.
Problém je navíc v tom, kde rakety rozmístit – spojenců ochotných tyto základny hostit prý v regionu není mnoho.
Ditrych se domnívá, že stále existuje naděje na uzavření nové dohody omezující rakety, do ní je ale třeba zapojit také Čínu, případně i další jaderné státy. „Naděje umírá poslední. Jediná realistická cesta je přikročit k multilateralizaci. Z ruského i amerického pohledu totiž bilaterální dohody nemají budoucnost,“ uzavírá expert.
Jakou roli může hrát Česko v dohodě velmocí? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.
