Odchody ruských studentů kvůli „rusofobii“? Větší úbytek studentů neevidujeme, hlásí univerzity

V ruských médiích se objevují příběhy studentů, kterým mělo být ukončeno studium na západních univerzitách „kvůli rusofobii“. Mezi ruskými médii zmiňovanými zeměmi je i Česko. Jak ale zjistil server iROZHLAS.cz odchody ruských studentů evidují univerzity v jednotkách případů. „Jde spíše o tlak rodin a obavy z budoucnosti mezi studenty takzvaných kritických oborů,“ vysvětluje Ilija Rudomilov, který ruským studentům v Česku pomáhá už dvanáct let.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruští vysokoškolští studenti (ilustrační snímek).

Ruští vysokoškolští studenti (ilustrační snímek). | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Rusové, kteří studovali v zahraničí a byli bezdůvodně vyloučeni z evropských univerzit, budou moci bezplatně pokračovat ve studiu na ruských univerzitách. Toto rozhodnutí podepsal předseda vlády Ruské federace Michail Mišustin. Studovat budou moci na uvolněných místech financovaných státem nebo na základě smluv o placených vzdělávacích službách. Náklady na takovou výuku přitom plně uhradí univerzita,“ píše se v tiskovém prohlášení ruského ministerstva školství z posledního březnového dne.

Případ ruské studentky Lizy z reportáže RT? Přihlásila se na jiný obor, na školu nikdy nenastoupila

Číst článek

Vyjadřuje se v něm i ruský ministr školství, který mimo jiné zmiňuje, že s přáním o studium na ruských univerzitách se už na resort obrátilo 850 studentů a 200 z nich se už ke studiu na ruské škole zapsalo.

„Každé odvolání je posuzováno individuálně. Každý student je nám drahý. Tihle kluci (sic!) to teď mají těžké. Všichni by měli cítit, jak s nimi Vlast zachází, a vědět, že jsou doma vždy vítáni. Osobní odpovědností každého rektora je kontrolovat podmínky, ve kterých se studenti nacházejí, poskytnout jim veškerou potřebnou pomoc, včetně psychologické. Seznamte se a vyhněte se byrokracii laskavým způsobem,“ zdůraznil ministr školství Ruské federace Valerij Falkov.

Odchody z Česka

Jenže slyší na podobné výzvy ruští studenti v Česku? Když se podíváme do dat velkých českých univerzit, vidíme, že ruských studentů mezi zimním a letním semestrem skutečně na českých univerzitách ubylo. A to řádově do zhruba třiceti procent, v závislosti na univerzitě.

Při srovnání s předchozími akademickými roky je ale možné zjistit, že zhruba stejný počet studentů ukončil své studium i v předchozích letech. Samotná válka výrazný odliv ruských studentů z českých univerzit nezapříčinila.

Namátkou třeba Masarykova univerzita v Brně. Na ní na začátku letošního roku souhrně studovalo 429 ruských studentů. Aktuálně je to ale už pouze 335 studentů. Pokles tedy dosahuje zhruba 21 procent.

Data z předchozích let ale jasně vypovídají o tom, že zhruba stejné procento ruských studentů končí studium na univerzitě v této době běžně. V předchozích čtyřech akademických letech to bylo na Masarykově univerzitě řádově mezi 15-20 procenty studentů. 

„Důvody ani termín opuštění bohužel nejsme schopni určit. Podle informací ze studijních oddělení jednotlivých fakult však nevyplývá, že by se studentky a studenti z Ruska rozhodli zanechat studia v posledních měsících. K úbytku tedy mohlo dojít kdykoliv v průběhu akademického roku.“

Šárka Stará (mluvčí Západočeské univerzity v Plzni)

„Z těchto čísel je opravdu patrné, že určitý úbytek je přirozený a v průběhu let víceméně konstantní – v důsledku studijní neúspěšnosti. Čímž se jen potvrzuje, že aktuální úbytek se současnou situací nijak nesouvisí,“ říká mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.

Podobným způsobem se pak vyjadřují i další univerzity. „Vyjma jednoho případu, kdy k nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení studia a tím i k datu ukončení studia došlo po 24. únoru 2022, byla studia ukončena před tímto datem,“ přiblížil třeba mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant, kde mezi zimním a letním semestrem skončila asi čtyřicítka ruských studentů.

Úbytek studentů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nepozorují ani na Univerzitě Karlově. „Odchod studentů je pozvolný v průběhu celého akademického roku. Nepozorujeme, že by k určitému datu odešlo větší množství studentů,“ řekl pro iROZHLAS.cz mluvčí univerzity Václav Hájek s odkazem na 24. února, tedy datum zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Podle Iliji Rudomilova, ruského blogera spolupracujícího s Ústavem jazykové a odborné přípravy Univezity Karlovy na integraci ruských studentů, není jejich neúspěšnost na českých školách úplně výjimečná. 

„Studijní neúspěšnost ruských studentů bývá docela vysoká. Dost z nich totiž třeba studuje nekvalitní přípravné kurzy, mají tedy nejenom problémy s látkou, ale třeba i s češtinou, kterou na některých oborech vysokých škol vyžadují. Předpokládám, že ten odpad studentů třeba na ČVUT se pohybuje okolo šedesáti procent,“ vysvětluje na základě své dvanáctileté zkušenosti v Česku.

Chtějí zůstat

Zájem o návrat do Ruska je mezi ruskými studenty v Česku podle něj v řádech jednotek případů. A jen výjimečně souvisí se zmiňovanou nabídkou ruského ministerstva školství.

‚Nejsme hrozbou.‘ Referentka z ČVUT zavádějícím mailem způsobila protest ruských studentů

Číst článek

„Tady je problém, že pro nás, jako pro Rusy, je těžko uvěřitelné, že ruská vláda se o nás postará. Tahle podpora v Rusku nikdy nebyla – například nějaká stipendia. Většina z ruských studentů v Česku tomu už nevěří,“ vysvětluje Rudomilov a uvádí příklad.

„Když je v Česku vypsaná nějaká stáž na české vysoké škole, tak to berete, tak, že to opravdu platí. V Rusku, když jsou podobné nabídky na studium v zahraničí, tak už v podstatě žádná místa neexistují. Jsou téměř veškerá rezervovaná pro kamarády a příbuzné vedení vysoké školy,“ popisuje Rudomilov.

Podle něj je to třeba i tím, že většině Rusů studujících v Česku vyhovuje i zdejší politický systém. „Z mé zkušenosti, zhruba šedesát procent ruských studentů v Česku je skutečně prodemokraticky, liberálně nakloněných. Asi 30 třicet procent je s českým demokratickým systémem spokojeno, protože vidí, že to funguje. A asi 10 procent studentů je nakloněno ruským hodnotám,“ dodává.

Rodina a rubl

Co návraty z jeho zkušenosti způsobuje? Je to třeba finanční situace ruských rodin, často způsobená sníženou hodnotou rublu. To ostatně dokládají i data v následných letech po roce 2014, kdy došlo k ruské anexi Krymu a začaly platit první protiruské ekonomické sankce.

„Studium v Česku přestalo být pro Rusy tak finančně zajímavé, jako tomu bylo dříve. Navíc, v té době ještě Rusové nechápali, jak důležité studium v zahraničí je, nechápali ho jako nutnou investici. A nakonec je potřeba si uvědomit, že studenti podávají přihlášky až další rok, co přijíždějí do Česka na přípravné kurzy. To znamená, že rok si tam člověk musí ponechat jako rezervu,“ vysvětluje data Rudomilov.

I podle jeho zkušeností vydržel podobný pokles jen chvíli. „Pak zase začali přijíždět, protože se zase stabilizovala ekonomická situace v Rusku, tamní vláda se přizpůsobila nové ekonomické situaci. A lidé už si na ni také zvykli, tolik se jí neobávali,“ dodává Rudomilov.

Vývoj kurzu rublu vůči české koruně od roku 2014. Jde vidět výrazný pokles v letech 2015 a 2016. Tento pokles koreluje s poklesem počtu ruských studentů, kteří studovali v dané době na českých vysokých školách. | Zdroj: Kurzy.cz

Počty ruských studentů zejména technických oborů pak ovlivňuje i nejistá situace ohledně další možnosti jejich studia. Finančně analytický úřad.

Vysoké školy nemají kompetenci posuzovat režim osobních sankcí, ale pouze sankcí spojených se zákazem poskytování technické pomoci, tedy přístupu k potenciálně kritickým studijním programům či informacím. V případě pochybností, zda lze studijní program považovat za kritický, se mohou vysoké školy obrátit s žádostí o konzultaci na Finančně analytický úřad (FAÚ), který je gestorem této problematiky,“ přiblížila pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Z tisíců rublů je pár stovek korun. Dopady války cítí i ruský student v Pardubicích

Číst článek

Podle Rudomilova právě tato nejsitota prohlubuje paniku třeba i v ruských rodinách, které studenty finančně podporují. „Ruská společnost je hodně tradiční, takže rodiče rozhodují o studiu svých dětí. Právě oni teď tlačí často na návrat svých dětí domů, protože se obávají, že je v Česku pro jejich děti příliš nebezpečno,“ přibližuje s tím, že přesně tak se snaží aktuálně vykreslit situaci v Evropě ruská propaganda.

I když se pak většina studentů snaží situaci uvádět na pravou míru, proti tlaku rodičů často nemohou nic dělat. „To je častá situace, že se student nechce vrátit do Ruska, ale rodiče mu to nařizují. Jinak ho nebudou podporovat ve studiu, ani finančně. Když tito rodiče každý den slýchají v prostředí ruské propagandy o rusofobii v Evropě a nebezpečí, které tady Rusům má hrozit, tak se pochopitelně o své děti bojí,“ dodává Rudomilov.

Rusofobie na školách

Případy, kdy by byli ruští studenti terčem útoků, skutečně existují. Nejznámější je příspěvek profesora Martina Dlouhého z Vysoké školy ekonomické v Praze. Ten krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu publikoval příspěvek, ve kterém oznámil „vlastní sankce“ – například to, že nebude vyučovat ruské studenty, vést jim akademické práce nebo je zkoušet.

Příspěvek profesora Martina Dlouhého z VŠE. Škola se od něho distancovala, sám Dlouhý ho poté smazal a omluvil se za něj | Zdroj: Facebook - Martin Dlouhý

„V emočně vypjaté situaci spojené s invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu došlo bohužel na přelomu února a března k ojedinělým slovním excesům ze strany členů akademické obce vůči ruským studentům. Vedení Vysoké školy ekonomické i děkani jednotlivých fakult pokládají toto chování za nepřijatelné,“ komentovala pro iROZHLAS.cz případy tisková mluvčí školy Martina Mlynářová s tím, že hned po jejich zjištění, začalo vedení školy situaci řešit.

„Ruským studentům, vůči kterým došlo na dvou hodinách k nevhodnému jednání, byla zaslána omluva,“ doplnila.

Další univerzity pak samy podobné případy, podle svých mluvčích, nezaznamenaly. 

„S ničím takovým jsme se nesetkali. Kromě toho, že se členové vedení univerzity na začátku března setkali s ukrajinskými studenty, setkali se několik dní poté i se studenty z Ruska a Běloruska. Na tomto setkání s vedením jasně zaznělo, že univerzita stojí plně za Ukrajinou, ale zároveň chápe velmi obtížnou situaci, v níž se ocitli studenti z Ruska a Běloruska,“ vysvětlila serveru iROZHLAS.cz například mluvčí Západočeské univerzity v Plzni Šárka Stará.

Válečný konflikt na Ukrajině vzbuzuje mnoho negativních emocí. Chtěl bych ale apelovat na všechny žáky, studenty, ale i pedagožky a pedagogy, že slovní či fyzické útoky, šikana nebo snad lynčování kohokoliv za příslušnost k národnosti do škol nepatří. bit.ly/3hfPoeE

11:08 – 25. 02. 2022

66 981

Že k diskriminaci na českých univerzitách a vysokých školách nedochází, potvrzují i samotní ruští studenti a studentky. Jako třeba Olga Šarkovová, která případy na Vysoké škole ekonomické také zaznamenala. Sama se ale s žádnou formou diskriminace na své škole – Univerzitě Karlově – nesetkala. 

„Vyučující a studenti se ke mně chovají stejně jako před válkou. Kromě toho, jeden z vyučujících se mě zeptal, jak to zvládám a jestli potřebuji nějakou pomoc,“ přiblížila své zkušenosti.

A podobně situaci hodnotí i student Danila Naumov. „Nic jsem o tom neslyšel. Univerzita dokonce vydávala několik prohlášení, že vyzývá lidi, aby byli solidární se všemi – tedy nejen s Ukrajinci, ale i s Rusy a Bělorusy. A že se nemá diskriminovat na žádné rovině,“ popsal už dříve své zkušenosti pro iROZHLAS.cz student.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme