Centrum Rusům zařídilo VIP občanství. 'Pracují u nás, ale nesmím říct na čem,' tvrdí jeho šéf
Vede instituci, díky níž Rusové Alexandr a Kyrill Kulakovští získali VIP občanství. Ředitel Centra pro výzkum energetického využití litosféry Zdeněk Rybář tvrdí, že otec a syn jsou velkým vědeckým přínosem. Co přesně dělají, ale prý říct nesmí. Varování akademie věd před centrem podle něj pramení z toho, že nepublikuje, ale zabývá se aplikačním systémem. Rybář přislíbil, že Kulakovští se k případu vyjádří, prozatím se ale tak nestalo.
Alexandr Kulakovský získal české občanství v roce 2015 díky výjimce bez dlouhého čekání, zkoušek z češtiny či českých reálií a nutnosti mít na území Česka povolen dlouhodobý pobyt. O dva roky později stejným způsobem uspěl i jeho syn Kyrill. Ministerstvo vnitra se v obou případech odvolává na jejich údajný vědecký přínos pro Českou republiku deklarovaný centrem pro výzkum litosféry.
Vnitro Rusovi neprodloužilo vízum, protože nesplnil podmínky. Po přímluvě ministra dostal VIP občanství
Číst článek
Serveru iROZHLAS.cz se však nepodařilo dohledat žádnou vědeckou práci mužů, podle Akademie věd ČR je centrum podezřelé a jeho zřizovatel, město Liberec, instituci ruší pro nečinnost. Před tím, než Alexandr Kulakovský získal občanství, neuspěl se žádostí o prodloužení víza. Podle ruské novinářky Alexandry Vagnerové měl blízko Kremlu.
Kulakovští díky údajné vědecké práci pro centrum získali české občanství, akademie věd ale před vaší institucí varuje. Tušíte proč?
To já nevím. Ano, nejsme placeni ze státních grantů, nedostáváme žádné veřejné prostředky. Tak jestli to je chybou?
Myslíte, že to je skutečný důvod, proč před akademie před centrem varuje?
Já nevím. My jsme spolupracovali s výzkumnými ústavy, které pod akademii věd spadají. Je to o tom, že jsme se ucházeli o nějaké granty, neúspěšně, budeme se ucházet o granty, takže jsme konkurence. Jestli to za to může? Pokud bychom skutečně využívali nějaké státní prostředky nebo zneužívali… Ale u nás vůbec o nic takového nejde, žádné veřejné prostředky, nic takového.
'Ničím jsme nepřispěli'
Kulakovské navíc naši vědci neznají, to vám nepřijde zvláštní?
Je tím, že my jsme do publikačního akademického systému ničím nepřispěli, protože jsme se zabývali aplikačním výzkumem, podklady pro získání nějakých grantů. Vědecká známost se hodnotí podle toho, co je zadáno do vědecké databáze.
Mně se opravdu nepodařilo najít žádné publikované texty ani od jednoho pana Kulakovského. Není podezřelé, že občanství dostali právě za vědecký přínos?
Vědecký přínos v tom, co dělali pro náš ústav, to zdokumentováno je. Oni si dávali žádost, já nevím, kolik vědců si dává žádost, že chtějí pracovat pouze tady. My jsme doložili, čím nám pomohli. A zrovna v době, kdy tady byla žádost pana Kulakovského, tak se připravoval hodně velký projekt. Byli jsme vybráni mezinárodní vědeckou komisí jako jeden ze sedmi nejperspektivnějších projektů v ČR.
Rusové získali VIP občanství za vědecký přínos. Akademie je nezná, varuje před centrem, kde 'bádají'
Číst článek
O jakou komisi konkrétně jde?
Nezávislou komisi, kterou ze světových vědců vybralo ministerstvo školství, když se připravovala centra excelence (velká výzkumná střediska, která spojují teoretický a aplikovaný výzkum, pozn. red.). Ale potom kdosi na ministerstvu prohlásil, že nejsme vůbec vědecký projekt. Takže skutečně je to o tom, jak kdo se snaží chránit svoje projekty, svůj výzkum. Mezinárodními, nezávislými experty jsme byli označeni jako perspektivní projekt a dál už jsme byli označováni jako projekt, který není vědecký. To si potom těžko představit, jak je to možné. V téhle době, kdy se připravovaly tyto projekty, nám byl pan Kulakovský nesmírně nápomocen.
Jaké projekty? Snažil jsem se nějaké dohledat na webu vaší instituce a ani tam jsem neuspěl.
Jestliže nepracujeme na základě veřejných zakázek a neděláme na základě grantů, tak ti, komu naše vědecké zprávy předkládáme, si nepřejí, abychom o tom něco publikovali.
'Klient si to nepřeje'
Mohl byste uvést nebo mi poslat informaci o jednom vědeckém projektu, na kterém se Kulakovští podíleli?
To nemůžu. Podíleli se na poměrně velké záležitosti pro našeho klienta a ten si nepřeje, aby se k těm výsledkům dostal někdo jiný.
Jste tedy vědecká instituce, nebo podnikatelé?
V žádném případě nejsme podnikatelé, protože negenerujeme prakticky žádný zisk. Nebýt grantů, ani vlastní činnost by na provoz nestačila. Jestli něco, tak se teď zabýváme aplikací vědeckých poznatků do praxe, ne základním výzkumem.
Kulakovští k vám normálně denně docházejí bádat?
Není to úplně denně, mají nějaké úkoly, na nichž pracují. Kyrill byl často v zahraničí, aby tam získal nějaké prostředky plus sbíral informace o tom, jak u nás aplikovat věci z telematiky, o něž začíná být zájem. Takže často jsou u nás, často v zahraničí, je to opravdu různé.
Oligarcha dříve blízký Kremlu
Alexandr Kulakovský podle redaktorky ruské redakce rádia Svobodná Evropa Alexandry Vagnerové patřil dříve mezi vlivné ruské oligarchy, angažoval se například v kauze ropné společnosti Jukos Michaila Chodorkovského, která zbankrotovala poté, co jí ruská vláda vyměřila pokutu za daňový nedoplatek 27,5 miliardy dolarů. „Alexandr Kulakovský byl docela blízko Kremlu, protože kdyby nebyl, těžko by odeslal dopis s nabídkou na pomoc refinancování Jukosu. Myslím, že v Kremlu působil hodně,“ uvedla Vagnerová.
Co se týká majetku, Alexandr Kulakovský podle ní nepatří mezi nejbohatší oligarchy. „On v seznamu nejbohatších Rusů byl na 480. místě, což je docela nízko. Podle statistik do roku 2008 měl 3,7 miliardy rublů (1,2 miliardy korun), já myslím, že to je více než dnes. Ale samozřejmě patří mezi oligarchy, má hodně peněz. První ani druhá liga to ale není,“ popsala Vagnerová.
Kulakovský podle ní do roku 2015 vlastnil naftařskou společnost Naftasib a přes ní také banku Unicor. Obou se podle ní náhle zbavil. Banka dva roky poté zbankrotovala. „Je překvapivé, že když na trhu vlastnil taková aktiva, proč najednou všechno zmizelo a ani jedna společnost už neexistuje. Myslím, že na bankrotu má podíl, to byla nějaká cílená akce spojená s vyváděním peněz do zahraničí. Ale to se můžeme pouze domnívat,“ dodala Vagnerová.
Jak často chodí pracovat přímo do centra?
Podle harmonogramu, který dostanou.
A teď dostali jaký?
Teď mají harmonogram tak, že jsou k dispozici tady. Prakticky denně docházejí do pobočky v Karlových Varech.
Proč nechtějí svůj případ komentovat, je možné se s nimi setkat?
Zdá se, že to možné je, ano. Někdo od nás se s vámi tento týden spojí a domluvíte si schůzku přímo s nimi. (Nikdo se neozval, když server iROZHLAS.cz žádost o schůzku urgoval, Rybář odepsal, že se ozve další týden a k setkání určitě dojde, pozn. red.)
Uznáváte, že celá záležitost s jejich občanstvím působí přinejmenším zvláštně?
Podívejte se, když tady někdo žádá o občanství, všichni se obávají, že bude pobírat sociální dávky a já nevím co. Myslím, že to není tento případ. Je to o tom, že skutečně přinesli projekty, dodali vědomosti, na jejichž základě jsme mohli pracovat. Získávají peníze na činnost našeho ústavu. Myslím, že to je přínos skutečně velký. Příliš nerozumím obavám panujících kolem občanství pro lidi, kteří nám něco přinášejí.
'Setkání se určitě podaří'
Oni ale nedostali občanství úplně standardním způsobem, dostali výjimku za vědecký přínos. Otázka je, zda tomu jejich přínos odpovídá, zatím se mi žádný nepodařilo dohledat.
Čím se ten přínos dá změřit? Penězi? To změřitelné je. Prací? To samozřejmě také změřitelné je. Jestliže tady není příliš vědců žádajících o občanství, je to tím, že tady nemají ideální podmínky a raději se dívají jinam. Ale aby k nám trvale přesídlili, to taky není tak časté.
O tom se ale bavíme. Vy říkáte, že jejich vědecká práce doložitelná je, ale doložit ji nechcete. Oni sami mlčí. To vám opravdu nepřijde divné?
Ne, že nechci. Já nemůžu, ani nesmím. Já se s nimi domluvím a určitě ke komunikaci dojde a určitě se s vámi tento týden spojí. (rozhovor probíhal minulý týden ve středu, pozn. red.)
