Rychetský tvrdě kritizuje politickou reformu soudů v Polsku: Jde o globální útok na justici a demokracii

Předseda českého Ústavního soudu v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz tvrdě zkritizoval změny v soudnictví, které v Polsku v těchto dnech prosazuje vláda strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle Pavla Rychetského dochází v Polsku k likvidaci nezávislosti soudní moci a tím i jejího základního poslání – kontrole státu, ochraně práv a svobod občanů a ochraně demokracie.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavní soudu Pavel Rychetský | Foto: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia | Zdroj: Profimedia

Rozhovor s Pavlem Rychetským se uskutečnil v době, kdy Právo a spravedlnost projednává v Sejmu ve druhém čtění návrh novely zákona týkající se Nejvyššího soudu.

O co jde v polském sporu o soudy? Otázky a odpovědi

Číst článek

Pokud zákon projde, všichni soudci soudu míří povinně do penze, s výjimkou těch, které vybere ministr spravedlnosti. Opozice proti změnám protestuje, mluví o převratu. Kritika zní i z Bruselu.

iROZHLAS.cz: V dubnu jste v rozhovoru pro Deutsche Welle řekl, že dění kolem polského ústavního soudu je alarmující a skandální. Co si myslíte o teď prosazovaných změnách obecných soudů a nejvyššího soudu?
Zdá se, že současná vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost zahájila akci, kterou nelze nazvat jinak než jako globální útok na soudní moc. A s ohledem na to, že základním principem demokratického, ale současně právního státu, je dělba moci a je nezávislost soudní moci, která jako hlavní funkce nemá jen ochranu práv a svobod občanů, ale také kontrolu státních institucí, to znamená ochranu principu demokracie před státem.

Nelze se vyhnout jisté hypotéze nebo dokonce podezření, že tento globální útok na soudní moc je současně globálním útokem na základní pilíře demokratického právního státu v Polsku.

Likvidace nezávislosti soudů

Právo a spravedlnost argumentuje nutností nápravy soudů. Hovoří o tom, že soudy jsou pomalé a neodráží potřeby lidu. Podle Jarosława Kaczyńského jsou soudy baštou postkomunismu a jsou zpolitizované ještě z doby Občanské platformy. Napravují vládní návrhy soudy?
Argument, že soudy jsou pomalé, rozhodně nemůže ospravedlnit odstranění institutu nezávislé soudní moci a podřízení soudní moci těm dvěma zbývajícím mocem ve státě – tj. politickým mocem.

„To jsou všechno normy, zcela likvidují nezávislost soudní moci a to její základní poslání.“

Pavel Rychetský (předseda Ústavního soudu)

A to, co se právě děje v Polsku, to znamená už přijatá novela o národní radě soudnictví a už přijatá novela zákona o obecných soudech a právě projednávaný zákon o polském nejvyšším soudu, to jsou všechno normy, které zcela likvidují nezávislost soudní moci a její základní poslání – kontrolu státu a ochranu práv a svobod občanů a ochranu demokratických institutů demokratického právního státu.

Podobu soudů mění vláda běžnými zákony. Opozice i odborníci tvrdí, že tak obchází ústavu a mění celý politický systém. Změny jsou zároveň velmi rychlé – zákon o nejvyšším soudu se začal projednávat v úterý a ve středu ráno už je ve druhém čtení. Lze takovou rychlost legislativního procesu odůvodnit?
A dokonce ty dva předchozí zákony byly přijaty o víkendu v obou komorách parlamentu. Je nasnadě, že nejde o klasický legislativní proces, ve kterém se vede diskuse.

Dokonce se přijímaly ty dvě novely v okamžiku, kdy měl usnášení se schopnost o jeden hlas, protože ostatní poslanci opustili jednání. Takto samozřejmě nemůže probíhat legislativní proces o tak zásadních otázkách.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński sleduje v Sejmu 18. července projednávání návrhu zákona o nejvyšším soudu | Zdroj: Reuters

Není vůbec důvod pro to, aby se přijímaly takové zákony v řádu hodin, maximálně dnů.

Specifikum postkomunistických zemí

Opozice mluví o státním převratu, padají silná slova, navzájem se obě strany obviňují. Opozice také mluví o konci demokracie a právního státu. Jde o přehnané volání nebo se systém v Polsku mění?
Víte, ten problém je v tom, že už po druhé světové válce si naše civilizace a náš, abych tak řekl, svět, uvědomil, že demokracie sama o sobě v sobě neobsahuje dostatečné záruky své ochrany a že demokracie je schopná sama sebe zničit.

Jinými slovy může nastolit něco jako totalitu většiny bez ochrany menšin. Proto my třeba v ústavě máme nejen vládu většiny, ale současně vládu právního státu a povinnost ochrany menšin.

To, co se v Polsku děje, je skutečně zneužití většinového zastoupení jedné politické strany v obou komorách parlamentu směřující právě k likvidaci třetí moci ve státě, respektive jejímu podřízení těm dvěma mocem, které jsou konstituovány na politickém principu.

Bouřlivá debata o polských soudech. Rozčilený Kaczyński vyčetl opozici bratrovu smrt

Číst článek

Je něco podobného, co se děje v Polsku, možné i v Česku? Mohla by taková situace nastat?
Domnívám se, že ta nebezpečí, jak se ukazují po zkušenosti z Maďarska po nástupu Orbána, a to, co se teď ve zkratce během hodin a nočních zasedání děje v Polsku, to je zdá se jistá choroba a nemoc naší civilizace, která se mnohem radikálněji a extrémněji projevuje v postkomunistických zemích než třeba v Belgii a v klasických demokraciích.

Jsem pevně přesvědčen, že Českou republiku tento osud nečeká, že snad máme dostatečné záruky. A to jak v platné ústavě, která v článku 9 odstavci 2 říká doslova: podstatné náležitosti demokratického právního státu jsou nezměnitelné.

To je tedy základní pokyn. Myslím si, že když je Senát volen v jiné době a jiným způsobem volen a jinak složen než sněmovna, tak je dost jasnou pojistkou. A poslední pojistkou by byl Ústavní soud.

„Já jsem pevně přesvědčen, že Českou republiku tento osud nečeká, že snad máme dostatečné záruky.“

Pavel Rychetský (předseda Ústavního soudu)

Naštěstí do fungování Ústavního soudu nelze zasáhnout jinak, z hlediska rozsahu jeho kompetencí, než změnou naší ústavy. Jsem přesvědčen, že ústavní většinu v obou komorách parlamentu nemůže u nás již nikdy získat jedna vládnoucí strana.

Nedovedu si představit, že bude Brusel mlčet

Vývoj sleduje i Evropská komise a právě dnes by měla představit zprávu o stavu právního státu v Polsku, přičemž zohlední i aktuální situaci s nejvyšším soudem. Může unie nějak zasáhnout?
Evropská unie je složena ze suverénních států a do vnitřních politických poměrů může zasahovat jen v naprosto krajních situacích. Faktem je, že nyní projednávaná a včera v prvním čtení schválená novela o nejvyšším soudu nemá v historii moderních demokracií obdoby.

Ta novela okamžikem účinnosti propouští všechny soudce nejvyššího soudu a zbavuje je mandátu a jenom ministr spravedlnosti podle této novely může rozhodnout, který z těch soudců smí zůstat. To je tak nebývalé podřízení nejvyšší soudní instituce ministrovi spravedlnosti, tj. té výkonné politické moci, že to skutečně nemá obdobu.

Demonstrace před polským parlamentem proti změnám ve soudnictví, které prosazuje vláda Práva a spravedlnosti | Foto: Martyna Wasiuta

Nedovedu si představit, pokud bude skutečně tento zákon skutečně přijat, že by Evropská komise k tomu mlčela a nepokusila se reagovat nějakým zásadním způsobem.

PiS argumentuje tím, že změny přibližují Polsko západním demokracií, a že podobná úprava fungování nejvyššího soudu platí v Německu. Jaké jsou tam rozdíly, liší se to nějak zásadně?
Rozdíl tam je. Jistou výjimkou z moderní koncepce organizace a fungování justice jsou v evropském prostoru právě dvě země se stejnou zkušeností, to je Rakousko a Německo, kde ministr spravedlnosti má v uvozovkách jistou pravomoc ve vztahu k personální politice na soudech.

Nemá ovšem vůbec pravomoc odvolávat soudce, což chystají připravované změny v Polsku. Jeho pravomoc je navíc vždycky svázána se součinností s představiteli soudní moci. To v Polsku tedy daleko překračuje dnes už ustálené a staré tradice v Německu.

Co změny v Polsku znamenají pro Českou republiku?
Je to velmi problematické. Já chápu, že politická reprezentace České republiky těžko může nějakým ostřejším způsobem reagovat ve vztahu k Polsku, protože jsme holt součástí visegrádské čtyřky.

Kaczyńského strana expresně schvaluje změny v Nejvyšším soudu. Prezident si dal překvapivou podmínku

Číst článek

Naštěstí nejsem ve vládě, ale kdybych v ní ještě byl, tak bych na to reagoval v podstatě úplným pozastavením součinnosti v rámci Visegrádu.

První a poslední setkání visegrádkých soudců

Vy jste o Visegrádu mluvil i v dubnovém rozhovoru pro Deutsche Welle a popsal jste únorovou a historicky první schůzku předsedů ústavních soudů ze zemí V4 v Budapešti. Kdy a co se na ní projednávalo?
Skutečně v systému visegrádské čtyřky měl tento systém smysl koordinaci politických orgánů, to znamená jednotlivých resortních ministrů, předsedů vlád nebo prezidentů, jejímž smyslem bylo společné a pokud možno sjednocené působení v rámci Evropské unie. Aby se tyto čtyři relativně slabé a malé státy v Evropské unii v uvozovkách zcela neztratily.

Tento princip fungování Visegrádu nemá vůbec žádné opodstatnění nebo smysl pro ústavní soudy. Ty nejsou žádným způsobem účastny na politických nebo hospodářských rozhodnutích Evropské unie.

Ústavní soudy mají naopak jinou instituci, Konferenci evropských ústavních soudů, což je stálá, dnes již po desetiletí trvající instituce. Zde ústavní soudy soustavně spolupracují i navzájem zejména v té oblasti sdílení zkušeností judikatury o ochraně lidských práv a svobod, ale i principů demokratického právního státu.

„Naštěstí nejsem ve vládě, ale kdybych v ní ještě byl, tak bych na to reagoval v podstatě úplným pozastavením součinnosti v rámci Visegrádu.“

Pavel Rychetský (předseda Ústavního soudu)

Je pravda, že se mi jevilo to první a možná i poslední setkání čtyř předsedů ústavních soudů Visegrádu jako nelogické.

Kritizoval jste i stav polských médií, ty jsou dlouhodobě vysoce polarizované a odráží tak i politickou scénu. V roce 2016 došlo navíc ke změně veřejnoprávních médií na národní. Dají se ještě za veřejnoprávní označit?
Problém současné polské situace je v nepochopení základních principů demokratického právního státu. Pojem demokratický právní stát má v sobě sám jistou dichotomii, protože demokracie má být vláda většiny, ale právní stát má být naopak vláda zákona. I nad tou většinou.

Zdá se, že současná situace v Polsku přímo karikuje tento princip uspořádání a fungování státu, neboť vychází z principu, že většina má nejen oprávnění po omezenou dobu vládnout, ale že má také jakýsi monopol na absolutní pravdu.

Demokracie znamená střídání, opakovanou volbu, opakovanou novou kreaci politické reprezentace. To znamená na dobu dočasnou. A nemůže se zrovna v tu chvíli zvolená aktuální politická reprezentace rozhodnout, že tento systém vlastně zbourá a že si přisvojí moc navěky.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme