Rychlost soudu v kauze Peroutka. O odložení omluvy Hradu rozhodl za 13 dnů, v průměru mu to trvá 71

Odložení omluvy v kauze Hrad versus Peroutka je jedním z nejrychlejších verdiktů Nejvyššího soudu za poslední čtyři roky v kategorii takzvaného "odložení vykonatelnosti rozhodnutí". O tom, že se Kancelář prezidenta republiky prozatím nemusí podvolit pravomocnému rozsudku a nic jí za to nehrozí, rozhodl soudce Pavel Pavlík 13 dnů po doručení žádosti Hradu. Během posledních čtyř let přitom stejné případy Nejvyšší soud vyřizoval v průměru za 71 dnů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

setkání Miloše Zemana s velvyslanci | Foto: Martin Svozílek

Žádost kanceláře prezidenta o odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu dorazila k Nejvyššímu soudu 13. října. Již 26. října senát pod vedením předsedy Pavla Pavlíka rozhoduje: Pražský hrad se nemusí až do rozhodnutí o dovolání za výrok prezidenta Miloše Zemana, že novinář Ferdinand Peroutka je autorem článku Hitler je gentleman, omlouvat a nemůže být za to ani potrestán.

Nevratně vyřčená omluva rovná se závažná újma Hradu, zdůvodnil soud verdikt v kauze Peroutka

Číst článek

Nejrychlejší letošní rozhodnutí
O žádném jiném návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku letos Nejvyšší soud nerozhodl rychleji. Dosavadní rekordman za rok 2016 se dočkal verdiktu za 16 dnů, v průměru letos senáty Nejvyššího soudu vyřizovaly žádosti o odložení vykonatelnosti rozhodnutí 49 dnů. Vyplývá to ze statistiky Nejvyššího soudu od roku 2013 až do poloviny června 2016.

Vůbec nejrychleji rozhodl soud o jedné z žádostí o odklad v roce 2015, a to za šest dnů. Nejdéle rozhodnutí trvalo 647 dnů v roce 2013. Od začátku roku 2013 až do poloviny června letošního roku odložil Nejvyšší soud vykonatelnost 56krát, letos se jednalo o osm případů.

"Jestliže se průměrná délka celého dovolacího řízení u občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu nyní pohybuje těsně pod hranicí 200 kalendářních dnů, o návrzích na odklad právní moci nebo vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu rozhodují příslušné senáty mnohem rychleji," uvádí mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

O 58 dnů dříve, než je průměr
O některých případech je podle statistiky rozhodnuto v řádu dnů. Průměrně však od chvíle, kdy žádost přistane u Nejvyššího soudu, do chvíle, kdy o ní rozhodne, uplyne 71 dnů. A to je o 58 dnů více než v případě žádosti Kanceláře prezidenta republiky.

"Pevně s klientkou věříme, že tímto způsobem bude Nejvyšší soud rozhodovat ve všech případech, protože ta rychlost je překvapivá," komentoval tempo soudu František Vyskočil, advokát Peroutkovy vnučky Terezie Kaslové, která se s Hradem o omluvu soudí.

Statistika rozhodnutí odložení vykonatelnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu | Foto: Nejvyšší soud

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal nechtěl postup soudce Pavlíka ani jeho rychlost v případu Peroutka komentovat. "Nemohu se k tomu vyjadřovat, protože to není věc předsedy soudu, ale konkrétního senátu," uvedl jen. A nekomentovala ji ani prezidentka soudcovské unie Daniela Zemanová.

"Je velmi těžké hodnotit, jestli Nejvyšší soud rozhoduje v těchto lhůtách i v ostatních věcech. Já ty informace nemám. Považuji ale za škodu, že rozhodnutí nevisí na stránkách soudu dohledatelné bez spisové značky," uvedla Zemanová.

'Hrad by měl jít příkladem'
Šéfka soudcovské unie nicméně kritizuje Hrad za nerespektování pravomocného rozsudku. "Já velmi za soudcovský stav lituji, že se ta věc, žádost o odklad rozhodnutí, vůbec dostala k soudu. Státní instituce, jako je Kancelář prezidenta republiky, mají jít příkladem, jak se přistupuje k soudním rozhodnutím. Pro jakéhokoliv občana není běžným rozumem zcela pochopitelné, jaká vážná újma vznikne kanceláři prezidenta prostou omluvou za spor, který je poměrně silně medializován. Kdyby to rozhodnutí (dovolání) následně bylo ve prospěch kanceláře, může to osvědčit její velkorysost," míní Zemanová.

Soudce Pavlík vyhověl návrhu kanceláře prezidenta na odklad omluvy, protože by jí jinak podle něj mohla vzniknout závažná újma. Hrad se tak nemusí řídit pravomocným rozsudkem, který mu nařizuje omluvit se dopisem Kaslové a zveřejnit omluvu po 30 dnů na webových stránkách.

Pavlík patří mezi ostřílené soudce Nejvyššího soudu, v minulosti rozhodoval například o sporu studentů s jejich někdejším učitelem a funkcionářem KSČ Janem Snášelem nebo případu soudkyně Renaty Zlámalové a podnikatele Aleše Vébra. Pavlíkův senát nicméně řešil také mediálně sledované kauzy jako spor Petry Paroubkové s časopisem Reflex, odškodnění herci Tomáši Töpferovi za choulostivé snímky v deníku Blesk či logo koně Převalského pro pražskou zoo.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru