S adopcemi z ciziny by mohly rodinám pomáhat neziskové organizace

Česká republika chce v příštích letech upravit pravidla pro mezinárodní adopce. Kromě státu by na osvojování dětí z ciziny dohlížely také certifikované neziskové organizace, které by českým rodinám pomáhaly s vyřízením dokladů i s celým adopčním procesem. Stát tak chce zabránit, aby si rodiče osvojovali s rizikem děti ze zemí nedodržujících základní práva. Do konce roku proto na ministerstvu práce a sociálních věcí vznikne speciální skupina, která bude adopční procedury řešit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adopce - ilustrační obrázek

Adopce - ilustrační obrázek | Foto: Fotobanka stock.xchng

„Když jsme žili spolu v Moskvě, tak jsme se rozhodli pro adopci, protože v Rusku může adoptovat jenom vlastně jeden z rodičů. Takže žena coby ruská státní občanka požádala o adopci a je to rychlejší než tady – tři měsíce, což v Čechách já si nedovedu moc představit,“ popisuje Ondřej z Prahy, jak se mu podařilo před několika lety adoptovat chlapce z Ruska.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportérka Petra Benešová zjišťovala, jak se změní pravidla pro mezinárodní adopce

Osvojení dítěte podnikali na vlastní pěst. Přestože byla procedura relativně rychlá, rodina čelila byrokratickým překážkám a také žádostem o úplatky.

Rusko je navíc zemí, kde neplatí mezinárodní Haagská úmluva o právech dítěte, takže rodiny riskují, že dítě může být původním rodičům ukradeno.

„Nastanou problémy typu, že děti nejsou skutečnými sirotky, ale jsou jenom sociálními sirotky. Třeba byly odloženy pouze z důvodu chudoby. Takže se může klidně stát, že po nějaké době ve vztahu k tomu dítěti se objeví biologičtí rodiče, kteří budou říkat – ale my jsme biologickými rodiči a napadáme to původní osvojení,“ říká Zdeněk Kapitán z Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Dodává ale, že je stále dost českých rodin, které riziko podstupují. Podle Kapitána je riskantní adopce například z Afriky. Všem rodinám se zatím podařilo pobyt dětí v Česku legalizovat. V roce 2010 bylo přijato 28 dětí, vloni pak 14. Nejvíce si rodiče vybírali v Kongu.

V zahraničí už akreditované organizace jsou

Stát teď chce pro příští roky pravidla pro mezinárodní osvojení upravit. Na ministerstvu práce a sociálních věcí bude sestavena speciální komise odborníků, která bude řešit, jestli na adopce z ciziny nově dohlédnou také certifikované neziskové organizace.

„Výhodu spolupráce s nevládními organizacemi vidím, protože bude mít kontakty, bude znát místní poměry, bude schopná lépe provést žadatele tou procedurou v cizině,“ vysvětluje Kapitán.

Tyto organizace by byly akreditované státem. Podle Kapitána by to usnadnilo celý proces. „Je běžné, že v naprosté většině případů, pokud adoptujeme děti do zahraničí, tak spolupracujeme s organizacemi, které mají akreditaci od svých států, a ony zajišťují kvalitní přípravu žadatelů, dostatečný servis,“ myslí si.

Stále je mnoho dětí v ústavech

Organizace by musely mít tým lidí se zkušenostmi v oblasti rodinné péče. Podle Pavly Gomby, ředitelky české pobočky UNICEF, by měl ale proces adopce i nadále garantovat stát:

„Já se obávám, že stát se tady té odpovědnosti nemůže zřeknout a nemůže ji přenést na někoho jiného. Moc si nedokážu představit, jak by to v praxi fungovalo.“

Stát by se měl podle ní zaručit, že adoptivní rodiče mají předpoklady být rodiči, a potom také monitorovat, co se s adoptovanými dětmi dále děje.

Česká republika chce ale především vytvořit v dalších letech takové podmínky, aby minimum dětí zůstávalo v tuzemských ústavech. Dnes jich tam žije zhruba dvacet tisíc, starat by se o ně ovšem měly spíše náhradní nebo vlastní rodiny. Teprve potom by se mělo přistupovat k osvojení dětí z ciziny.

Petra Benešová, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme