S kurzovým sázením má zkušenost každý třetí Čech
Češi sázejí nejvíce ve střední Evropě, a to hlavně pro radost. Slováci chtějí vsadit co nejméně a vyhrát co nejvíc. Poláci konzervativně zůstávají u té hry, kterou se naučili. Mentalitu sázkařů a trendy v kurzovém sázení zjišťoval nejnovější průzkum společnosti Factum Invenio pro sázkovou kancelář Fortuna.
Průzkum zjistil, že v Česku již někdy sázel každý třetí člověk, na Slovensku každý čtvrtý a v Polsku každý desátý. Nejčastěji hrají muži, u nás a na Slovensku zejména střední generace, v Polsku se o sázení zajímají hlavně mladí ve věku 18 až 34 let. Sázejí zejména lidé ve městech.
Podle sociologa Jana Herzmanna z Factum Invenio se zde projevují i určité kulturní odlišnosti. „Češi jsou hravější, Poláci i Slováci to berou konkurenčněji jako soupeření s bookmakerem.“
Důvody, proč Češi a Slováci sázejí více než Poláci, jsou hlavně legislativní. Nejotevřenější je v tomto směru Slovensko, pak Česká republika, nejpřísnější Polsko.
„Pro licencované firmy v Polsku není na internetu povolené sázení. Což bohužel neznamená, že tam sázky přes internet nejsou, ale z nelegálního sázení nemá polský stát ani zlotý na daních a nemá ani šanci ho regulovat,“ říká mluvčí Fortuny Vladan Crha.
Nejen v Polsku ale i v Česku a na Slovensku se chytá změna legislativy. Česká vláda chce změnit zdanění hazardu i regulaci. Slibuje, že společnosti budou muset odvádět dvacet procent zisků z hazardu přímo do státního rozpočtu. Diskuse je však zatím na začátku.
Fotbal, hokej, dostihy, tenis i plochá dráha
Ve výběru sportů, na které se nejčastěji sází, jsou si Češi a Slováci hodně podobní. Dominuje fotbal a hokej, na třetím místě jsou dostihy, následuje je tenis a basketbal. V Polsku jsou hned za fotbalem dostihy, zajímavá je zde poměrně vysoká pozice ploché dráhy.
„Dostihy jsou v tomto směru zajímavým sportem. Veřejné mínění má tady velkou setrvačnost. Představy, které byly vytvořeny historicky – filmem, prvorepublikovou realitou – přetrvávají dodneška,“ vysvětluje Herzmann.
Češi mají rádi i sázky na nejrůznější kuriozity, i když netvoří velkou část vsazených peněz. Potvrzuje to Vladan Crha: „Když se něco takového objeví, snažíme se nabídnout něco zajímavého. Příkladem mohou být sázky na výsledky voleb, kdo se stane prezidentem v Polsku nebo i jestli Švýcarsko vydá do konce roku pana Pitra.“
Crha dále hodnotí české sázkaře jako drobné. „Sázené sumy jsou víceméně srovnatelné s ostatními zeměmi, jsou to relativně malé sázky. Drtivou většinu sázkařů v České republice tvoří takzvaní „dvackaři“.“
Pohodlný internet i společenská kamenná kancelář
Od 1. ledna je v Česku legální sázet i přes internet. Klientela se sem z kamenných kanceláří pomalu přesouvá. Je to pohodlnější, výhodnější díky lepším kurzům internetových sázkových kanceláří a také pružnější. Lze sázet během zápasů, kdy se mění kurzy v řádu vteřin.
Nabídka množných sázek na internetu je větší než v kamenných pobočkách. Ty se však snaží internetovou konkurenci dohnat zlepšováním služeb, navíc lidé při sázení rádi vyhledávají kontakt s ostatními, rádi si o svých sázkách povídají.
„Tradice a zážitek zůstává, pro spoustu sázejících na kurzové sázky je důležité zůstat v kontaktu. Internet nabízí také komunitní prostředí, ale ten prožitek je jiný. Takže zejména střední generace se „drží“ těch poboček,“ říká Herzmann.
Komunitní sázení má i další výhody. Pokud se člověk vyzná, může přijít k docela zajímavý tipům na sázky, k zajímavým informacím a na tom se dá dobře vydělat.
