Policie zadržela muže, jehož hledal Interpol. Podle Turků jde o bývalého vůdce syrských Kurdů

Policie zatkla v Praze bývalého spolupředsedu kurdské Strany demokratické unie Sáliha Muslima, tvrdí server Daily Sabah a turecká agentura Anadolu. Pražská policie připustila zatčení 67letého cizince, ale jeho totožnost nekomentovala.

Praha (Aktualizováno: 16:20 25. 2. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kurdové jsou pro Západ důležitými spojenci v boji proti takzvanému Islámskému státu. | Foto: Reuters

Vše se podle agentury Anadolu odehrálo na základě mezinárodního zatykače. 

„Pražská policie zadržela v noci ze soboty na neděli na základě předběžného souhlasu státního zástupce 67letého cizince, který byl v hledáčku tureckého Interpolu,“ potvrdila policejní mluvčí Andrea Zoulová.

Sálih Muslim na snímku z roku 2014. | Foto: Rosa Luxemburg-Stiftung | Zdroj: Wikimedia Commons

„Zadržený byl po provedení nezbytných úkonů umístěn v policejní cele,“ dodala. Totožnost muže ale nekomentovala.

Koalice TEV-DEM (Hnutí za demokratickou společnost) ale podle agentury Reuters tvrdí, že zatčeným je právě Salih Muslim. Blížší informace ale neposkytla.

Podle kurdského lékaře a podnikatele Yekty Uzunoglua je zadrženým mužem skutečně politik PYD Muslim. „Ano, je to Sálih Muslim, spojenec koaličních sil v boji proti ISIS (takzvanému Islámskému státu)," sdělil Uzunoglu.

Sálih Muslim se na seznamu nejhledanějších osob objevil v polovině února. „Turecko předává České republice žádost o Muslimovu extradici a český soud rozhodne, zda zadržený bude vydán nebo propuštěn,“ napsala Anadolu. Ministerstvo vypsalo za jeho dopadení odměnu čtyři miliony tureckých lir (téměř 22 milionů korun).

Nová fronta v Sýrii. Turecká armáda zahájila pozemní operaci proti Kurdům

Číst článek

Turecké ministerstvo spravedlnosti podle agentury Reuters oznámilo, že začalo usilovat o Muslimovo vydání. České ministerstvo spravedlnosti o tom nemá podle mluvčí Terezy Schejbalové informace. Věc zatím neřeší ani česká diplomacie.

Turecký vicepremiér Bekir Bozdag podle Reuters uvedl, že ministerstva zahraničí obou zemí budou jednat o extradici. Podle mluvčí Černínského paláce Michaely Lagronové je nyní záležitost věcí policie, potažmo ministerstva spravedlnosti vzhledem k tomu, že na muže byl vystaven mezinárodní zatykač.

Nevyloučila ale, že jednání půjdou i po diplomatické lince. „Ano, je to asi logické, že turecký ministr o tom bude chtít jednat s naším ministrem," uvedla. Zatím není naplánován ani termín případného telefonátu.

Nizozemsko uznalo genocidu Arménů z první světové války. Rozhodnutí nejspíš zhorší vztahy s Tureckem

Číst článek

Zatykač Ankara vydala už v roce 2016. Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ho spolu s dalšími téměř pěti desítkami lidí podezřívá z terorismu, a to v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí.

Muslim ale jakékoli zapojení své strany i její ozbrojené složky, milic nazývaných Lidové obranné jednotky (YPG), odmítl.

„Popíráme jakoukoli účast na tomto útoku. Tato obvinění jsou zjevně spojena s úmyslem zahájit intervenci do Sýrie. Ahmet Davutoglu něco připravuje. Turci nás, jak víte, týden bombardují. Ujišťuji, že YPG do Turecka nevypálila jediný náboj, nepovažuje Turecko za nepřítele," prohlásil Sálih Muslim krátce po útoku.

Postavení ve vedení PYD opustil na sjezdu strany loni v září, i nadále má ale mezi jejími členy výrazný vliv.

Sálih Muslim

Sálih Muslim, rodák z vesnice nedaleko severosyrského města Kobani, studoval v 70. letech istanbulskou technickou univerzitu, kde se také poprvé zapojil do kurdského hnutí pod vedením legendárního lídra mully Mustafa Barzáního.

Po získání diplomu chemického inženýra v roce 1977 se ale Sálih Muslim nejprve zaměřil na profesní kariéru, řadu let pracoval Saúdské Arábii, začátkem 90. let si pak otevřel vlastní projekční firmu v Aleppu.

V roce 1998 vstoupil do syrské odnože v Iráku založené Demokratické strany Kurdistánu, po pěti letech ji ale zklamaný opustil.

Vstoupil do nově založené PYD, úzce napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK), a v roce 2010 stanul v jejím čele.

Nedlouho poté ho syrské bezpečnostní složky zatkly, po propuštění uprchl do iráckého Kurdistánu, do Sýrie se vrátil krátce po vypuknutí občanské války. Pod jeho vedením se PYD stala vedoucím představitelem syrských Kurdů.

Marie Machytková, pj, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme