Samosprávy loni vypsaly přes 50 architektonických soutěží. Za Evropou ale stále zaostávají

Modernizace krajské nemocnice v Liberci, dostavba Karlovy univerzity nebo nábřeží u Svratky v Brně. Nejen tyto projekty vznikají na základě architektonické soutěže. Podle České komory architektů jich loni města kraje a obce vyhlásily přes padesát. To je sice nejvíce v historii, ale v celoevropském srovnání stále velmi málo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Architektura ilustrační foto

Architektura ilustrační foto | Foto: Fotobanka Pixabay

Architektonickou soutěž a rovnou mezinárodní vloni vyhlásilo třeba město Pardubice pro atletický stadion. Zchátralý sportovní areál zabírá velkou plochu na sídlišti Dukla a město si přeje stadion evropské úrovně.

„Ve chvíli, kdy jedete do zahraniční, tak koukáte, jaká krásná architektura vás tam zaujme. A přiznejme si v České republice tolik zajímavých projektů, které by dělali domácí architekti, není,“ vysvětluje manažer projektu Miroslav Janovský.

Historické památky mohou být brzy beztrestně přestavěny. Hrozí jim ztráta ochrany ze strany státu

Číst článek

Do soutěže se přihlásilo dvacet jedna ateliérů, třináct z nich bylo ze zahraničí, třeba ze Spojených států, Číny nebo Arabských emirátů. Nakonec ji vyhrálo studio z Paříže. Pardubice pěti nejlepším architektům rozdělily odměny za dva miliony korun, dalších 800 tisíc stála organizace, jako odměny pro porotu nebo jazykové překlady. Podle Janovského se soutěž městu vyplatila, navzdory původnímu přesvědčení některých zastupitelů.

„Opravdu největším problémem bylo u nás na městě přesvědčit všechny zastupitele, kteří museli odhlasovat tuto soutěž, že se to vyplatí. Když si vezmeme, že to ve výsledku bude stát až jednu miliardu korun, tak ten vstup dva miliony a 800 tisíc není tak velká investice,“ říká Janovský.

Nemají zájem města, ani architekti

Právě vstupní náklady na uspořádání architektonické soutěže jsou jedním z důvodů, proč města nesoutěží víc. „Mnohá města k tomu v minulosti přistupovala rezervovaně z důvodu, že jsou s tím spojené určité finanční náklady,“ myslí si předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Podle Janovského se soutěž městu vyplatí hlavně proto, že všechny ateliéry jdou do soutěže v prvním kole zdarma a investují tak zdarma i svou práci a energii. Město získá práci v hodnotě řádu několika milionů korun.

Česká komora architektů tvrdí, že minulý rok města, obce a kraje vypsaly 54 architektonických soutěží, což je nejvíc za posledních 25 let. Jen v lednu jich pak bude vypsáno dalších šestnáct.

„V porovnání se západní Evropou to je ale málo, ideální stav by měl být 200 až 500 soutěží ročně. Dělá to asi hlavně neznalost, že mají města strach z něčeho nového,“ domnívá se Petr Leška z České komory architektů.

Někteří architekti ale o veřejné zakázky nemají zájem. Bojí se, že jim několikatýdenní práci nikdo nezaplatí. Kvůli tomu si vybírají prestižní projekty nebo takové, kde mají důvěru v porotu. „Může se stát, že porota neudělí první místo, nevybere nikoho z účastníků. Nebo že starosta s architektem, která vyhrál, neuzavře smlouvu. To je poměrně časté. Takže práce, která se do toho investovala, vlastně celá propadne,“ vysvětluje architekt Libor Lacina.

Města v roce 2016 nejčastěji hledala nejlepší návrhy na územní plány, ale hlavně pro úpravy veřejných prostranství, náměstí, parků, budov nebo stavby nových památníků.

Iveta Vávrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme