‚Peníze chybí a všechno zdražuje.‘ Čím dál víc samoživitelů vyhledává náhradní výživné

Pracovníci brněnské charitní poradny v poslední době stále častěji slyší příběhy samoživitelů, kteří nemají dost peněz na vyšší nájmy nebo dražší energie a potraviny. I kvůli tomu jsou ochotnější řešit to, že jim bývalý partner neposílá výživné. Stát totiž může tuto povinnost dočasně převzít.

Reportáž Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ilustrační foto

Při zdražování chybí samoživitelům peníze na nájem nebo potraviny | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Paní Lenka z Brna momentálně řeší náhradní výživné a neplacení alimentů. „Jedná se o alimenty na dceru, za poslední dva roky to znamená asi 120 000 korun,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Aleny Hesové.

Nejdřív se paní Lenka snažila s otcem své dcery dohodnout. To se ale nepovedlo. Ještě před několika měsíci situaci jako pracující relativně zvládala. Jenomže teď se kvůli zdražování bez výživného obejde jen těžko.

„Je to pro mě zásadní, protože peníze chybí. Všechno zdražuje, a tak chybí ještě víc. Nakupuji daleko méně. Do obchodu chodím jednou týdně, kupuji méně pečiva nebo masa,“ líčí paní Lenka, která se rozhodla obrátit s prosbou o pomoc na poradnu brněnské Diecézní charity CELSUZ.

Podle její sociální pracovnice Veroniky Smetanové v posledních měsících přichází stále více samoživitelů. Často jsou to lidé, kteří ještě před rokem zvládli sami platit nájem nebo koupit všechno potřebné, i když jim třeba bývalý partner na děti pravidelně nepřispíval.

V Česku vzrostl za poslední rok počet exekucí kvůli neplacení alimentů. Důvodem je i zdražování

Číst článek

„Samoživitelé se potýkají s tím, že druhý rodič neplatí výživné, což určitě rozpočet rodiny zasáhne. Setkáváme se i s tím, že se jim špatně shání bydlení. Je nedostupné a sehnat levnější bydlení, které by mohli samoživitelé uplatit, je problém,“ uvádí Smetanová.

V otázce náhradního výživného navíc lidé zatím nemají podle Smetanové moc zkušeností. Možnost získat je od státu v případě, že je rodič neplatí, je totiž relativně nová. Samoživitelé ji mají od loňského července a od té doby zaplatil stát přes úřady práce za neplatiče přes 100 milionů korun.

„Náhradní výživné v maximální výši, která činí 3000 korun měsíčně, pobírá v průměru 17 procent žadatelů. Z analýzy mimo jiné vyplynulo, že s náhradním výživným je 90 procent spokojeno. Pro 60 procent z nich je to výrazný přínos pro úhradu nezbytných nákladů,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.

Zatímco v srpnu vyplatily úřady náhradní výživné na 7500 dětí, o měsíc později to bylo téměř na 8000. Samoživitelé je ale od státu můžou dostávat maximálně dva roky.

Alena Hesová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme