Národní ekonomická rada vlády příští týden předloží kabinetu návrh, jak snížit schodek státního rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) přitom odmítá zvyšovat daně. Je opravdu možné snížit rozpočtový deficit bez zvýšení daní? Které výdaje by měl stát nemilosrdně škrtnout? A bude NERV doporučovat i to, aby soudy posílaly méně lidí za mříže? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídal člen NERV a hlavní ekonom platební instituce Roger Dominik Stroukal.

Dvacet minut radiožurnálu Praha 0:10 26. října 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Aktuálně pracujete na balíčku rozpočtových opatření. Když ale sledujete veřejné debaty a diskuse jednotlivých členů vládní koalice o tom, jak má nebo nemá vypadat daň z mimořádných zisků, nebere vám to chuť podílet se na dalším návrhu?
Nikdy jsem si nedělal iluze o tom, jak funguje politika. Nemyslím si, že stát funguje nějak super efektivně. Jako ekonom se ale dívám na celkové zadání, tedy najít alespoň polovinu strukturálního schodku.

Je to obrovský problém, a přitom mám pořád pocit, že nevíme, co to znamená. Stát si prostě půjčuje na běžný chod. Je to systematický problém, který dlouhodobě nemůže vyústit v nic dobrého. A pokud nám někdo řekne, „najděte nám 110 miliard, polovinu na straně výdajů a polovinu na straně příjmů“, sedneme si nad tím a bez ohledu na politické přesvědčení jsme ochotni hledat lepší a horší varianty toho, kde peníze najít.

Co si z toho pak politici vezmou, je věc druhá. Musí se s tím ale nějak poprat. Jejich cíl musí být, aby s financemi něco dělali, protože 220 miliard je tak obrovské číslo, že si to těžko dokážeme představit. Jsou to třeba všechny platy státních zaměstnanců dohromady.

Tak obrovský balík peněz se nedá jednoduše najít. A od toho jsme tam my, abychom tato místa hledali. Samozřejmě to ale bude někoho bolet.

Jak jste s návrhem daleko?
Sešli jsme se, podívali jsme se na stranu příjmů státního rozpočtu, kde by se dalo něco dělat, a pak na stranu výdajů. Teď to dáváme dohromady a vládě to představíme v příštím týdnu. Rozpracujeme pak to, co pro ně bude politicky zajímavé.

Politická rétorika je zatím taková, že s tím skutečně chtějí něco dělat. Věříme, že to myslí vážně a že si něco z toho návrhu vezmou. Připravili jsme pro ně tak široké meníčko návrhů, že by bylo zvláštní, kdyby si z toho nevybrali.

V jakém objemu to meníčko je? Máte to spočítané? Je to těch 110 miliard, o kterých jste mluvil před chvílí, nebo je to dokonce víc?
Spočítané to ještě nemáme, ale číslo není důležité. Cílem není udělat všechno. Jsou to položky, které se často třeba i vzájemně vylučují. Všechno to jsou ale věci, o kterých si myslíme, že jsou rozumné, i když víme, že na straně výdajů i na straně příjmů to někoho bude bolet. Bude to ale bolet méně než jiné alternativní návrhy.

Důležitější než celkové číslo pro nás byl konsenzus. Na některých věcech jsme se shodli prakticky všichni. Některé návrhy by si zasloužily podrobnější analýzu. Všechno jsou to ale návrhy, kterým bychom měli věnovat pozornost. Problém totiž nejde magicky vyřešit. My musíme představit dokument plný návrhů, abychom našli aspoň část z oněch 220 miliard.

Návrh Fialovým slovům navzdory

Začněme na příjmové stránce státního rozpočtu. Premiér Fiala řekl, že jeho vláda nebude zvyšovat daně z příjmů, ani daň z přidané hodnoty. Znamená to pro vás, že nemá smysl vůbec v tomto směru podávat návrhy, nebo v tom vašem balíčku budou návrhy, i přes tato slova premiéra, na zvýšení daní?
I přes ta slova tam budou a smysl to má. Na příjmové straně existuje v NERVu poměrně široký konsenzus o problému, který způsobilo zrušení takzvané superhrubé mzdy. Návrat by byl samozřejmě komplikovaný a bolestivý. Je to zvyšování daní.

Byl bych radši, kdyby k tomu nemuselo dojít, ale ze všech návrhů je to obrovská částka. Zalepí to polovinu problému strukturálního schodku, a poměrně jednoduše. A je to návrat zpátky, takže to nemusí být ani nutně politicky neprůchodné, jakkoli to dnes politicky průchodné není. Takže není tajemstvím, že tato položka tam je.

Státní dluh vzrostl na 2,89 bilionu korun. Ministerstvo vysvětluje růst předfinancováním schodku rozpočtu

Číst článek

Dále tam jsou různá sjednocování daňových výjimek, kde se dá tu a tam pár miliard najít. O tom všem se vedou debaty. A víme, že se doba může změnit. Navíc si myslíme, že to je dokument, který nemusí sloužit jenom vládě, ale klidně i veřejnosti.

Budete navrhovat změny zdanění živnostníků a osob samostatně výdělečně činných?
Osobně nemám problém s tím, že lidé chtějí pracovat, vydělávat peníze a neodvádět z toho spoustu peněz neefektivnímu státu. Takže zase říkám, že bych to spíše hledal na výdajích, jakkoli vím, že je to těžké. Zkusil jsem to.

Ale na těch příjmech jsou lidé v NERVu, kteří dlouhodobě upozorňují na to, že nerovné postavení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných existuje, takže volají po nějaké revizi. Myslím si, že je to strašně těžce spočitatelné a že srovnávat odvody zaměstnanců a OSVČ je strašně těžké vzhledem k tomu, co všechno si musejí sami zajišťovat atd. Je to ale určitě věc, o které se debatuje a možná se do finálního dokumentu může dostat.

O jakých dalších položkách na straně příjmů se debatuje? Bude příjmem státního rozpočtu i daň z prodeje marihuany? Jaké možnosti jsou na straně rozpočtových škrtů? Dojde k revizi podpory stavebního spoření? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

Tomáš Pancíř, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít