Schodek státního rozpočtu chtějí politici řešit až po volbách

S deficitem státního rozpočtu na příští rok se musí něco dělat, shodují se politici. Schodek 230 miliard je totiž podle některých z nich alarmující. Shoda mezi nimi ale není v tom, jaká opatření by měla schodek snížit. Schvalovat by je podle většiny z nich měla až nová sněmovna.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

peníze | Foto: Magdaléna Trusinová

Balíček opatření, která by měla snížit schodek rozpočtu už dal dohromady ministr financí Eduard Janota. Předložit by ho chtěl ještě do voleb do sněmovny, pokud to nepůjde, pak by ho přidal jako doporučení a vypořádala by se s ním až nová dolní komora. Tato varianta je bližší i řadě politiků.

"To bylo od pana ministra naprosto nerealistické očekávání. Představte si, že se poslanci měsíc před volbami sejdou ve sněmovně, naprosto rezignují na politiku a přijmou bez rozpravy návrh úřednického ministra financí," řekl Michal Doktor z ODS.

Do voleb by se možná zvládly některé dílčí kroky, ale rozhodně ne všechno, uvažuje Milan Urban z ČSSD. "Možná, že nějaký dílčí krok z hlediska legislativy a úspor provozních výdajů by byl možný, ale předpokládám, že většina rozhodnutí přijde až po volbách," řekl Urban.

Místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová si sice dovede představit, že by se opatření schvalovala ještě do voleb i ona ale připouští, že to bude spíš otázka pro příští vládu. "Ona bude samozřejmě také pod tlakem, ale nebude pod tlakem předvolební situace," dodala Šojdrová.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by se naopak ještě na poslední schůzi sněmovny měl změnit jednací řád dolní komory, aby se letos rozpočet nemusel odevzdávat do konce září. "Když ho vláda odevzdá až nové poslanecké sněmovně, nic se nestane, protože tato vláda bude pouze pověřena výkonem vládních funkcí do sestavení nové vlády," uvedl Filip.

Úspory můžou komplikovat výdaje na důchody, platy nebo sociální dávky

Snížení schodku státního rozpočtu nemusí být u řady ministerstev tak jednoznačné. Mnohá totiž pracují s takzvanými mandatorními, tedy povinnými výdaji.

Typickým úřadem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde tvoří většinu rozpočtu peníze na výplaty důchodů a dalších dávek.

"Tyto prostředky tvoří zhruba 95 procent celkových výdajů rozpočtové kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud by se měly snížit, muselo by dojít ke změně celé řady související legislativy," řekla Radiožurnálu mluvčí úřadu Štěpánka Filipová.

Ministerstvo vnitra zřejmě přijde příští rok o čtyři miliardy korun a podle mluvčího úřadu Vladimíra Řepky by další škrty hraničily se zajištěním funkce úřadu, která vyplývá ze zákona.

"Další škrty by mohly ohrozit plnění základních úkolů, které ministerstvu vyplývají ze zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky," uvedl Řepka.

Potíže s citelnějšími úsporami budou zřejmě také na Ministerstvu školství - šéfka resortu chce pro učitele na platy dvě miliardy korun.

Přečtěte si také:
J. Paroubek: Schodek státního rozpočtu by mohl být do 180 miliard
Ministr financí Janota navrhne zvýšit daň z přidané hodnoty
Schodek rozpočtu na příští rok se může vyšplhat na 250 miliard
Výkonnost české ekonomiky rekordně klesla
Schodek státního rozpočtu se vyšplhal na 76 miliard korun
MF musí kvůli krizi připravit nové varianty státního rozpočtu na příští rok

Igor Maňour, Veronika Malá, Věra Pfeifferová, Květa Moravcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme