Schválení česko-vatikánské smlouvy urychlí společná pracovní skupina

Za účelem co nejdřív dokončit ratifikaci česko-vatikánské smlouvy vznikne společná pracovní skupina. Ta vyhodnotí podepsaný text a zformuluje případné doporučení. Během návštěvy Vatikánu se na tom shodli český ministr zahraničí Jan Kohout a zástupce Vatikánu monsignor Domuinique Mamberti.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na náměstí Sv. Petra a Řím z kostela sv. Petra a Pavla (Vatikán)

Pohled na náměstí Sv. Petra a Řím z kostela sv. Petra a Pavla (Vatikán) | Foto: Fotobanka stock.xchng, Matic Zupancic

Vztahy České republiky a Vatikánu komplikuje i dvacet let po obnovení diplomatických vztahů skutečnost, že obě země dosud neuzavřely dohodu, která by měla mimo jiné i upravit postavení katolické církve v Česku. Smlouvu s Vatikánem totiž v roce 2003 zamítla česká poslanecká sněmovna.

Obě strany také zdůraznily potřebu podpory zemí, trpící enormní chudobou, hladem nebo ničivými důsledky živelních katastrof či válek. Zejména vyzdvihly potřebu pomoci zemím afrického kontinentu a Karibiku.

Při generální audienci u papeže Benedikta XVI. předal Jan Kohout jako dar svatému otci faksimilii bible kutnohorské.

Přehrát

00:00 / 00:00

O česko-vatikánské smlouvě hovořili ve vysílání Rádia Česko arcibiskup Dominik Duka a religionista Ivan Odilo Štampach.

Skupina bude složena jak z českých členů, tak i ze členů Vatikánu. Předsedat jí má náměstek českého ministra zahraničí Hynek Kmoníček a měla by se vytvořit zhruba do měsíce. Zkontrolovat smlouvu a zhodnotit a posoudit dokument by pak měla do konce roku. Poté by smlouva měla být znovu předána Parlamentu a ten by měl rozhodnout, jestli ji ratifikuje.

Šéf české diplomacie Jan Kohout se ve Vatikánu sešel také s velkokancléřem Suverénního řádu maltézských rytířů u příležitosti dvacátého výročí obnovení vzájemných diplomatických vztahů. Tento řád se mimo jiné soustřeďuje i na humanitární pomoc, a proto ministr zahraničí Jan Kohout podepsal memorandum o vzájemném porozumění.

Česká republika se tak zapojí do projektu na pomoc obětem zemětřesením poničeného Haiti, Česko věnuje celkem tři miliony korun. Částka na pomoc se rozdělí a bude podporovat jak vzdělávání, tak zdravotnickou péči či ochranu před blížícím se období dešťů na Haiti.

V souvislosti s česko-vatikánskou smlouvou prezident Václav Klaus v minulosti prohlásil, že ji nepovažuje za nutnou. Nový pražský arcibiskup Dominik Duka je znám svými přátelskými vztahy s prezidentem. Ještě před oficiálním uvedením do úřadu Duka Rádiu Česko řekl, jak by chtěl Václava Klause přesvědčit o opaku.

„Při posledním setkání biskupské konference, při obědě na Pražském hradě, pan prezident jasně řekl, že i on je ochoten, aby tato smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem byla co nejrychleji uzavřena a vidí, že to není velký politicko-diplomatický problém. Ale, upřímně řečeno, všechna takováto rozhodnutí zcela jistě závisí také na politické situaci, na určitých prioritách, které jsou na straně politické scény, tedy i samotného prezidenta republiky,“ uvedl Duka.

Všechny církve mají mít stejné postavení

Ustavovat pracovní skupinu měsíc před volbami má podle religionisty Ivana Odilo Štampacha smysl, pokud to bude pracovní skupina složená z odborníků, kteří prozkoumají soulad této smlouvy se stávajícím českým právem a soulad s listinou základních práv a svobod. „Komise může připravit podklad budoucí vládě a budoucímu Parlamentu k definitivnímu rozhodnutí,“ řekl pro Rádio Česko.

K otázce shody mezi jednotlivými církvemi religionista uvedl, že žasne nad tím, že ostatní církve nemají žádné námitky. „Tahle smlouva zcela jednoznačně staví římsko-katolickou církev v České republice do privilegovaného postavení. Myslím, že smlouva je v zásadním rozporu s demokratickým a liberálním principem českého ústavního práva, které nezná žádnou státní církev nebo církev privilegovanou,“ poznamenal.

Bylo by podle něj pochopitelné, kdyby si toho ostatní církve všimly a buď by nesouhlasily s uzavřením takové smlouvy anebo naopak by vyžadovaly uzavření stejných smluv i mezi sebou a státem.

„Myslím si, že stát musí být vůči všem náboženstvím a vůči ostatním názorům zcela neutrální a nemůže se k jedné církvi, jen proto, že je početnější, chovat jinak a stavět ji do jiné právní pozice, než všechny ostatní. Prostě všechny církve jsou na tom z hlediska práva stejně. A to tato smlouva nerespektuje,“ uzavřel Ivan Odilo Štampach.

Lubica Bergmanová, Martin Křížek, Jan Piroch, Renata Mňuková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme